Mstitel s píšťalou

Na tomhle filmu je asi nejzajímavější to, že vzniknul v Severní Koreji. Při jeho sledování jsem se neubránil takovým myšlenkám, jako jestli tam mají vůbec nějaká kina, kde by to mohli lidi vidět, kolik jiných filmů v této zemi ještě vzniklo, jestli existuje nějaké remasterovaná verze, nebo kolik lidí ze štábu postupně mohlo skončit v lágrech. Film samotný totiž za tolik pozornosti nestojí. Herci jsou bídní, příběh o ničem a jediné co bych si netroufnul hanit je choreografie a možná chvílemi profi hudba. (09.12.2013)

Souhlasím, že tohle je hodně nostalgická záležitost, ovšem odmítám dávat hvězdičky jen z nostalgie. Mstitel s píšťalou není zase tak skvělý film, aby si zasloužil plné hodnocení, ale na druhou stranu navzdory všem úlitbám se mi tenhle film opravdu líbil a kupodivu i teď líbí. Přestože jde v podstatě o pohádku o boji ochránce chudých proti nespravedlivým a krutým bohatým, která je docela nabitá komunistickou propagandou se severokorejskou příchutí (historický resentiment vůči Japoncům ztělesněný zlými černými ďábly). Bral jsem to tedy jako (trošku brutální) pohádku a podle toho to taky hodnotím. Snad si za dalších patnáct let nebudu ty čtyři hvězdičky vyčítat...:-)) P.S.: Mezi hodně velkou úlitbu řadím hlavně výroky typu "...to by znamenalo, že ovládají taoismus..." Lao-C' se musí obracet v hrobě.... (06.08.2006)

Přátelé, strčte si tu nostalgii někam. Tohle je bolševická propaganda jako když vyšije a jiné než odpadové hodnocení si nezaslouží. Onehdá jsem měl na podobné téma rozhovor s přítelem CaptainNorem. Ani Milan mě nepřesvědčil. Svůj názor, za kterým si stále stojím, je následující - přestože po technické stránce není film "Zítra se bude tančit všude" vůbec špatný, je to komunistická agitka nejhoršího kalibru a za propagaci zločinné ideologie si nic jiného než odpad nezaslouží. Tahle "perla" Kim Ir-senovy kinematografie je modelovým příkladem podobných filmů a já nemohu hodnotit proti svému přesvědčení. Tečka. (10.09.2010)

Komunistická propaganda z Mstitele s píšťalou vykukuje vlastně v menší míře než z čínské Zrady a pomsty, která bez okolků interpretuje tchaj-pchingské povstání jako socialistickou revoluci. Hong Kil-Dong sice bojuje za chudé a ponížené, ale většinu času jeho protivníky tvoří představitelé státu, kteří neplní povinnosti vyplývající z jejich funkcí, svěřený lid okrádají, nechávají ho hladovět a respekt si vynucují brutálními represemi. Nakonec ani sám vládce nedokáže sjednat spravedlnost a utlačovaným nezbývá jiné řešení než prchnutí ze země... Zkrátka se film velmi snadno dá interpretovat i jako kritika severokorejského režimu, jehož militaristické a deklarativně "lidové" ideologii (jakož i odkazu korejského etnického nacionalismu) zřetelně podlézá jen pasáž s japonskými nindži. __________ Choreografii a rytmizaci soubojů Mstitel nepochybně odkoukal z klasických hongkongských wuxia a kung-fu filmů (těch z 60. a 70 let), s nimiž také může být kvalitativně poměřován a sdílí většinu jejich kladů i záporů. Pokud se na něj díváme v kontextu žánru a produkčních podmínek, pak lze nad jeho dětskou naivitou, hereckou i inscenační prkenností a odbytě mechanickým vyprávěním přivřít alespoň jedno oko. __________ P.S: Film jsem viděl v korejštině s anglickými titulky, které bohužel neobsahovaly žádné (chtěně ani nechtěné) hlášky, jež ostatní uživatele spojují s českým dabingem :( (03.01.2016)

Jelikož jsem se na stará kolena začal učit hrát na irskou flétnu, dospěl jsem k závěru, že je třeba se na tento snímek po letech (vlastně dokonce po desetiletích) znovu podívat. Myslím si, že do žánru by se mohla místo fantasy dát spíše pohádka. Máme tady kouzelného (létajícího) dědečka, zlé loupežníky, přitroublé venkovany i lásku čelící mnoha protivenstvím. Celé je to natočeně v takovém naivním duchu a několikrát jsem si přitom vzpomněl na Mrazíka. Nicméně v poslední půlhodině se s příchodem nočních ďáblů trochu přitvrdí a krev místy stříká proudem. Žádnou velkou propagandu komunismu jsem ve filmu nezaregistroval, rozhodně ne větší, než třeba v jakékoliv pohádce. (03.12.2012)