Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (3 199)

plakát

Star Wars: Vadná várka - Bleskový úder (2024) (epizoda) 

Velmi slušná epizoda, ve které byla dvě hluchá místa. Samozřejmě se jedno týkalo Omegy. Potenciál té postavy, resp. toho, že existují i klonky, zůstal hrubě nevyužit. To skautíkovství je fajn možná pro malé nerdíky, ale pro odrostlejší SW fandy je to pruda. Nicméně pořád to má vynikající look i hudbu, dynamickou animaci a v několika ohledech BB stále funguje lépe, než poslední celovečeráky.

plakát

Šógun - Sen o snu (2024) (epizoda) 

Mírné zklamání z "jen" důstojného konce. Některé momenty nebyly tak úplně ono a nejde jen o strukturu vyprávění. Tvůrci v předchozích epizodách ukazovali, že umí čarovat s emocemi a navodit atmosféru. Několika extra epkami nastavili takřka nepřelezitelnou laťku. Naplnit závěrečná očekávání diváků...nebojím se říct fanoušků, bylo vlastně nemožné. Je to způsobeno i tím, že mnohým z nás tak moc nezáleželo na tom, jak nakonec Toranaga dosáhne svého, ale spíš nás uchvátilo exotické prostředí,  intrikaření a také osudy Andžina a Mariko. V této epizodě se vše dozvíme...ale vlastně je to neuspokojivé - je konec překvapením a těšení se na další úterý. Je to tvrdohořce definitivní. Přestože má i tato epizoda pár silných momentů, nažrat dostal především mozek, emoce přišly až v samotném závěru a byly mírnější, než jsem čekal. Ne vždy je vrcholem příběhu jeho poslední část. Možná hodnocení zvednu po druhém shlédnutí. V

plakát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) 

Je to zvláštní, sledovat takhle brutálně fádní příběh navlečený v kabátku, který by slušel většině kvalitních sci-fi filmů. Poslouchat ty hloupé fráze...a to už od prvních vteřin... prolog z úst P. Štěpánka zněl, jako kdyby vnoučkům předčítal kosmopohádku. Ale jen u toho nezůstane. Snyderovi hráblo, takže doručí scénu vyvraždění královské rodiny u které fidlají na housle divní hudebníci, kteří tam byli....asi jen aby to neprobíhalo v tichu. A hned poté budete sledovat sklizeň obilí, kterou provází budovatelsko-heroický chorál. Tohle nejsou spoilery...tohle je varování. I když se na to stejně podíváte...zahoďte očekávaní, pusťte z hlavy sliby Snydera, že druhá půle už má vše, co divák nenašel v té první. Nevím sice co přesně hledá průměrně přitroublý Američan, ale dost bych se divil, že to budou patosem oslizlé scény, kterými byl zvlášť úvod řádně proplísněn. A nejspíš ani ukrutně nezáživné laserové střílečkování. Samozřejmě je mi jasné, že to byl "rafinovaný" filmařský Zackumak...to aby vytvořil kontrast mezi vesnickou selankou a brrrutální bitvou...která byla nakonec brutální především tím, že tak dlouho trvala. Dětský mozek v hlavě Snydera vyprodukoval nehorázně naivní scénář...spíše leporelo u jehož dabování se snad museli stydět i naši herci. Jenže i když to většina diváků čeká.... stejně se na to (tak jako já) podívá....přestože tím dává signál Netflixu...hrňte to do nás, po tomhle my toužíme. Mohlo by se zdát, že z toho mám radost, že se vyžívám v poplivávání Snyderova díla, ale opak je pravdou. Já dokonce uznám, že dvojka je o ždibec méně bezduchá a trapná než jednička, ale to z ní pořád nedělá víc, než místy pěkně udělanou pitomost...drahou pitomost, místo které mohlo vzniknout několik kvalitních projektů. Je potřeba dát něčím najevo, že i v tomto žánru očekáváme aspoň trochu potravy pro mozek. Možná, že kdybych včera neviděl Druhou Dunu, ale třeba nějaký Shark Zombie vs Monsters from Mars, byl bych milosrdnější, ale ... spíš ne. Snyder definitivně zAndersovatěl.

plakát

Star Wars: Vadná várka - Pomocná ruka (2024) (epizoda) 

Jedna z těch lepších epizod. A to přestože se nic tak převratného nedělo. Ostatně bylo dost času zvyknout si, že se vlastně střídají jen mise útěk, mise pátrání a mise záchrana...vždy v různé kvalitě a míře naléhavosti. Tentokrát to mělo něco do sebe.

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Je zajímavé, jak je po bezmála šedesáti letech, námět knižní Duny aktuální. Dosaďte si místo koření ropu, místo Vladimíra Harkonnena, třeba Vladimíra Putina, místo náboženských fanatiků téměř libovolný stát blízkého východu, politikaření a intriky EU, USA, NATO... . Knihu jsem četl několikrát; naposledy před pár lety, ale mám ji čerstvě v paměti, takže některé scény pro mě byly jako její bombastická vizualizace. Z Duny jde cítit úcta k předloze...stejně jako ve všech filmech, které Villeneuve dělal. Za to má můj velký vděk, že se po vzoru mnoha jiných břídilů nesnaží tunit a exhibovat skrze vlastní "originální" nápady. Tím ovšem neříkám, že je to jen řemeslník. Svůj talent využívá nejen k dosažení nejlepšího možného audiovizuálního výsledku, ale taky aby z herců vydoloval maximum a aby vše dávalo dramaturgicky smysl. Má skvělý cit pro atmosféru, pnutí mezi postavami... . V tomto ohledu je dvojka lepší, než první film. A není to kvůli akčním scénám, kterých bylo o něco více, ale spíš díky příběhu, který má výraznější kontury a tentokrát opravdu ten úchvatný audiovizuál doplňuje...není jím válcován, jako v jedničce. Přesto....je to podivný hybrid... blocbuster s mnoha vymazlenými scénami, mixnutý solidním, ale přecejen nepříliš atraktivním příběhem. Jakkoliv jsem tím audiovizuálem ohromený, nemůžu říct, že by se mě Paulova rozpolcenost nějak zvlášť dotýkala. Nebo, že bych cítil účast s Fremeny. Je to parádní podívaná. Villeneuve je bůh, ale nejen že pět hvězd nedám...já dokonce snížím hodnocení i u jedničky. Ztotožňuji se totiž s nejčastější výtkou...přestože meteorit je to velký, svítivý a krásně vytvarovaný....emocionální dopad tomu není úměrný...vlastně je nepatrný. Ale nepovažuji to za chybu tvůrců. Vybrali si jen méně atraktivní látku, než byli třeba LoTR. Náboženský fundamentalismus muslimského ražení proti fašounským latexákům...člověk toho má v dnešní době dost (dvě probíhající války). Je to mnohem méně sci-fi, než bych si přál...to načasování mi jakožto amatérskému pacifistovi nepřišlo vhod.

plakát

Šógun - Nachové nebe (2024) (epizoda) 

Přiznám se, že tentokrát nadšení ostatních nesdílím. Mnohem víc mě zasáhly epizody, které byly prodchnuty niternými pocity, atmosférou, jemným intrikařením. Tentokrát rafinovanou jemnost vystřídala vyhrocenost. Emocionální vydírání diváka skrze zdivočelou Mariko...bez toho bych se raději obešel. Navíc stejně jako mnoho dalších...neznalých předlohy jsem nasranej, kam nás příběh dovedl. Pořád nadávám na předvídatelné scénáře....no, tak tady to mám. Nicméně stojím si za tím, že obsahově je to oproti předchozím epizodám přebujelé, přečnívavé...dramaturgicky přeexponované. A současně uznávám... ten příběh prostě graduje, takže jednou to vyhrocení přijít muselo. Nakonec...je to mmj. válečný film. Jenže i přes to frflání...pořád to vydá na 5*.

plakát

Invictus: Neporažený (2009) 

Pokud chcete vidět životopisný film o Mandelovi, tak jste tady špatně. Inviktus sice ukazuje jak inspirativní byl, ale tento příběh demonstruje spíše jeho schopnosti, jakožto politika. Na chlápka, který byl 24 let zavřený ve vězení, měl skvěle načtenou mentalitu Afričanů i Afrikánců a velmi dobře si uvědomoval, jak důležitý je politický marketing. Stát je totiž stejný produkt, jako třeba rohlík. A pokud máte nový stát...potřebujete všem ukázat, že stojí za to se o tento produkt zajímat. A co prodává lépe, než emoce...resp. než sport, který emoce znásobuje, šíří, dokáže aby je lidé sdíleli... . Tvůrci namíchali zajímavý koktejl velkého sportovního příběhu, který je okořeněn právě tím politickým kontextem. Sledujeme jak velký vliv má na dav úspěch jednotlivce, nebo týmu. Jak velkou sílu má sdílená radost, hrdost a sounáležitost. Sportovních filmů, které mají přesah za osobní peripetie, výjimečnost výkonu, nebo svízelnost cesty k úspěchu...takových není mnoho. A už vůbec ne takových, které dostanou péči precizního režiséra, jakým Eastwood je. Dokázal plynule přejít z příběhu o snaze Mandely sjednotit 40 milionů Afričanů, k parádnímu sportovnímu dramatu. Netuším jak to vidí ti, kteří ragby neholdují, resp. netuší která bije. Ale i oni jistě uznají, že je to natočeno velmi dobře a že i na ně se část emocí přelila. Matně si vzpomínám, že jsem tenkrát byl jedním z té miliardy lidí, kteří tohle mistrovství sledovali. Těžko říct, jestli byl Mandela takový génius, nebo mu to někdo našeptal, ale tenkrát zabodoval. Když se probrodíte počáteční uslintaností, dostanete dvě třetiny kvalitního filmu.

plakát

Pro mámu všechno (2019) 

Za posledních dvacet let stojí většina českých komedií za vyližmezikyčlí. Přesto mi připadalo směšné, když jsem se dozvěděl, že Lítá v tom je maďarský remake. Zdá se, že čeští producenti objevují nové dno české kinematografie. Jaký byl plán? Udělat ze sotva průměrné maďarské komedie, průměrnou českou komedii? Původně jsem si myslel, že bych se podíval nejdřív na originál a pak se mrkl, jak s tím námětem naložili naši. Jenže když jsem sledoval příběh, který mohl vytéct z pera kteréhokoliv českého prznimíra, polotelevizní look a velmi výrazný český dabing...bylo to jako kdybych koukal na českou komedii...jen s herci, které neznám. Maďarské reálie se od našich neodlišují, mentalita lidí také ne, je to relativně čerstvý film...nenapadá mě, jaký smysl mělo dělat remake. Navíc někým s nulovými zkušenostmi. Co už, stalo se. Zpět k tomuto filmu. Dramaturgicky je to slabota. Filmařsky si jistě šlo lépe poradit nejen s tím zrychleným zmrtvýchvstáním mamičky, ale také šlo lépe zpracovat proces sbližování. Tvůrci ale s časem zápasili až do konce...stačí se na konci podívat na číslovku na dortu a věk dětí. A s časem souvisí i to, že i když je stopáž v normě, subjektivně jsem měl pocit, že bylo kde zrychlit, resp. kde stříhat. Zvlášť, když se tvůrci nedokázali vyhnout vysoké míře předvídatelnosti ...jestliže znáte zápletku a žánr, nemůžete u komedie čekat nějaké velké zvraty. Maximálně nějaké "přívěsky" s postavami, které mají generovat vtip. Což tady proběhlo jen zlehka. Takže co? Pro mě další česká komedie...akorát natočená Maďary. Jsem ale rád, že jsem se podíval na tuhle průměrnou verzi a ne na náš odvar, který je podle místních hodnocení ještě horší.

plakát

Fallout - Začátek (2024) (epizoda) 

Poslední epizoda doplnila chybějící dílky v příběhu, takže teď už celá řada dává smysl. Sice v ní stále zůstává nemálo hloupostí a pár nezáživných míst, ale aspoň to má nějakou páteř. S takto rozdanými kartami, už bude i pro neznalce předlohy, druhá řada o dost vstřebatelnější. Divák už ví s jakým útvarem má tu čest. Zná motivy postav. Ví, že to má hlavu a patu, není to hloupé... . Taky nebude čekat bizarní komedii na pozadí dystopického světa...k čemuž první epka sváděla. Postupně se tón měnil ...v této epizodě nenajdete po humoru ani památky. Takže ano, na druhou řadu se mrknu. A to přestože je mi postava Maxima dost nesympatická. Naštěstí je postava FLusy a Red Scull Woodyho OK a příběh je fajn.

plakát

Fallout - Radio (2024) (epizoda) 

Jako na houpačce. Dobrou epizodu střídá mizerná... . Divná směsice zajímavých momentů a těch mimomísních.