Chudobka

Kdyby ta dvojka z inspekce tak nepřehrávala, dalo by se na to i dívat. Ale tohle bylo už směšné. Takhle pitomě se nechová nikdo, i kdybych to brala jako nadsázku.

Blízkost druhého člověka je to nejcennější, s čím se můžeme v životě setkat. Něžné kamarádství, setkaly se dvě citlivé bytosti. Dospívání je nesmírně těžké období. Osamělost, kterou cítil Rémi po zradě kamaráda byla taková, že se nedala snést. A vina, kterou pociťoval Leo, byla obrovská. Přesvědčivé herecké výkony obou hlavních dětských hrdinů, působivá hudba, citlivá režie. ( Jak se vyrovnat se sebevraždou velmi blízkého člověka, to nevím. Snad jen pokusit se pochopit tu nesnesitelnou bolest.)

Willie Boy se vrátil. A já jsem se vrátila do doby před mnoha lety, kdy jsem tento film viděla poprvé. V letním kině, kam jsme šly několik kilometrů pěšky s mou nejlepší kamarádkou. Nevím, jak bych hodnotila teď, ale tehdy na mě film silně zapůsobil a zůstal mi mnoho let v paměti. Šerif pronásleduje indiána, kterého vlastně pronásledovat nechce, ale musí. Je přece šerif, je to jeho práce. Pomalé tempo filmu mi vyhovovalo. Dobrá hudba.

Na tento film jsem narazila úplnou náhodou, vůbec jsem netušila, co mě čeká. Těžké téma podané bez sentimentu, nechyběl i humor. Příběh o obávané nemoci a pevném přátelství. Líbili se mi oba herci v hlavních rolích - Joseph Gordon-Levitt a Seth Rogen.

Mám pocit, že s touhle epizodou se seriálem končím, protože mi nepřipadá vtipný a přestal mě bavit. Špatný scénář, řekla bych. Postava, kterou hraje Neužil, se místy chovala podivně, podle mě zcela bezdůvodně. Jediný, kvůli komu se dívám, je Trojan. Chová se totiž normálně. Ti další působí jako úplní šašci (Kopta, Budař...) Ke skutečnosti má seriál daleko, je to parodie (místy dost trapná) na tehdejší dobu, kterou si dobře pamatuji. Myslím, že vyšší hodnocení dávají ti mladší, kteří to nezažili. Ne, takhle to fakt nevypadalo. Kde se ti pitomci všichni vyrojili, to nevím. Taková koncentrace blbců na jednom fleku je hodně velká nadsázka.

Nádherný zážitek hudební i vizuální. Pohled na osvětlenou Paříž byl úžasný. Hvězdy světové hudby mě zaujaly všechny, ale známý byl pro mě jen vynikající čínský klavírista Lang Lang.

Vůbec jsem netušila, co mě čeká, jméno režiséra mi nic neříkalo. Zase jsem pěkně zaspala dobu. Dvě nádherné  ženy a chlap manipulátor, působivá erotická atmosféra, vizuální stránka dokonalá. V druhé část filmu jsem chvilku tápala, ale pak už mi to bylo jasné a konec jsem vytušila. Jestli si nějaký chlap myslí, že přetrumfne ženskou, tak je na omylu. Žena je vždycky silnější a vynalézavější.

Film mého dětství. Kdykoliv ho opakují, vždycky se aspoň chvilku dívám, takže mě překvapuje, že jsem ho ještě nehodnotila. Pamatuji si, v kterém kině jsem ho viděla (šli jsme do kina pěšky asi 3 kilometry) a jak na mě tehdy zapůsobil. Byl první, v té době skoro jako zázrak.

Láska Kennetha Branagha k Shakespearovi je znát z každého jeho zpracování tohoto geniálního dramatika. Romantické komedie sice nejsou zrovna pro mě, ale Shakespeare je pro mě vždycky. Nepřekonatelný.

Můj další pokus (kolikátý už, to ani nevím) zhlédnout aspoň část filmu opět ztroskotal. Dnes jsem pouze zaznamenala, že jsem viděla jiný kousek než minule. A končím. Nemám ráda válečné velkofilmy a tenhle je navíc patetický jak hrom. Romantika na mě nezapůsobila. Příběh u mě nevyvolal žádné emoce, přitom jsou filmy, u kterých posmrkám několik kapesníků.