Maxipes Fík

Václav Bedřich byl vynikajícím tvůrcem ideální animované tvorby pro děti. Jeho výtvory jsou výrazné po stránce výtvarné i obsahové. Laskavě provázejí dětské publikum po světě života. Vynalézavě a nevtíravě po výchovné stránce. Výtvarník Jiří Šalamoun stvořil svoji nejslavnější postavu. V dospělém věku se s rozkoší dívám na variabilní úvod rozverné hravosti. Je to prosté, milé a stále účinné. S noblesou se animovaná série podílela na mé výchově a dodnes mi přináší sladkou vůni již téměř zapomenutého stavu bezstarostného a nedočkavého času bezprostřednosti dětského věku. I bez zbytečného násilí a zběsilosti lze na dětskou duši intenzivně zapůsobit. Hlas Josefa Dvořáka dotvořil charakteristickou podobu a v současnosti tržní ekonomiky je Fík úspěšnou komerční značkou. To novodobé běsnění ovšem nedokáže blahodárnou působnost zastrašit a roztáčí své divadlo představivosti. (12.05.2017)

"Copak, copak?"..."Ále divíme se, jak ten pes hraje dámu."...."Mizerně, že? Tuhle jednou zapomněl skákat." .... A to je jen jedna z epizod pro mě geniálního večerníčku, který jsem nemohla nikdy vynechat. Mám chuť si to zase pustit. Mám ještě jednu! "Za lesem je rybník a ve vodě - zajíc s prima fintou na myslivce." Jak říkám, klasika. (20.06.2013)

Možná do toho tolik nevidím, přesto mým názorem je, že Maxipes Fík je i na dnešní poměry jeden z nejlepších animovaných pořadů. Krásně nakreslená klasika už oslovila (a doufám, že ještě osloví) mnoho generací, svou jednoduchostí a pestrostí. Dnešní česká škola večerníčků pomalu vymírá a ta nová má pohříchu málo práce a zřejmě taky nápadů, takže klasika novniky jasně poráží. A vsadím se, že i porážet bude, jelikož v současnosti je to s těmi novými (s odpuštěním) břečka... (25.11.2005)

Asi jsem divná, ale jako malou mě to nebavilo,, takže jsem si na to nevytvořila takový ten správný návyk a teď, když jsem to shledla a můj chlap má z dětství i kazetky s mluveným slovem mě to nějak moc nezaujalo. Navíc mi tam hodně vadily nesmysly typu: Fík se podíval na dveře obchodu, kde byl přešrtnutý pes, tak dal ceduli pryč a nakreslil tam místo toho přeškrtnutého policajta. A když policajti přišli řekli si "Co to? My tam nemůžeme!" nebo vlastně úplně celý příběh Fíka, pružiny na nohou, koňské závody, prostě všechno. Tím, že jsem na tom nevyrůstala, nedokážu se na to dívat očima dítěte a očima dospělého mě Fík velmi irituje. (15.10.2012)

"Copak? Copak?" "Ale, koukáme, jak tenhle pes hraje dámu." Mizerně, že jo. Tuhle zapomněl jednou skákat." Výtečná serie, kde k sobě všechno pasuje - Šalamounovy kresbičky, Skoumalova hudba, Dvořákův přednes. To bylo krásné dětství. Jeden nový Večerníček, Maxipes Fík, skončil a hned začal jiný, nějaký Rákosníček... (28.11.2006)