Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Unikátní umělecké dílo, jehož děj je rozkvetlý a krásný jak jarní strom, jehož láska skrytá v minimalistických a tichých náznacích zahřeje u srdce jako letní slunce, jehož pravdivé poslání a životní moudra zamrazí jak nekonečná ledová pláň zamrzlého jezera pod bosýma nohama a jehož katarze mě postupně emocionálně roztříští jako mocný vichr zesláblé podzimní listí. 10/10 (11.05.2009)

Nový Kim Ki-Dukův film je až překvapivě málo podobný destruktivnimu Ostrovu. Má s ním společné jediné, prostředí. Opuštěný dům plující na vodě nám nábízí omezený mikrosvět, v němž nás nemůže nic rozptylovat. V tomto krásném a tichém světě se odehrává starý mytický příběh zasvěcení. Při jeho sledování budete mít pravděpodobně pocit, že jste jej už někde viděli. Asi od poloviny můžete předvídat, jak vše dopadne. Je to příběh mistra a žáka, zasvětitele a zasvěcovaného. Je to příběh viny a trestu. Je to příběh o věčném koloběhu žití. Pomalý, důkladný a pozitivní. Už dlouho pro mě sledování filmu nebylo tak příjemným zážitkem. (26.11.2004)

"Žádostivost vzbuzuje touhu vlastnit a touha vlastnit je příčinou vraždění." Meditativní koloběh života po korejsku je pro mne zřejmě prvním zklamáním z tohoto koutu světa. Příběhové zlomky života jsou totiž předvídatelné a pokud si z tohoto snímku budu něco pamatovat, tak jsou to spolehlivě vrzající dveře ve volném terénu, což rozhodně není režisérova výhra. Samozřejmě se líbily obrázky i hudba, dokonce mám rád i duchovno, ale té nudy jsem zažil příliš na to, abych patero ročních období hodnotil lépe. (29.04.2016)

Tento film, tohle umělecké dílo můžete milovat nebo nenávidět. Nejde ani tak o to, zda vše pochopíte, ale o to, co to ve vás zanechá, jak moc to ve vás bude po dokoukání filmu rezonovat. Jaro, léto, podzim, zima... a jaro obsahuje tolik metafor a má tak neskutečnou hloubku, poetičnost a sílu myšlenek, že musím dát 5*, přestože mi spousta věcí jistě nedošla tak, jak by měla. Přesto jsem snímek sledoval s obrovským zaujetím. První část filmu - Jaro - se mi líbila nejvíce a její závěrečná scéna byla dost emotivní a sugestivní. Druhá část - Léto - byla také úžasná a opět měla silný závěr. Následné části pro mě byly o něco slabší, ovšem pro celkový dojem byly opět skvělé. A poslední Jaro bylo dokonalou tečkou vyjadřující strašně moc. Scény s rybičkou, žábou, hadem, želvou a pokáním, které mistr nařídil a které můžeme vidět také ke konci filmu, jen tak z hlavy nevymažu. Rád se někdy k tomuto počinu vrátím. (03.05.2012)

Můj třetí Kim Ki-dukův film. Zatímco Ostrov mě navnadil a 3-Iron mě utvrdil o jeho genialitě. Jsem z tohoto filmu trošku rozpačitý. Nakonec se nedastavilo stejné "převálcování" jako u již zmíněného 3-Ironu, čímž nechci říci že toto není dobrým filmem. Právě naopak. Ten Korejský klučina se snad obrazově nikdy nevyčerpá. Opět vypráví svůj příběh především obrazem. Celková scenérie mu v tom taky zdatně vypomáhá. Co záběr to překrásná kompozice a malba jak od starých renesančních mistrů. Škoda jen té trošku banální dějové linky, která má toho sice hodně co říct, ale stojí tak trochu na vratkých nohách. Herci jsou perfektní a v každém svém pohledu dokáží říci více než ve třístránkovém dialogu. Tempo je sice pomalé, ale mě film utekl jako voda. Byl to nevšední zážitek, ale bohužel nebyl nejlepším od Kima. Škoda těch pár thrlinek. (21.08.2006)