Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (271)

plakát

Deo keitu (2016) (TV seriál) 

Ty tři hvězdičky mě hodně mrzí. Prvních pár dílů bylo super skvělých, ty akční scény jsem si vychutnávala na maximum, ať už to byl fight nebo ta skvělá automobilová naháněčka, jenže tohle tempo bohužel nemělo dlouhého trvání. Největší plus celého seriálu je určitě Ji Chang Wook, kterému mu to jde jak v akčních scénách, tak i v těch emočních, a je tak pěkný, že bych brečela (ta jeho křivá pusinka); a postava madam Choi, která byla fakt výborná. Dalším plusem byla poměrně neotřelá hudba, instrumentální OST se mi naozaj moc líbil a akční scény doplňovala až chorálová hudba velmi dobře. No a největší mínus je určitě Yoona. Nejen, že je to příšerná herečka (minimálně tady), ale i její postava je snad nejhorší seriálovou postavou, co jsem za poslední rok viděla. Stále jsem přemýšlela, o co se vlastně snaží, jestli jako hraje nebo někoho paroduje; a co se postavy, kterou ztvárnila týče, tak to byla asi ještě větší marnost. Labilní, hloupá (ale jako fakt pitomá), dětinská, naivní, prostinká. Když jí K2 všemožně pomáhal i s těmi nejtriviálnějšími věcmi (jako třeba zapnout plyn nebo ujít 30 metrů z auta do domu - protože pro prosťáčky je to evidentně problém), tak jsem se až styděla a říkala si, jestli to má Chang Wook zapotřebí. Jejich romantická linka byla fest směšná a jenom tam překážela. Strašná škoda, že se mi do rukou nedostal před realizací scénář, protože z hloupé dcery Yoony bych udělala průměrně inteligentního syna a Sexy Changa bych napasovala k Sexy madam Choi. Zbytek byl fajn, intriky, pletichaření a korupce se mi líbily, napínavé to bylo taky, ale ta holka mě fakt příšerně vytáčela. Pořád jsem čekala na ten moment, kdy se K2 poškrábe za uchem a řekne si: ty kokos, před sebou máš takovouhle madam Šťabajznu Choi a zahazuješ se tady s klášterní Annou, pf pf. Jo fakt mě to štve, protože to mohl být akční nářez s politickými boji a příjemnou romantikou a úplně jakože, hm, no, nebyl. A Ji Chang Wook by se měl vybodnout na romantický srágory a točit akčňáky, protože mu to při nich vážně moc sluší. Ano, z mého komentáře je to asi patrné, ale mám velikou slabost pro Ji Chang Wooka. Když pobíhal špinavý v tom tílečku, na chvíli sem i umřela.

plakát

Himssen yeoja dobongsoon (2017) (TV seriál) 

Dvě hvězdičky, protože... protože prostě ústřední pár byl moc fajn a líbil se mi i přesto, že nejsem fanoušek Park Bo Young (ten její protáhlý ksichtík a ta zvláštní kníkavá mluva, která vypadá, že si šeptá pro sebe), ale vedlejší postavy byly natolik protivné a příšerné a strašné, že se to skoro aj i nedalo vydržet. Nejdřív sem je snášela ještě celkem v klidu, pak už sem si vzala na pomoc pravou šipku (šipka-sleduju-šipka-sleduju), pak už sem se chytala za hlavu a do šipky bušila (šipka!!!šipka!!!šipka!!!šipka!!!šipka!!!) a pak už sem to vzdala úplně a šipka se stala nedílnou součástí pokaždé, když se na scéně vedlejší postavy objevily (šipkaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa). Tak mi dráždily, že se za chuděru šipku vůbec necítím provinile. Hlavní hezounek se mi nakonec líbil - ten jeho divný křečovitý smích mě pokaždé rozesmál, pár scén mi v hlavě uvízne, romantika celkem fungovala, ale víc dát nechci a nemůžu.

plakát

Vincenzo (2021) (TV seriál) 

Spravedlnost je slabá a prázdná. Zlo je mocné a úporné. Tedy, Vincenzo rozhodně není prototyp nějakého měkoušského, kladného, hlavního hrdiny. Zlouny kosí, ne zrovna v souladu se zákonem, jednoho po druhém, někdy i dost originálně a fest krvavě. Hlavní hrdinka byla skvělá, nebyla naivní ani nerozumná, hezky se ksichtila, nebrečela, navíc je to kočka. Intriky, pletichaření, zrady sice nebyly zcela nečekané, ale občas dokázaly překvapit. Vlastně se mi líbilo vědomí, že i přes praštěnou situaci se Vincenzo vždycky objeví, aby zachránil den, a to i přesto, že by se tam vůbec objevit neměl, protože je nesmysl, aby věděl na vteřinu přesně, kdy má vběhnout na scénu, ale přece mi to nebude vadit, když u toho navíc tak dobře vypadá. Protože jsem zhltla celý seriál za pár dní, bylo už trochu moc okaté, že se situace mnohokrát opakovala: padouši něco provedou - přijdou jim na to - je tam zádrhel - Vincenzo přispěchá, nakonec se z toho padouši stejně vykroutí, ale oběma stranám je to k prdu, a tak zase dokola. Vlastně vzhledem k tomu, jak moc byl hlavní záporák ke kladným hrdinům poměrně neschopný, to takhle trvalo až moc dlouho, 20 dílů je příliš, standardních 16 by stačilo. Nejdřív mi nájemníci pili krev, ale toto odlehčení chápu a nakonec jsem se s nimi smířila. Se seriálem jsem strávila iks fajn hodin, můžu ho klidně doporučit, řadí se do kategorie: sakra, už musím jít spát, ale nemůžu, protože musím nutně vědět, co bude dál, takže vlastně spokojenost. Nádech italské mafie mě bavil, kolikrát jsem se od srdce zasmála, šílené rodinné tajnosti se nekonaly a fakt, že žádná z postav neztratila paměť, mě mile překvapila. Ciao!

plakát

Cheot kiseuman ilgopbeonjjae (2016) (TV seriál) 

Lotte Duty Free má očividně hodně šťavnatý bulvární fotky na všech sedm herců. Hlavní hrdinka úplně mimo, nemastná, neslaná, figuruje jen jako jakýsi doplněk. Vždyť ta holka v podstatě skoro nic neříká, snad krom co a cože, proč se prostě nepřizpůsobila situaci a nevytřískala z toho co nejvíc? Já bych se například okamžitě jako klíště přisála na Joon Gi a Chang Wooka. I na osmdesátiminutovou reklamu je to strašně prázdné a povrchní.

plakát

Heelreo (2014) (TV seriál) 

Jo-o! Trochu jsem se bála nadšených komentářů, protože jsem se za poslední dobu už dvakrát u dobře hodnocených seriálů hodně spálila. Netřeba, seriál byl super. Největší plusy: Ji Chang-wook, Ji Chang-wookův zadek, výborná hlavní hrdinka, zajímavý příběh, nepřepálené emoce, žádné zbytečné tajnůstkaření mezi postavami, které jsou na stejné straně barikády, zvraty mi ve většině případů dávaly smysl, napínavé, prostě nutně jsem potřebovala vědět, co bude v dalším díle, hovory mezi Min Ja a Healerem mě bavily, bylo to i správně legrační, romantiky bylo tak akorát a moc, moc, moc se mi líbila, mnohem víc, než v seriálu, který je na romantiku primárně zaměřený. Drobné mínusy: účes Min Young, hudba mě nijak neoslnila a při akčních scénách mi tam vůbec neseděla, představovala bych si trochu nadupanější muziku při scénách, kdy Wookův sexy zadek skáče po střechách a poslední díl mě zklamal, nezdálo se mi, že by nějak vygradoval v konec, on spíš vůbec negradoval, nějak se doplahočil do konce a chybělo mi správné zakončení, co se stalo se všema postavama, ne jen s hlavníma dvěma. Co Moon Shik? Healerova identita? Její máma? Co Min Ja? Chtěla jsem něco víc dramatického nebo spíš vysvětlujícího, ne jen krátkou tv reportáž: ano hlavní padouch byl odhalen. Každopádně jsem velice nadšena, protože na hlavního herce byla radost pohledět a hlavní ženská postava byla prostě výborná, pokaždé, když objevím takovou skvělou, nehysterickou, rozumnou hrdinku, jásám. Už se těším, až uběhne blíže nespecifikovaná doba, a já se budu moct podívat znova:)

plakát

Neodo inganini (2018) (TV seriál) 

Ale teda těma čtyřma hvězdičkama si nejsem vůbec jistá - správně, jen po pár dnech jsem snížila hodnocení na tři, a to hlavně z toho důvodu, že to prostě je jen průměr. Obecně mám dost často problém s korejskýma ženskýma postavama, nechápu, proč se musí chovat jako neurotický nány. Tady je hrdinka nánou cca 1/3 stopáže, čili ještě dobrý. Seo Kang Joon byl výborný, plecháče jsem mu věřila, stejně tak jako extra nepříjemného lidského Nam Shina (kterého jsem ale vůbec nechápala, já mít robota Zuzku, byla bych echt nadšená). Dvojice robot - člověk celkem fajn, ještě na začátku posledního dílu jsem skutečně netušila, jak to s nimi dopadne, ale snad poprvé mám problém s dobrým koncem. Prostě mi nedává smysl, je hodně povrchní a otázka jejich vztahu vlastně ani nebyla vyslovena. Asi prvně jsem měla u korejského seriálu pocit, že se do nějakého vysvětlování nechtějí pouštět, a to ne proto, že by to nedávalo smysl, ale že prostě chcou dělat z diváků blbce - koukej na hezkou tvářičku, mají se rádi, o co ti jde, mlč a buď ráda - něco takového. I přes tyhle výhrady se na seriál dobře koukalo a jsem celkem spoko. Čechy hoooodně potěšily, vůbec jsem nemohla uvěřit, že slyším češtinu, jak z řad komparzu, tak zejména od hlavního herce (no čeština, víte jak to myslim, snažil se). Zajímalo by mě, proč zrovna čechy a jestli si korejci hned hromadně bookovali letenky :-)

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (TV seriál) 

Já prostě postavu Sheldona nesnášim. Tak. Řekla sem to. Dokoukáno do cca osmé série, pak už mi to ani nebavilo a postavy mi byly ukradený.

plakát

Gwaenchana, sarangiya (2014) (TV seriál) 

A odpad! jsem nedala jenom proto, že se cítím provinile, protože jsem skončila osmým dílem. Dál už to prostě nedám. Zatím nejhorší korejský počin, který jsem viděla a už nevím, co bych si musela pustit, aby to bylo ještě horší. Absolutně příšerná hlavní hrdinka, zlá, sobecká, protivná, trapná s tím nejblbějším problémem a nejidiotštějším zdůvodněním onoho problému, co kdy kdo vymyslel. Je psychiatr a je fakt paradox, že nejvíc by psychiatra potřebovala zrovna ona. Nebo vymítače ďábla. Nebo jednu po čuni. Navíc Gong Hyo Jin vypadá mnohem mužněji než Jo In Sung (kvůli té masivní čelisti?). Tohle, že je ten racionální a vyzrálý příběh? To, že budu odkrývat tabuizovaná témata neznamená, že to bude stačit a že to bude dobrý. Při sledování jsem vyloženě úpěla, nadávala, byla zoufalá. Pořád jsem tam hledala tu skvělou chemii, ty úžasný myšlenkový pochody. Možná, že se to tam objevilo až po tom osmém díle, ale už nevidím důvod, proč bych to měla podstupovat. Vůbec nerozumím nadšeným komentářům a takhle šíleně vysokému hodnocení. Vedlejší postavy pro mě nebyly dostatečně zajímavé (čti: byly mi úplně ukradený), abych to sledovala dál aspoň kvůli nim a hudební doprovod sice byl slušný, ale pak tam stejně naklusala ta káča a všechno zkazila. Jestli byl záměr trpět spolu s postavami, tak to seriál splnil na výbornou, protože jsem skutečně trpěla. A dobře, možná jsem člověk, který ti na větu: mam depresi odpoví: fakt? Tak běž pryč a neotravuj mě, ale to taky neznamená, že jsem uvnitř mrtvá. Pro mě čistočistá srágora.

plakát

Huang yan xi xi li (2016) 

Tak jo, mám za sebou jeden ryze čínský seriál, jeden ryze čínský film, mám splněno a tím končím. Čínština mě rozčiluje, a asi jsem přízemní člověk a velký ignorant, ale já při sledování necítila žádné emoce, snad jen netrpělivost, kdy už ta agonie skončí. Hlavní herečka mi byla protivná a ani miláček Lee Joon-gi tenhle podivný film nezachránil. V půlce jsem už v duchu skandovala vydrž Zuzi, hraje tam Lee, vydrž. Nenene, Čína není pro mě. Vůbec se nedivím, že tam Lee nechtěl hrát. Nejenom, že jsem se nudila, ale cítila jsem se při sledování strašně trapně. Takže slovy Číny: ššššššššš šš šššš š.

plakát

Mubeob byeonhosa (2018) (TV seriál) 

Přiznám se, že nevím, jak moc můžu být se svým hodnocením objektivní, protože Lee Joon-giho miluju. Když promluví tím svým medovým hlasem, tak taju. Postava kterou hrál je přesně ten typ co mám ráda, arogantní, sebevědomý, rozhodný, výřečný, hodný, schopný a ještě se umí bít, kdykoliv je v nesnázích, nejsem si jistá, jestli tam skutečně je nebo je to nějaký plán. Nadpozemsky krásná Seo Ye-ji byla fajn, moc jsem si užila její nehysterickou, vyrovnanou postavu. Romantická linka jich dvou byla téměř nijaká, škoda že mezi nimi nebylo ukázáno víc citů, stačilo by jen málo. Příběh se mi líbil, intriky a podrazy mezi postavama mě bavily, parta okolo Sang Pila byla v rámci možností snesitelná. Co mě dráždilo byl Choi Min-soo, nezařadím se k ostatním pochvalným komentářům, ta jeho mluva a chůze mě strašně vytáčely. Jo, hrál dobře, ale já při jeho výkladech slyšela skřípání nehtů po tabuli a už sem začala klepat nohou a říkala si boha jeho, tak už se vyžvejkni. Poslední díl mi trochu zkazil výsledný dojem, neznám sice korejské soudnictví, ale připadalo mi to dost praštěný. Nedalo mi to a začala jsem se zajímat víc i o systém našeho trestního práva, zejména státní zastupitelství a jejich symbióze s policií a vyšetřováním jako takovým, a sice to je trochu zklamání, že u nás to taková kovbojka asi nebude (a u nich pravděpodobně taky ne), ale to mi nevadí. Aspoň jsem se díky jihokorejskému seriálu dozvěděla víc o trestním stíhání v České republice :D I tak, hezké čtyři hvězdičky.

Reklama

Reklama