Reklama

Reklama

Defraudanti

(festivalový název)
  • Argentina Los delincuentes (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Morán (Daniel Eliás) je nenápadný zaměstnanec jedné zapadlé banky v Buenos Aires, kde je zcela přehlížen svými kolegy. Morán se proto odhodlá k bláznivému plánu: ukrást z trezoru částku odpovídající dvojnásobku toho, kolik by vydělal před odchodem do důchodu, kdyby v bance pracoval po celé čtvrtstoletí. Později večer, když si dává jídlo ve fast foodu se svým kolegou Románem (Esteban Bigliardi), se Morán  svěří, že se hodlá vzdát, ale současně Románovi nabídne rovný díl peněz, pokud bude jeho kolega souhlasit s tím, že peníze po dobu jeho pobytu ve vězení ukryje. Jejich osudy jsou nyní propojeny. Na útěku se setkávají s novými lidmi a každý z nich se po svém vydává na novou cestu ke svobodě. (mac000)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (2)

Dadel 

všechny recenze uživatele

Tady je mi toho hodnocení dost líto. Mohlo by se zdát, že mě to nebavilo, ale tak zhruba od 30. minuty (kdy se konečně rozjede zápletka s penězi) do 120. minuty mě to bavilo hodně. Pak ale filmu úplně spadne řetěz. Jsou tam drobné náznaky, že se k něčemu schyluje, jako že někdo někoho podrazí a peníze si nechá, já tipoval, co přesně se stane, a ono...se nestane vůbec nic. Škoda. Jinak délky filmu se neděste, ve skutečnosti má pouhých 178 minut. Tvůrcům asi přišel krátký, tak se snažili závěrečné titulky co nejvíc natáhnout. Nebo to udělali schválně, aby diváka ještě víc překvapil ten konec bez pointy. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Argentinské filmy mě dokážou hodně překvapit a tentokrát mi to plně vyšlo i v případě dalšího argentinského pokusu o oživení „loupežných“ krimi komedií. Viděl jsem i mnohem úspěšnější Loupež století, která mě celkem bavila, ale nic víc než naprosto tradiční a předvídatelně plynoucí příspěvek subžánru na jedno použití a brzké částečné zapomenutí mi nepřinesla. Na svébytně odzbrojující a mnohavrstvé pojetí, s jakým loni přišel Rodrigo Moreno, jsem si tedy musel dva-tři roky počkat, ale výsledkem byl jeden úžasný zážitek z filmu, v němž se pro mě až nečekaným způsobem snoubilo cosi málo z francouzských krimi 70. let, severských bijáků se silným motivem spjatosti člověka s přírodou a místy i artového filmu ve stylu „slow cinema“ (zejména u přechodu mezi oddělenou první a druhou částí filmu s procitnutím v jiném světě díky potkané nezávislé komunitě)... „Heist“ krimi, komedie, drama, poetický film, meditativní art, romance plynoucí bez zbytečných klišé i další zajímavé epizodní motivy (např. koníček fotografování i zvukového nahrávání přírody), to je prostě žánrová kombinace snů a jsem rád, že ten můj dnešní (sen/film) mohl trvat rovné tři hodiny, aniž bych chtěl z jeho světa utéct nebo zacítil jakýkoliv záchvěv nudy či zklamání. Znepokojivý je fakt, nakolik (až zcela zbytečně, byť na druhé straně poskytující právě další zásadní okamžik ve jménu náhody) musel ke změně životního stylu obou protagonistů přispět vykonaný zločin, ač důležitým zvratem se vůbec nestává vesměs nepotřebný lup. Zajímavá pointa pro mě přišla s retrospektivní části po dvou hodinách a možná mi na konci jen chyběl pro ještě větší radost záběr jednoho shledání, který jsem si musel pouze představit... ten hajzl režisér nás totiž rafinovaně nechal na pochybách, ale po všem, co jsem celé 3 hodiny sledoval, mi už tohle utnutí nemohlo dojem pokazit. Navíc celý film (byť převažně odděleně) táhnou hned dva skvělí, charismatičtí a zábavní herci, kteří si mě brzy získali a já tuším, že si další případné počiny Daniela Elíasa, Estebana Bigliardiho i Rodrigo Morena budu hlídat. :) [95%] (obrovský dík za tip Petru Konečnému v rámci jeho večera nejlepších filmů a seriálů roku 2023...) ()

Reklama

Galerie (13)

Reklama

Reklama