Režie:
Anh Hung TranScénář:
Anh Hung TranKamera:
Jonathan RicquebourgHrají:
Benoît Magimel, Juliette Binoche, Jean-Marc Roulot, Jan Hammenecker, Emmanuel Salinger, Patrick d'Assumçao, Galatéa Bellugi, Bonnie Chagneau-Ravoire (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1885. V rozlehlém domě v údolí Loiry začíná další den a kuchařka Eugénie (Juliette Binoche) od časného rána pobíhá v kuchyni. Její jedinečný talent a láska k vaření dávají vzniknout neuvěřitelně chutným pokrmům. Posledních 20 let pracovala pro slavného gurmána Dodina (Benoît Magimel). Společně hledají a nalézají nové, neotřelé recepty, zkoumají chutě a sdílejí lásku ke gastronomii. Během let mezi nimi vzniklo silné pouto ovoněné upřímnou láskou. Dodin by byl rád, kdyby se Eugénie stala jeho ženou. Ta ale zarputile odmítá, nechce ztratit svobodu. Vždyť jejich soužití je takto dokonalé. Tráví spolu dlouhý čas, zkoumají a hledají recepty. Není to lepší než kdejaké manželství? Dodin je ale neústupný a tak se rozhodne udělat něco, co ještě nikdy neudělal: uvaří on pro ni. Možná mu poté řekne své Ano. (Cinemart)
(více)Videa (4)
Recenze (58)
Film ze starých dob, kdy Fracouzi jen žrali... Popravdě jsem si říkal, jestli mi film, ve kterém se prvních 30 minut jen vaří a degustuje, bude chutnat. Nakonec jsem na konci projekce sice odcházel se slinami jak boxer, ale ve výsledku nadšen. Medicína není tak úplně exaktní věda. První projekce mého #kviff2023 ()
Nuž, po tých obrovských chválach a vysokých hodnoteniach som čakal určite niečo lepšie. Áno, vizuálne je to veľmi pekné a pôsobivé, ten pohľad do kulinárskych kruhov a gastronómov bol fajn, ALE po dejovej stránke to bolo skutočne slabučké, ba priam lyrické. V podstate sa tu dokopy nič nedialo a celý film orientuje len na experimentovanie s chuťami a luxusnými surovinami, o ktorých mohol vtedajší bežný ľud (mimo vyšších kruhov) jedine tak snívať. 2* za krásny vizuál a atmosféru kuchyne, ale inak nič viac. Z histórie gastronómie sa mi odosť viac páčil film Délicieux (tam bol aspoň nejaký príbeh). ()
(7/10). The Taste of Things se na první pohled jevilo jako taková ta klasická romantická podívaná ochucená dobrým jídlem. Jenomže již po prvních minutách vás film vyvede z omylu a vy pochopíte, že tohle bude něco více. The Taste of Things je totiž především pocta a oslava dobrého jídla, dochucená něžnou romancí mezi dvěma lidmi, kteří k sobě chovají ohromný respekt. Svůj podíl na tom má rozhodně zasazení snímku, protože se to odehrává ve Francii na sklonku 19. století. Jsme tedy obklopeni vyznáním lásky nejen dobrému jídlu, ale také pití, které je nedílnou součástí stolování. The Taste of Things je velice něžným a uměleckým snímkem, který opravdu nespěchá a nechává obraz, aby na diváka dýchal. Dostáváme nádherné kompozice, které se snoubí s přirozeným denním světlem. Zamrzí však absence jakéhokoliv hudebního motivu. Ovšem milovníci gastronomie si zde opravdu přijdou na své, protože mohou nasávat vůni atypických kombinací jídel, ze kterých se člověku protočí panenky. Kouzelné je na tom však to, s jakou láskou a úctou celý postup přípravy jídla hlavní postavy vykonávají. V centru celého dění stojí francouzská diva Juliette Binoche, která tady vévodí celému kulinářskému řemeslu. Sekunduje jí tady v mých očích poměrně neznámý Benoît Magimel, který boří veškeré stereotypy mužích za plotnou. Interakce dvou hlavních postav servíruje nesmírně překrásnou myšlenku ohledně lásky. Protože tito dva jedinci ukazují, že projevy lásky nemusí být pouze slovní, ale taktéž mohou vypadat jako životní večeře o několika chodech, jehož příprava vám zabere celý den. Kdo za The Taste of Things bude hledat obyčejný dobový romantický film, tak může být mírně zklamán. Tohle je zejména festivalový film, který klade velký důraz na uměleckou stránku věci a konzumním divákům nemusí tento pokrm chutnat. "Happiness is to continue desiring what one already possesses." ()
Krásný milostný příběh, který vypráví dva famózní herci, je kolikrát odstrčen na vedlejší kolej díky nádherné kulinářské onanii, jenž mi během sledování vyvolala všemožné chutě. Neberte mě špatně, on ten příběh je skvělý, autentický a možná až příliš lidský, ale bez toho vaření kolem by to nebylo ono. Jeden z těch milostných filmů, které pro mě budou definovat lásku. A polemika nad podzimem, létem, či snad zimou života daných postav? To tomuto detailně připravenému pokrmu dodává tu správnou chuť. ()
Ultimátní gastro-porno. Vrcholná pocta francouzské gastronomii, v níž většinu postav tvoří životní požitkáři a gurmáni, špičkoví kuchaři, znalci potravin, zvířat a přírody a skvělí řečníci, takže o jídlu a jeho původu i historii též vybraně hovoří. Velkou část filmu zabírají scény vaření vybraných pokrmů a jejich následné konzumace, na což diváky připraví už úvodní půlhodinová sekvence, v níž se jen za ambientních zvuků kuchyně a labužnických vzdechů tančí mezi plotnami a servíruje na stůl. Pojivem mezi chody je něžná romantická linie, v níž se láskyplné vyznání nikdy neobejde bez večeře při svíčkách a společné míchání zeleninového vývaru nebo burgundské omáčky je předehrou pro intimní chvíle. Film, v němž láska vyloženě prochází žaludkem a ve kterém i anatomický popis příjmu potravy zní jako milostná poezie. ()
Galerie (17)
Photo © Curiosa Films / Gaumont / France 2 Cinema / Stephanie Branchu
Zajímavosti (9)
- Scénář byl volně inspirován románem Maurice Rouffa z roku 1924 – tam se poprvé objevila fiktivní postava Dodin Bouffant (Benoît Magimel). Tato postava byla volně inspirována slavným francouzským gurmánem Jeanem Anthelmem Brillat-Savarinem, autorem knihy „O labužnictví – fyziologie chuti“. (Sykomora)
- Zobrazená konzumácia tradičnej francúzskej pochúťky ortolanu so zakrytou hlavou konzumenta je skutočnosťou. Ortolan je druh strnádky, ktorá sa chová po tme v klietke a je nútená živiť sa obilím. Potom sa utopí v armagnacu, opraží sa a zje sa celá. Tradícia obrúska na hlave má rôzne vysvetlenia. Niektorí tvrdia, že to bolo vymyslené preto, aby stravník mohol väčšie kosti diskrétne vypľuť. Iní hovoria, že je to preto, aby skryli taký nehanebný čin pred Božími očami. (Arsenal83)
- V prvý deň premiéry bol film odvysielaný okrem iného aj pri príležitosti festivalu filmov o kuchynskom umení Arrière v Tours v štúdiu Cinémas, kde bola uvedená aj diskusia, ktorú moderoval Kilien Stengel. (Arsenal83)
Reklama