Režie:
Eva LammelováScénář:
Eva LammelováKamera:
Františka ChlumskáHrají:
Šárka HomfrayObsahy(1)
Genderová expertka, publicistka a odborová právnička Šárka Homfray je autorkou knihy a aktérkou stejnojmenného filmu Proč jsme tak naštvané? Film na pozadí autorského čtení knihy v Litomyšli sleduje příběh samotné autorky knihy a také dvou dalších žen... Vladislava je vysokoškolsky vzdělaná matka na mateřské dovolené z Jižního města. Má dvě malé děti, psa a manžela. Středoškolsky vzdělaná důchodkyně Olga žije sama na kraji Prahy, má zdravotní a finanční problémy. A právě ženy na mateřské dovolené a v důchodovém věku jsou jednou z citlivých a přehlížených skupin, které potřebují větší systémovou, komunitní a individuální podporu... Ženy, které celý život pracují a pečují o své děti, partnery, vnoučata a rodiče se na konci života potýkají s chudobou a osaměním. Už v mateřství se žena, která má malé děti a chce pracovat, potýká s tím, že je označována jako krkavčí matka. Mnoho rodin s malými dětmi nemá finance na různé dětské aktivity, které jsou drahé. Stát apeluje na vyšší porodnost, děti však nejsou ve veřejném prostoru vítané a matky společensky nedoceněné. Ženy mají o 17 procent nižší starobní důchody než muži a ve stáří jim hrozí fronty v potravinové bance, riziko ztráty domova, nebo přímo bezdomovectví... Název knihy, která získala pozitivní ohlasy u odborné i laické veřejnosti, i dokumentárního filmu odkazuje ke vzteku, který autorka a další ženy cítí. Není žádným fňukáním, ale konstruktivním naštváním. Šárka Homfray na základě výzkumů popisuje, co je u nás potřeba změnit a navrhuje řešení. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Feministické fňukání...co trápí tu paní na rodičovské dovolené jsem vůbec nepochopil, mimo fungujícího manžela, psa a zdravých dětí asi zmiňuje, že je na ni tlak, aby své děti živila zdravě a jí se nechce řešit bio potraviny a pak jí děti křičí na dětském hřišti; paní seniorka se odstěhovala do Španělska a ,,zapomněla" na to, že si vzala půjčku a musí ji taky splácet, což ji samozřejmě dohnalo... Tenhle stát ani společnost ale nemohou za vaše zpackané životy! Tam už chybělo jen ono okřídlené ,,Fijalo octup!" ()
Šárka Homfray má hodně zvláštní image, který si na jedné straně tvoří sama svými rozhovory, profesním působením a životem na sociálních sítích. Na druhé straně je tady to základní téma, kterému se rozhodla být mluvčí. Glosuje současnou situaci, v tomto dokumentu propaguje svou knihu. Ale kde je pointa? Stejné frustrace a stejné komentáře zachytily dokumenty už v 60. letech. Změna přístupu k rodině je nutná, ale nevýrazný půlhodinový dokument schovaný někde v programu ČT a v hlubinách iVysílání není ideální nástroj pro něco tak klíčového. V anotaci zmíněné navrhované řešení v dokumentu nezaznívá. Největší prostor tu mají dvě ženy, z nichž jedna je jen tak obyčejně nespokojená a konkrétně se nedozvíme nic, druhá "zapomněla" platit půjčku a pak jí to v důchodu dohnalo. To naštve, ale není to v žádném případě systémová chyba srovnatelná například s těmi legendárními exekucemi za dětské pokuty z tramvají. ()
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15867910002-proc-jsme-tak-nastvane/ ()
S některými názory Šárky Homfray i já jako seniorka souhlasím. Věřím, že se její kniha setkala s ohlasem, ženy na mateřské dovolené jsou přetížené, jejich péče o děti je nedoceněná, postrádají pomoc, péče o dítě je vlastně celodenní (někdy i noční) směna. Uvítaly by dostupnost jeslí, školek nebo např. i většího pochopení ze strany zaměstnavatele. Názor, že matka může být vyhořelá, když se stará o dvě nebo tři děti minimálně do jejich tří let, sice chápu, ale já jsem před těmi mnoha lety na nějaké vyhoření neměla čas. Obě dcery šly do školky ve třech letech a do té doby bych je nikomu nesvěřila. Měla jsem pro to silný důvod. Vychovávala mě babička, a i když matka s námi bydlela, nemám na ni z dětství téměř žádné vzpomínky. Babičku jsem milovala, k matce se mi nepodařilo za celý život si vytvořit vztah. Myslím si tedy, že být s dítětem první tři roky doma je radost a matce se to v budoucnu rozhodně vrátí. Příklad ženy seniorky nebyl podle mě vhodně zvolený. Žena, která si třikrát po sobě vybere jako partnera alkoholika, je za své stáří odpovědná z velké části sama. ()