Oliverio y la piscina
Oliver and the Pool
VOD (2)
Obsahy(1)
Oliver položí urnu s otcovým popelem na stolek u bazénu. Popadne telefon a napíše slovo: aneurysma. Otec zemřel během rodinné večeře, těsně poté, co rodiče Oliverovi oznámili, že se rozvádějí. Matka už si našla nového muže. Třináctiletý jedináček se usadí na lehátku a rozhodne se, že už tam zůstane. Z tohoto místa pokračuje ve svém životě - truchlí, pozoruje, učí se odpouštět a milovat. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (6)
To červenovlasé monštrum bol muž? ODPAD! ()
Ani nevím, proč jsem se na tento film začal dívat. Už z obsahu je zřejmé oč půjde a recenze napovídají, že se to moc nepovedlo. Komedie to minimálně první půli není; vypořádávání se Olivera se smrtí otce moc prostoru pro humor ani nedává. Absurdno pramenící z pokrytectví a ze střetu dospěláckých představ o truchlení, baví jen zřídka. A to přesto, že je Oliho matka bizarní postava. Vůbec mě to nebavilo. Ani jsem tento film nedokoukal a to dělám výjimečně. ()
Mladý chlapec sa vyrovnáva so smútkom, sucho, skoro bez emócií, úvahy mladého lehátkového baróna. Má generovať empatiu, ale k divákovi sa žiadna nedostáva. Film chce byť lekciou do života, o tom ako sa vyrovnávať so stratou, no namiesto ľudskej drámy prináša skôr komediálne situácie hraničiace s fraškou. ()
Adolescent musel párkrát zmoknout ,aby prozřel.Dosti pozdě. Táta zas nebyl tak špatný táta ale ztráta je nezvratná a zůstala mu pošahaná máma. ()
Námětem mi to připomnělo román Baron na stromě od Itala Calvina, kde hlavní hrdina, rovněž ještě v dětském věku, vyleze na strom (konkrétně na drnák, pokud si dobře vzpomínám) a do smrti nesleze. Tyto příběhy symbolicky znázorňují touhu jedince izolovat se od společnosti, od tristního běhu lidského života a od toho či onoho hnusného režimu, neboť neustále nás nějaký sužuje. Pregnantněji formulováno: Život nemá smysl, nemá význam o cokoli usilovat a není kam utéct. Vada světa není kosmetická, nýbrž jde o systémovou chybu, která inherentně tkví v samých základech jsoucna. Jediným důstojným řešením je vše odmítnout. Ani to sice vlastně nic neřeší, ale představuje to, teologicky vzato, aspoň flákanec do boží držky, protože kdo to všechno stvořil, že? A kdopak může za to, že něco existuje, když by klidně mohlo existovat nic? Aspoň člověku by bylo mnohem lépe, kdyby nebyl. To je in brevi filosofické poselství Oliverova gesta. „On nenávidí nejen mne, on nenávidí celý svět,“ říká Oliverova matka. Film mimo jiné ukazuje, jak svět hází člověku udičky, ale ten, kdo ví, že v každé návnadě se skrývá háček, po nich neskočí. Oliver se však nakonec nechá chytit. Jako my všichni. Vzhledem k mimořádně myšlenkově závažnému námětu tohoto filmového díla a různým psychoanalytickým vychytávkám a s přihlédnutím k velmi slušivému účesu chlapcovy matky dávám plný počet bodů. Ještě jeden citát z filmu: „Realita má konzistenci hustý želatiny. Je dost lidí, co jsou ochotný polykat to svinstvo. Mně se to hnusí.“ Tak pod to bych se mohl podepsat. ()
Galerie (6)
Photo © 102 Distribution
Reklama