Martrix

Když o filmu řekneme že byl průměrný, tak je to synonymum pro zbytečný. Protože filmů jsou miliony a nikdo nestojí nejen o ty mizerné, ale ani o ty průměrné. Čas je příliš vzácná komodita, abychom sledovali něco, co už jsme viděli jinde, něco, co nemá pořádné nápady a hlavně něco, co má jen kousek k nudě. Čtvrtý padouch je o chlup lepší než ten třetí, ale ten chlup je vykoupen snahou jít cestou co nejmenšího odporu, snahou nevyčnívat. Chybí tomu ksicht a podvratnost prvního padoucha. Koule, chcete-li. Gru je klaďas, jeho rodina jsou klaďasové, dokonce i ti Mimoni jsou už jen lehcí záškodníci. A vyměklí jsou v závěru i ti záporáci. Já padouch 4 má zavádějící název...je to já bývalý padouch, nyní jen obyčejný animáček bez jakékoliv přidané hodnoty. Takže jak jsem předeslal v úvodu...je to zbytečný film.

Epická smysldávající fůze mytologie a sci-fi za doprovodu indických písní, protkaná svištěním laserů, pouštními honičkami, bitvami hrdinů proti superhrdinům a bohům, dávnými proroctvími, ale taky umělou inteligencí... . Masakr. A přitom to drží pohromadě. Tříhodinová stopáž, vcelku dost postav, spousta jmen, titulky....a přesto se v příběhu neztrácíte a motivace všech postav je zřejmá. A to i pro lidi, kteří toho i indické mytologii moc nevědí, resp. trochu se ztrácí v tom, jaké mezi sebou mají jednotlivá božstva či hrdinové vztahy. Já tyhle věci miluju, vyrůstal jsem na četbě starověkých mýtů, takže mě to bavilo. Pravda, některá odlehčená místa bych vypustil...zůstal bych u temnějšího podání, ale věděl jsem do čeho jdu, takže žertíčky ani písničky mi nevadily. Ostatně bylo jich méně, než je v indických filmech běžné. Ale pro frflaly, kteří tady plácají blbosti o vykrádání Star Wars, Duny, Marvelu, to samozřejmě může být spoludůvod, aby plácli nízká hodnocení. Zvlášť, pokud Kalki 2898-AD viděli na telefonu s google titulkama. Je to ale jen odraz jejich sečtělosti-zabedněnosti. Pokud máte podobné choutky, vykašlete se na to. Bez porozumění obsahu a pořádné audiovizuální kvality, je to ztráta času. Co se týče triků, tak ze začátku jsem měl trochu obavy...žluto, hnědo, šedé záběry na dystopickou krajinu... . Ale obavy byly vcelku brzy rozmetány na kusy. Film negraduje jen obsahově, ale i co se týče vizuálna. Hromada velmi kvalitní CGI stojí za několika opravdu vynikajícími momenty, které s přehledem strčí do kapsy většinu DC digibordeláren. A není to zdaleka jen o malůvkách, ale dynamika záběrů, kamera, střih... . A samozřejmě své dělá i východní estetika, stavby, kostýmy, ornamenty...herci. Hezky se na to kouká. Je tam i nemálo dobrých designových SF nápadů...třeba robopapoušek, který vám z virtuálních karet vyloží osud... . A pořád platí...dává to smysl, je to dramatické, zajímavé...a teď první zklamání...je to na pokračování. Ano, skončíme v polovině příběhu. Ale víte co? Já jsem vlastně rád, protože se s těmi zajímavými postavami chci znova potkat. A chci vidět další epickou bitvu, přestože vím jak to dopadne. Dokonci chci vidět i závěrečný boj "dobra proti zlu". Věřím, že pokračování dostaneme i přes tu brutální výpravu dřív, než byste řekli Avatar, takže už teď se těším. No a neodpustím si srovnávací kopanec do mršiny jménem Rebel Moon. Po shlédnutí Kalki 2898-AD by se měli hlavouni v Netflixu chytit za choboty, nazout pohorky a kopnout Snydera s rozběhem do zadele. Tady najdete nejen co Snyder divákům nasliboval, tzn. epic SF film, ale taky silný, košatý a neotřelý příběh, který (když se necháte) dodá i pár překvapivých emocí. Pokud máte rádi SF a současně se nebojíte Bolywoodu...jděte do toho.

Mimořádně pestrá sestava jak v řadách herců, tvůrců a vlastně i koprodukčních partnerů. Je škoda, že Pavlou píše scénáře s pětadvacetiletými odstupy, protože ten k Formuli 51 byl vcelku v pohodě, resp. dala se z něj vykřesat svěží, akční jednohubice, která stojí především na bizarních postavičkách pohybujících se v americkém i britském podsvětí. Resp. sledujeme týpka, který se snaží prodat formuli na superdrogu. Největší devizou je skvělá a především pestrá herecká sestava, ze které každý vyčnívá kvůli něčemu jinému a jako celek to krásně šlape. Za všechny vypíchnu Rhyse Ifanse, kterého má spousta lidí spojeného jen s rolí extota v Nothing Hill, ale ten chlap toho má na kontě spoustu a kam vleze, tam zasvítí. Velkou zásluhu na tom, že je to svěží, akční a převážně nenudící, má režie spíše ve stylu Bladea, tzn. střih, který nenese jen dynamiku, ale taky má zamaskovat místy ne úplně skvělou choreografii. Ten podporuje i čiloučká hudbice a gangsterská stylizace. Jako celek je to plně vyhovující. Nicméně pořád platí, že to táhnou hlavně herci. Neškodná, plně funkční kravinka, které kdyby ke konci nedocházel dech, mohla patřit mezi akční perly začátku milénia.

Další z těch případů, kdy se to na papíře tváří jako komedie, ale když se smrt a bolest zhmotní, když vidíte slzy a bolest postav... . Vím, existuje výraz dramedie, ale za mě je to trošku podvod. Děti moje jsou především o procesu odpouštění. V tomto případě ztíženému faktem, že vám s tím ten druhý nepomůže, protože je v komatu. Takže se nemůžete prohádat k očistnému tichu, které se rozhostí buď na konci vztahu, nebo těsně před smířením. A do toho jsou tady děti a taky všichni příbuzní, kteří na Matta tlačí, aby je učinil bohatými. Tahle linka...vlastenecká o nakládání s dědictvím, s půdou předků...je tam trochu navíc. Nebo se jí naopak nedostalo tolik prostoru, aby bylo to prolnutí s s příběhem Matta a jeho rodiny funkční. Rozumím potřebě Hemmingse zakomponovat to do knihy a asi i rozpakům scénáristů, pokud zvažovali, zda si z knihy nevzít jen to vztahové drama. Za mě by odseknutí této linky velmi prospělo stopáži a zhutnilo by to vše kolem zajímavých a dobře zahraných postav. Víc by vynikly opravdu dobré a silné momenty, kterých nebylo málo. V mnoha ohledech je to dobrý film. Fungují herci, dialogy, atmosféra Havaje... . Nebýt té poloslepé odbočky k pozemkům, která byla nejspíš v knize mnohem lépe popsaná a měla větší význam pro celkové vyznění příběhu, nejspíš by to u diváků zarezonovalo víc. Ale čistě pocitově...není to tak zásadní výtka, aby mi zkazila celkový dojem. Sledovat to bylo zvláštním způsobem očistné. Jeden z nemnoha filmů, na které se jistě ještě podívám.

Měl jsem za to, že půjde romantickou slátaninu, kde bude pobyt v protiatomovém krytu pouhou záminkou pro spuštění víceméně vtipných momentů, které budou stát na Adamově "opožděnosti" způsobené izolací od vnějšího světa. Ale ten scénář nabízí mnohem víc. První půlhodina byla vlastně skvělá. Některé komedie čas rozhlodá, ale tady je to naopak. Kontext doby tomuto filmu velmi pomáhá. Izolace způsobená ss, prohlubující se mezigenerační rozdíly; staří se nestíhají přizpůsobovat a jsou frustrovaní transformací toho dobrého co znali, na nové...horší, rozvolněná morálka...vždyť tvůrci Dožeň co se dá!, předběhli dobu o 25 let. První třetina filmu je pozoruhodně aktuální. Ale i ta druhá část, kde se rozjíždí deklarovaná romantika, je příjemně nehloupá, vkusná, nepatosácká. Pak se to trochu zvrhne...poslední část je v tom klasicky hollywoodském módu, ale pořád je ten poměr 4,5-4-3, takže úplně v pohodě. Romantika a komedie pro muže i ženy.

Tady to sice uvedeno není, ale v závěrečných titulkách a na wikině je Morgen Freeman uveden i jako výkonný producent. A protože měl celý film pidirozpočet a nulové ambice uspět v kinech je jasné, že jde o osobní projekt. Není těžké si domyslet, co se Freemanovi na scénáři líbilo. Hraje herce, který je podobně marnivý, ale také životem protřelý mudrlant jako on sám. A co je podstatné, je tady v roli instantního přítele a mentora pro krásnou dívku. Dost možná mu byly některé dialogy ušity přímo na míru, protože je vede s lehkostí a některé se zakládají na skutečnosti. Celý film je prodchnut pohodou a klidem, která z něj vyzařuje. No a pak tady máme Vegu, která z mě neznámého důvodu hrála ve svých pětatřiceti o deset let mladší děvče(ano, uznávám, že kdybych si to o ní nevyšmíroval už po Španglicky snadno a rychle, tak bych nevěděl, že je jen o 4 roky mladší než já). Chemie mezi nimi fungovala stejně dobře jako prostředí, ve kterém se toto setkání odehrávalo. Vidím jako velikou výhodu, že jsem tam kdysi byl a tu atmosféru latino periferií jsem si "nacítil". Pro feeling filmu má zásadní význam. Bez ní a ústřední dvojice by to nefungovalo. Nejde totiž o žádnou velkou komedii. Jsou tam spíš jen drobné úsměvnosti, které jdou na triko veselé povaze hlavní postavy. Ale stačí to na udržení atmosféry...hřeje to, je to lidské, přirozené ale současně křehké. A úplný závěr, který mnohé neotesanější diváky rozčaruje...ten mi plně vyhovuje, protože už jsem taky starej chlap a vím, že mít k někomu blízko ještě neznamená, že si ho přivlastním. Pro empaťáky a chlápky, kteří jsou z Vegy paf, je 10 položek a méně, taková hřejivá jednohubka.

A to jsem si říkal, že se budu fakt snažit a při sledování nebudu hledat mouchy. Že si zkusím tu vizuální podívanou užít, protože bez ohledu na mnohé výtky...je to velkovýpravný seriál, na kterém pracovala spousta talentovaných lidí. A všichni se snažili udělat nám divákům radost, protože radost je sledovanost a sledovanost jsou prachy a prachy jsou další seriály a další radost a sledovanost... . Sledovanost Prstenům moci nikdo neupře...lidi jsou zvědaví. I když nejsou zrovna nadšení...podívají se na další epku. Bude lepší, než ta poslední? Podělají to amazánci ještě víc? Aspoň já to tak mám. Zvědavost. Ne nedočkavost, natěšenost...jen zvědavost, jestli už to konečně začne fungovat jako celek a ne jen jednotlivosti. Jestli se konečně zbavíme otravných postav a děj se trochu vycentruje. V této epizodě sledujeme hlavně trpajzlíky, kteří mají problémy se ringsoftwarem. Od nich poskakujeme k Celebramborovi, který se nejspíš nadýchal jedovatých splodin, protože si s ním Sauron, nebo jeho předskokan...těžko říct, vcelku pěkně manipuluje. Dá se říct, že postava asiSaurona tuto epku jednoznačně táhne a společně s Adarem jsou nejzajímavější charaktery celého seriálu. Jenže Adara si užijeme až příště. Místo toho se nám mezi trpajzlíky a ringmakery motá linka Númenoru. Velmi otravná, předvídatelná a nezajímavá příprava pro vnitřní konflikt...po převratu se takové věci prostě dějí. Díky tuposti nového vedení vzniká agresivní opozice... . Tohle sledovat ve fantasy seriálu ze Středozemě...podobného politikaření jsou plné zprávy. Takže pro mě další postradatelná linka a je mi jedno, že to (snad) začne někdy ve čtvrté řadě dávat větší smysl. Takže když to shrnu...sledujeme postupný rozvrat trpajzličína, Númenoru a rozlítanost Elfů, kteří mají na celém tom konfliktu pěkně velký podíl. To oni se nechali zmanipulovat a umožnili zrod toxiprstenů moci. Takže když se chystají v LOTR zdekovat do domova důchodců...je to dost nehezký přístup. Naštěstí to dobře dopadlo... . Pátá epka...jako předehra k slibovaným třem epizodám, kde se bude válčit to ujde, ale žádná sláva to tedy není. Zase.

Vyšumělo to stejně rychle, jako bublinky šampusu...toho dětského. Cílovka jsou dle mého názoru podobní lidé, jako byly postavy Sama a Laury; večerníček pro dvacetileté nerdy. Takže mé čtenářské, samotářské části se to líbilo, ale pro tu druhou, starou a cynickou, to bylo moc soft. Další řady si nechám ujít.

V závěru hezký moment, kdy Bůh obhajuje svou "práci" se Zemí. Jinak standardně mile neškodná úsměvárna.

To je snad poprvé, kdy bych mohl úplně napsat stejný koment skoro každé epce. Tak snad jen...Buscemi je jako Bůh skvělý.