Červený balónek

Červený balónek je rozkošným příkladem, že k vytvoření působivého filmového díla je zapotřebí především důvtip, fantazie a hravost. Není nutné mít ve filmu exploze, nebo těžká duševní rozpoložení. Nádherná dobrodružství lze prožívat i s nafukovacím balónkem. Červený balónek rozsvítí všední den, trpělivě čeká na svou chvíli, kdy do tváře malého chlapce vtiskne radost a prostý a uvolňující pocit štěstí. Červený balónek je rozpustilým uličníkem, laskavým kamarádem, hravým společníkem i přátelským kumpánem. Dráždí morouse a chlapeckou rivalitu. Potěšením jsou obrazy, které hladí poletující balónky i nadšené líce diváků. V kameře je celá ta lehkost, přívětivost a vroucnost tohoto díla. Kamera si hraje, převrací a pošťuchuje. Vítězem jsou balónky. A laskavost! Červený balónek je hravá láska k životu! Červený balónek je filmová báseň, která umí majestátně opěvovat všechny malé krásy života. (17.08.2016)

Krásný krátký snímek o jednom chlapci a jeho velkém červeném balónku. Je to příjemně nostalgické, je to nápadité, je to dětsky hravé a je to jednoduše zajímavé a krásné ve své jednoduchosti, ale přitom krásné dětské hravosti. Ten čas snímku vyměřený mu pěkně sedí, stejně jako až snový závěr, který na vás dopadne milou nostalgií. (05.05.2017)

V této vizuální nádheře si tvůrci pustili kreativitu na špacír, popustili uzdu fantazie a vše dovršili nevinným kontrastem křiklavého balónku s šedivým městem a šedivými povahami. Vniknutí nových barev, nových kontrastů, vám rozšíří zornice. Doba a místo vzniku je dalším velkým +, které dotváří úžasnou vizuální kompozici. (02.09.2008)

Famácká nutnost vidět. Kdysi mi připadal film docela - ne úplně - zajímavý, i když mi ten kluk šel na nervy od začátku a červený balonek časem taky. Po letech viděno znovu a ten nepříjemný pocit se jen prohloubil. Oceňuji záběry Paříže 50. let, ta už taková nikdy nebude, ale jinak je to strašně černobílé - kluk najde balonek (kdo ho asi na tu lucernu uvázal?) a setkává se s výjimkou školníka se samými zkostnatělými a závistivými lidmi, kteří mu balonek = fantazii závidějí. Až odletí asi do toho světa fantazie. Nějak mi prostě chybělo něco víc. Hravé schovávání balonku pod deštníky kolemjdoucích mi po chvilce už tak hravé nepřišlo, tu poetiku tady z velké části kradou uličky Paříže, a tak nějak mi chybí něco hlubšího - třeba rozvedení holčičky s modrým balonkem nebo proč zrovna tenhle kluk, a jestli za tím nestojí nějaký balonkový pohádkář...). Takhle to vyznívá jako neučte se, nechoďte do škol, šlehněte si nějakou drogu a lítejte. Vlastně mi teď přijde, že poetice, fantazii a svobodě tenhle film dělá jen medvědí službu. (09.08.2020)

Jeden z nejkrásnějších středometrážních filmů, které kdy byly natočeny. Toto dílko zobrazující kontrast jak v barvách, tak především v lidských povahách je mistrovským zobrazením nevinné dětské duše, které se střetává s velkoměstem tváří v tvář a především krásnou ukázkou lásky člověka k dětem. Dnes po letech od vzniku tohoto klenotu máme jedinečnou možnost vidět zakonzervovaný svět a vzhled tehdejší Paříže. Města tehdy ještě neokupovaného turisty. Přestože film chvílemi skutrečně působí jako němý svým významem a dopadem na diváká promlouvá každým filmovým záběrem. Červený balónek se stal pro Tarkovského nedostižným ideálem a jen díky tomu se režisér rozhodl natočit Ivanovo dětství jako poctu svému vzoru. Albert Lamorisse byl za svůj počit oceněn oscarem za původní scénář, roli malého Pascala ve skutečnosti zahrál jeho vlastní syn. (05.03.2009)