Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (221)

plakát

Osm hrozných (2015) 

Jednota místa a času, osm lidí, kteří se neznají a nevěří si. Hutná atmosféra, při které si můžete jen pomalu odpočítavat: A zbylo jich ... Proč to vlastně někomu připadá nudné?

plakát

Hotel Rwanda (2004) 

Souhlasím, že to film citově vydírající není, jen nevím, jestli je to jeho přednost. Mám dojem, že je příliš uhlazený s ohledem na tragédii, kterou se snaží zabývat. Přesně ten případ, kdy si říkám, že realita natolik předčila fikci, že je případnější spíš se podívat na nějaký dokument. To nejsilnější v pozadí jsou totiž samotná fakta a zdaleka ne film sám. Bohužel v obou směrech, chce se říct. Kéž by byl ten film syrovější a děsivější a realita nikoli.

plakát

Knick: Doktoři bez hranic (2014) (TV seriál) 

Slova, která mě při sledování tohoto seriálu především napadali byla syrový a sarkastický. Nesentimentální obraz doby, kterou si tak rádi sentimentalizujeme. Sarkatiscké do morku kostí, až do poslední závěrečné scény. Velká část oné ironie plynula ze sledování éry, která se sama považuje (celkem oprávněně) za vrchol pokroku a která nám přesto připadá tak zoufale zastaralá. Jen obraz měnícího se vnímání genderových a rasových rozdílů byl podán maličko tézovitě. Mnohem věrohodněji to na mě působilo třeba v Mad Menech. Ale co už ... i tak geniální počin.

plakát

Němý svědek (1994) 

Ve skrze průměrný thriller. Pný klišé. Hlavní hrdina má povinný mindrák z minulosti. Zápletka celkem průhledná. Započítáte-li předpoklad, že je ve filmu docela nuda, když je jako vrah odhalen někdo koho neznáte, pak se dá rozřešení vytušit v podstatě hned na začátku. I v důsledku toho působí pan psychiatr zejména ke konci jako těžce nedovtipnej. Autismus je tu použit v podstatě jako atrakce, v souladu s tím jsou jeho projevy minimálně přehnané, ale spíš jsou přímo zkreslené. Třeba tomu, že mají autisti víc síly než zbytek populace nevěřím ani za mák. :) Nicméně přehánění k thrilleru vlastně patří. Tu trochu potřebné temné a tajuplné atmosféry, co k tomuhle žánru patří, to prostě mělo, takže ... bavilo.

plakát

Řezník: Ta holka v mym sklepě (2011) (hudební videoklip) 

Hodnocení: asi *** - ****. Zaokrouhluji nahoru, protože je zřejmé, že to lidi vytočit umí a to se minimálně u tohoto žánru počítá k dobru. Vlastně, já to asi počítám k dobru vždycky. A když už tu pár lidí shrnulo svůj komentář do prohlášení, zda jim komentátor kingik mluví či nemluví z duše, já si to taky zjednouším a řeknu: Mně mluví z duše dav110.

plakát

Bratr Slunce, sestra Luna (1972) 

Nu, předpokládám, že každý máme v sobě nějakého toho svého mystika. Ten můj vnitřní mystik je takový, že miluje ze všeho nejvíc právě tenhle film. Nechci rozhodně tvrdit, že svatý František byl takový jak v tomhle filmu. Po pravdě, nejspíš nebyl. Ale pro mě je v něm přítomna esence františkánského poselství světu. Je plný lásky k obyčejným věcem a odporu k těm váženým, při čemž ona láska, nebo spíše prostě jen radost, v něm vždy převažuje nad oním odporem. O tom, že je ve filmu, tak nějak nad františkánský rámec, cítit taky čas hippies a generační vzpoura vůči rodičům asi nelze pochybovat. Třebaže ta paralela má své logické meze, nikdy mi to osobně při sledování nebylo na překážku, ale právě naopak.

plakát

Eva tropí hlouposti (1939) 

Inteligentní crazy komedie, která v této kategorii a v naší zemi do dnes nemá sobě rovného konkurenta, aspoň dle mého názoru.

plakát

Star Trek Continues (2013) (TV seriál) 

Napřed si musíme ujasnit tohle: Nepochybně na světě narazíte na mnohem zajímavější seriály či filmy. Tohle je ale do puntíku přesně nejlepší fanouškovský ST seriál (a v téhle kategoriii se už vybírat trochu dá), jaký jsem kdy viděla, jak co do hereckých výkonů (jde tuším o takové poloamatéry, kteří jakési herecké zkušenosti přeci jen mají), výpravy (která dovedně rekonstruuje vzhled TOSky), až po dodržení původního ducha TOSky. /// Vzhledem k tomu, že jsem poměrně vyhraněný fanoušek TOSky, který asi nikdy nepochopí, jak to, že ostatní mohou přistoupit na to, že tomu, co dělá Abrams, se říká Star Trek... Zajímavé to totiž může být, ale vážně se tomu dá ještě říkat ST svět? Tak tedy ... Tahle amatérská záležitost, to je přímo antiteze Abramse. Je to překvapivě věrná pocta původnímu seriálu, která se drží ducha předlohy, jak s jeho předsudky (převážně podnikaví muži a sexy ženy) i s jeho ideály (futuristický optimismus, vize lepšího světa), tu a tam s nějakými dilematy samozřejmě. Zkrátka klobou dolů před tohle partou fanoušků. Až česká komunita stvoří něco, co se alespoň vzdáleně podobá tomhle na místo onoho nešťastného Metrénského incidentu, tak ze mě bude vážně hrdá vlastenka. :)

plakát

Derek (2013) (TV seriál) 

Můj muž tvrdí, že Derek je důkazem že Rick Geravis již ztrací své ostří. Kdo ví, možná má pravdu ... Nicméně, doznávám, že mně se Derek líbil. Myslím, že je zajímavý díky schopnosti autora přejít po Kanclu a Extras zase s něčím novým a zároveň neztratit to, co bylo na tom zajímavé a novátorské na tom strarém. / Vnímám Dereka jako takový crossover mezi Ricky Gervaisem a Frankem Caprou. Je tu přítomna ona caprovská ideologie, která praví, že vztahy mezi lidmi jsou v konečném důsledku tím jediným důležitým a ti, kteří si je budují, mají v nich ukrytý ten největší kapitál. Přesto je to stále i Gervais, který si lidi níkdy přehnaně neidealizoval a ukazuje je až s nepříjemnou realističností a upřímností takové jací jsou. Nepamatuji si, že by si kdo troufl v hraném formátu ukázat staré nebo duševně nemocné lidi s menší mírou idealizace než s jakou se setkáte zde. Není to zaražející, že mě Gervais přiměl cítit sympatii k lidem kteří občas vedou nechutně oplzlé řeči nebo neudrží ve správnou chvli extrementy v těle. Možná že právě tohle je ten pravý humanismus.

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

Myslím, že tenhle film je o pořadný kus lepší než jeho pověst. :) Docela hodně souhlasím s Douglasovým rozborem, kde srovnává Hobita s Pánem prstenů. - Mám podezření, že v jistém smyslu jsem nikdy nemilovala filmové zpracování LOTRa tolik, abych teď plakala nad tím, jak mě zklamal Hobit. Je-li Hobit přetažený, byl přetažený filmový Pán prstenů taky. Jsou- li v Hobitovy mnohé scény přehnané, byly v Pánu prstenů rozhodně taky. To, že se Jackson v Pánu prstenů odvážně dopouštěl interpretace, zatímco Hobit je otrocky věrný předloze (jak se občas traduje), to je vysloveně lež. Jistě v Pánu prstenu Jackson zápletku spíše krátil, zatímco nyní ji spíš nastavuje. Každopádně interpretace se dopouštěl v obou případech. A doznávám většina jeho interpreatcí se mi vlastně líbí. (Příklady: 1. Když jsem o Bilbově útěku ze Dna Pytle četla ve Společenstvu, představovala jsem si právě takhle - iracionální nerozumné náhlé podlehnutí impulzu zažít něco mimo stěny svého domova. V samotném Hobitovi mě ta scéna vlastně zklamala. A Jackson mi ji vrátil, takovou, jakou jsem si ji přála mít. 2. Asi budu také jediná osoba na světě, které se líbí Radagast. "Radagast hnědý, Radagast hlupáček", tak zněla pohrdlivá Sarumanova slova. Přiznávám, nikdy jsem si Radagasta nepředstavovala, ale když jsem spatřila toho Jacksonova františkánského mnicha, řekla jsem si ... ale ano .. to je Radagast. On a sv. František jistě mají cosi společného. :) A na to, že jsou v Jacksonově pojetí čarodějové docela akční postavy jsem si už zkrátka zvykla v LOTRovi. 3. Jeho trpaslíci jsou heročtější než v originále, stalo se z nich třináct odvážných v čele s vůdcem Thorinen, jenž je tu do značné míry Aragornovou obdobou. A Kdo si proboha myslí, že by tohle v sobě vůbec neměli mít?) Závěr: V knižní předloze je mezi Hobitem a Pánem prstenů propastný rozdíl, zatímco film tyto rozdíly zahlazuje. Ale kdyby to Jackson neudělal, měl by s naivní pohádkou pro děti úspěch? Jsem přesvědčená, že Hobitovi slabiny byly už slabiny Pána prstenů a proto mluvit o tom, že LOTR byl super, zatímco Hobit zklamal mi připadá docela nefér. A mimojiné - třebas za to, jak Jackson po celý první díl NEUKAZUJE draka, v éře digitalizace, kdy něco ukázat je tak snadné, za to ho skoro miluju.:)

Reklama

Reklama