Jara.Cimrman.jr

"Znám jednoho, co zná jednoho, co jednoho zastřelil." John Wick bojuje o přežití. Už zase. Já proti tomu obvykle nic nemám, ale po třetí minutě střílení, kopání a válení sudů po schodech se začínám nudit. A tady toho prostoru pro nudu bylo dost. Ono je tam těch akčních scén sice jenom pár, ale každá trvá minimálně tři hodiny. Tuším, že to matematicky moc nevychází, ale pocitově to tak mám. Vlastně jediný, co mě fakt bavilo, byly zábavný postavičky - slepej Caine, tlustej Killa a sexy Akira. Při jejich výstupech jsem se nejednou i probral z kómatu.

"Většinu dětství jsem strávila v domnění, že jsem mimozemšťan." Patti Smith uznávám, album Horses jsem svýho času poslouchal furt dokola a přesto její umělecký duši fakt moc nerozumím. Rozumím však touze dělat věci svobodně bez ohledu na to, co si o mně bude myslet celej svět. Svět o mně naštěstí nic neví a tak si o mně nic nemyslí, ale jedna divoká holka šla s duší na trh, vytyčila si inspirativní cestu a já jí za to děkuju.

"Máme štěstí, že máme ... mě." Myslím si, že sebestřednejch soudních lékařů, kteří na místo činu přijíždějí na vznášedlech, poťouchlými poznámkami posouvají kriminalisty k vyřešení případu a bez problémů si poklábosí s mrtvolami, není nikdy dost. V tom mě Balthazar docela baví. Horší jsou ty večery, kdy už Balthazar nerýsuje břišní svalstvo, pouze mužně trpí a má utápí se v pochybnostech. Za mě je to teda celkem pohodovej seriál se sympatický obsazením, ve kterým se řeší případy, který nemají nejmenší ambice vstoupit do dějin kriminalistiky.

"Mám ji rád. Ale je to mrcha." Jaroslav je tak pohodovej sympaťák, že jsem hned dostal chuť si k němu v hospodě přisednout a pošeptat mu, kam si schovávám výplatu. Ani ukňouranou Danu bych na první dobrou na masovýho vraha netipoval. To se fakt povedlo. Horší je to, že se tady vrahům staví pomníky. Já bych pochopil, kdyby nosný téma byla kritika obvoďáků za to, jak se postavili k raketovýmu nárůstu sebevražd. Barák od baráku a nikomu to nebylo divný. Nebo bych ocenil, kdyby se tvůrci zaměřili na válku poldů při zametání pochybení a nějak chytlavě to podle toho nazvali. Jenže my to máme nastavený jinak. Budeme prosit vrahy, aby se nám k tomu laskavě vyjádřili a ukázali tak cestu svým následovníkům. Chceš být slavnej? Tak zavraždi co nejvíc lidí a on o tobě někdo natočí seriál nebo film. Ne o tom poldovi, kterej tě dopadl. O tobě. Protože ty jsi hlavní hrdina a jen díky tobě má ten polda práci. Bez tebe by byl nula. Ale abych se vrátil k seriálu, tak za mě je hrozně rozvláčnej, natahovanej a moc novýho do případu nevnese.

"V době, kdy byla na úplným vrcholu, tak spadla na úplný dno." Gabriela Soukalová byla fantastická biatlonistka, který jsem zarputile fandil. Její konec byl ale hodně divnej. Pak jsem si přečetl "Jinou" a začal jsem ji i s jejím "miláčkem" Koukalem zlehka nenávidět. Doufal jsem, že, po odkopnutí Koukala, tření bídy s nouzí a se slušným časovým odstupem, bude stát dokument za to. Je to ale zoufalý. Kromě záběrů z biatlonovejch závodů, který jsem si rád připomněl, mě nebavilo asi nic. Přesto Gábino díky za ten biatlonovej boom v ČR, protože pro mě je to nejzábavnější sport na světě.

"Můžeme se zeptat Vašeho polena, co vidělo?" Co je na tom divnýho pokecat si s polenem? Samozřejmě nic. Stejně jako je zcela normální potkat muže ve smějícím se pytli. Aspoň myslím. Ovšem sovy nejsou tím, čím se zdají být a to mne znepokojuje. Takže nezbývá, než se pustit do vyšetřování, při kterým nejkratší vzdáleností mezi dvěma body rozhodně není přímka. A to už je divný. Ovšem úvodní znělka je vynikající, jakýkoli vysvětlení spolehlivě zamotá další děj a koláčorout agent Cooper prostě nemá chybu. Mně se to prostě líbí. Jen tomu úplně nerozumím. Ale v tom patrně nebudu sám.

"Já jsem se těšil, že někomu můžu ublížit. Že se to lidem bude líbit. Že za to dostanu zaplaceno." MMA mám rád. Preferuju však fightery, kteří o boji přemýšlejí a svý soupeře respektujou. Takovej Karlos není. On je rváč. Namyšlenej rváč. Terminátor. Prostě má prachy, tak se cítí jako někdo s velkým Ň. Nezávidím mu. Jen si myslím, že to promenádování se s taťkou kápem Rittigem (a jeho rušičkama) se příliš nepovedlo. Mě vlastně zaujaly jen archívní záběry bitek z Anglie a komentovaná prohlídka Vémolandu. Jinak je to jen bulvární nuda a nepříliš pestrá nabídka vulgárních výrazů.

"Minule se nepopravovalo bez soudu. Týhle novinky bych se nerad zúčastnil." Jsem příliš malej schopaholic na to, abych do Zlatý labutě chodil rád. Nicméně jsem byl k nejedný návštěvě donucen okolnostmi, takže si dovolím odborně poznamenat, že tohle je jen obyčejná protektorátní nuda. Navíc kladní hrdinové jsou tak trapně dokonalí, že jsem okamžitě začal fandit temný straně. Mazanej Gruber, zákeřnej Bouchner nebo svědomitej kolaborant Lhotský, tak to jsou pro mě hrdinové doby, kteří ve mně dokázali probudit aspoň nějakou tu emoci. Bez nich by se jen prodávalo, nakupovalo a pomlouvalo, tak jako v každý sámošce.

"Klidně můžete tleskat. Mně to nevadí. Já su zvyklé." Tohle mě od začátku strašně bavilo. Zábava skončila někde mezi druhou kurvou a třetí pyčou, tedy asi po minutě. Mně totiž sprostý slova nevadí, některý jsou mi i povědomý, ale tohle bylo vyloženě plýtvání vulgaritami na úrovni ožralýho dlaždiče. Tady prostě došlo k omylu - nekorektní humor je něco trochu jinýho. Taky mě dost nebaví komici, kteří se nezřízeně chechtají svýmu "kvalitnímu" humoru. Abych však jen nehaněl, tak jsem se dost bavil ve chvílích, kdy Kozub urážel diváky, protože jsem při sledování jejich reakcí dospěl k názoru, že si o to říkali.

"Už v roce 75 jsem se začal chovat jako čůrák. A zapomněl jsem přestat." Tak nějaká ta upřímnost tam byla. To je fajn. Jinak je to jen příběh jednoho nepříliš studenýho kluka, kterýho rodiče neměli rádi a nikdo mu nerozuměl. A proto začal být závislým na všem, co se dalo nějakým otvorem dostat do těla. Tomu moc nerozumím, ale asi jenom proto, že nemám talent na cokoli, co by mi vydělalo aspoň dva majlanty. Mě to prostě moc nebavilo. Asi proto, že od Eltona snesu jen pár songů a ty tady většinou nezazněly. A když už se objevily, tak je nezpíval Elton a já na to vážně míněný herecký "zpívání" mám celkem alegii.