Škeble a kněz

Teda.. Celkově dosti přehnané, nesmyslné.. I když to má potenciál držet pohromadě! Děkuji za vysvětlení "karlos80", přesně takhle to vypadá, jako zpřeházený scénář.. Jinak velmi zajímavé surreal psychologické dílo - práce se stíny, zpomalené záběry, opakovačky.. Vždy po shlédnutí starých snímků si uvědomuji, jak vážně všechny starší filmy jsou neustálou inspirací pro filmy přišlých po nich.. Každý film se učí z filmu předešlého.. Stojí za shlédnutí! (13.12.2011)

Tomuhle já říkám vítězný surrealistický odpal. Luis Bunuel je proti Dulacové nudař a jen neoprávněně si přisvojuje titul krále avantgardního filmu. Andaluský pes je jen nesourodý mišmaš s pár dobrými nápady. Škeble a kněz (stejně jako třeba královská Odpolední osidla Mayi Deren) oproti tomu nepostrádají určitou dějovou linii, která naplňuje surrealistické poselství v tom pravém slova smyslu. Pracuje totiž s logikou snu. Má hlavního hrdinu, s nímž (a jenom s ním) se přesunuje point of view. To je důležité. Sny nejsou změť obrázků různých lidí na různých místech. Vždy se zdají vám a proto jste vy hlavním hrdinou. Film obsahuje všechny ingredience psychoanalytických výkladů, na níž stojí teorie surrealismu třicátých let, a to zejména pud smrti a sexuální pud, které ovládají lidské myšlení. Škeble a kněz nabízí spoustu metaforických výkladů a provokuje k dourčení a k interpretaci. Až budu mít spoustu času na psaní tak dlouhého komentáře, možná se o to pokusím. Teď po dokoukání mám hlavu jako dynamit. (17.12.2010)

Třicetiminutový exkurz do zvrácené duše a myšlenek chlípného kněze, který touží po generálově ženě, je velmi názorným příkladem filmu spadajícího do éry francouzského filmového impresionismu. Množství obrazových efektů a kladení důrazu na zachycení okamžiku v podobě impresí dělají ze Škeble a kněze ukázkové dílo své doby, které si zaslouží pozornost, byť mě jako diváka nezaujala na plný počet. Zkrátka film, který je z historického a uměleckého hlediska hodnotný, přičemž je vázán na vcelku omezené publikum. (23.08.2015)

V koži Germaine Dulacovej. Mušla a kňaz je natoľko dynamickým dielom, že sa mi ani nechce rozmýšlať nad jej metaforickými významami, rovnako ako sa mi nechce rozmýšlať nad mojimi snami. Film je totiž sen. A tie môžu byť buď príjemné, alebo nepríjemné. Každopádne po zobudení vo vás rezonujú. Tak je to aj s Mušlou a kňazom. Keď si prečítam freudov výklad snov, tak si ihneď na to pozriem tento prvý surrealistický film a skúsim ho rozobrať. Bohvie, kedy to bude a či vôbec. Možno trochu zbytočne dlhé na tento žáner, výrazným spôsobom tu však zapôsobila dodatočne pridaná hudba. (26.01.2014)

Jeden z prvních surrealistických a avantgardních filmů od režisérky Germaine Dulac (1882-1942), La Coquille et le Clergyman, známý v naší literatuře i pod doslovným překladem "Škeble a kněz", scénář k tomuto snímku byl vytvořen z pera jednoho z nejslavnějších francouzských avantgardistů Antonina Artauda (1896-1948). Děj filmu je celkem prostý: Farář Alex Allin se zamiluje do mladé ženy, poté zvítězí v zápase s nějakým důstojníkem o přízeň milované, ale nakonec se sám utopí ve svých psychických problémech. Ačkoli je smyšlenka (dějový základ), jednoduchá zdál se mi film pouhým zřetězením navzájem nesouvisejících a nesmyslných scén. Nicméně film se nedržel pro něj přesněji napsaného scénáře a proto tenkrát prý byla autorka tohoto snímku, scénáristou Antoniem Artaudem a dašími tehdejšími suerralisty vypískána. Kteří ji vyčítali že scénář převedla do sféry snu, čímž zlomila jeho jedinečné kritické ostří. (09.11.2006)