Vstreča pěred razlukoj

22. června 1941 byli brzy ráno v dopravním letounu letícím západním pohraničím jen tři pasažéři, studenti Žeňa s Voloďou a mladý důstojník Ivan Kuzněcov. Když ze svých sedaček viděli za oknem flotilu neznámých letadel z kříži na ocasních plochách, vysvětlovali si to pravděpodobnou chybou navigátora a zablouděním jejich stroje nad Německo. Ani když po nich stříleli, jim ještě nedošlo, že nejde o žádnou individuální chybu cizího pilota, nicméně i tak to pro ně osobně a jejich letadlo mělo katastrofální následky.
Byli zasaženi a po nekontrolovaném pádu přežili jen oni tři. Poměrně dlouho bloudili pustou krajinou, aniž by věděli, co se onoho rána doopravdy událo. Dokonce i když narazili na první vojáky ve feldgrau s orlicí na klopě, nebylo stále zřejmé, co se děje. To jim byl schopný objasnit až starý muž, který se kvůli nemocným nohám nemohl evakuovat. Tehdy konečně také zjistili, kde vlastně jsou a vydali se okupovanou zemí ke svým na východ… (chamonix)