Láska a pouta

Nejsem fanoušek korejských filmů a to se mi tady celkem potrvdilo. Většina filmu byla nezvladatelně trapná, sama se divím, že jsem to vydržela až do konce. Někdy ale zvládnu ignorovat prvky filmu, které mě odrazují a dokážu v něm najít zajímavé myšlenky, ke kterým se pak vracím. Proto mi přijdou 3 hvězdičky adekvátní. (20.04.2022)

Prvně jsem se na to tvářil, že co to ten Netflix zase splácal, pak jsem si ale uvědomil, že je to vlastně korejský film, i když jsem si to moc neuvědomoval. Nemám obvykle rád americký vliv do asijské kultury, ale tady to poněkud i fungovala. Ano, je tam hodně WTF momentů, ale kdo má rád korejskou kinematografii, tak jim to protentokrát odpustí, zasměje se a půjde spát. (14.03.2022)

Podivné. Hodně se to vleče, koukala jsem na pětkrát!! než jsem to konečně zhlédla celý. Nijak zvlášť se v těchto praktikách nevyznám, ale přišlo mi to hodně přitažený za vlasy. Vlastně mi vůbec nebylo příjemný na to koukat a nebylo to tím tématem, nemyslím, že bych byla nějak zvlášť puritánská, ale stylem, jak se k němu přistupovalo, tak lehkomyslně a hódně povrchně. Hvězda navíc za to, že se něco takového v korejské mainstream produkci vůbec objevilo. (25.11.2022)

Láska a pouta jsou jakousi jihokorejskou soft BDSM variací na amerických Padesát odstínů šedi, nicméně nenechte se zmást, zde má snímek více dramedy prvků a celkově působí k našemu obecnému vnímání dosti zženštile. Jiný vhled budou mít zcela jistě Asiaté, u nichž v posledních letech dochází k úpadku klasické macho kultury, a do obliby se dostávají zženštilí muži s jemnými rysy. Oproti zmíněným Padesáti odstínům šedi se film nebere tolik vážně, díky čemuž si divák užije více úsměvných, komických až patetických scén. A právě na základě toho budou diváci především film hodnotit. Pokud prahnete po odlehčené romanci s dramedy prvky, kde muž nepůsobí příliš maskulinním dojmem či jste vyznavačkou dominantní pozice v partnerství, pak je snímek přímo pro Vás. Pokud ale holdujete spíše vážněji se braným snímkům, ve kterém nechybí sexuální napětí mezi ústřední dvojicí, která přes obrazovku dýchne na diváka, pak doporučuji podívat se po jiném kousku, např. zmíněných Padesát odstínů šedi, Lásku přes okno, After: Tajemství či Život Adéle. Já takřka vždy upřednostním spíše druhou možnost od čehož se též odvíjí mé konečné dvouhvězdičkové hodnocení. Zde jsem se na obdobnou notu s režisérem Hyeon-jin Parkem nenaladil, a nezachránila to ani sympaticky působící ústřední dvojice. 😕 (11.02.2022) (11.02.2022)

Žádná sláva, žádná katastrofa. Tento snímek se stal náhodným výběrem na zabití času. Bohužel na tento žánr moc nejsem, ale na druhou stranu jsem chtěl vidět, jak je na tom právě Jižní Korea. Je to takové naivní WTF, které ale nijak nenudilo a byly tu jisté situace, které se zdály docela super povedené. V některých scénách hrál i dost slušně povedený soundtrack Hlavní dvojice se zdála super a byla sympatická. Příběh je takový ehm, jako u podobných filmů, což je už asi klasikou. Je to prostě taková úchylárna, na kterou se nelze nijak zlobit, ale nic rozhodně nedá. Zhlédnutí ale rozhodně nelituji. Mé hodnocení: 5/10 (23.02.2024)