Za ginipiggu 2: Chiniku no hana

Snímek ukazuje jediné, jak si filmaři poradili s trikovou stránkou čtvrcení mladé ženy. Přistoupíte-li na hru, místo znechucení se dostaví zvědavost: jak to jen udělali? ( na netu koluje o natáčení podrobný dokument). Bohužel si ale po chvíli budete připadat jako u řezníka, který porcuje čerstvě zabitý kus. Ano, zabitý. Dívka je totiž paralizována, a tak nevydá téměř hlásku. Atmosféra je tudíž v háji a pokud chcete znát některá tajemství těla, je lepší zhlédnout dokument z pitevny... (24.12.2011)

Snuff – v poslední době hodně propírané téma, na němž i několik režisérů stavělo své příběhy (vzpomeňme např. na nedávných 8 mm či na realističtější snímek, co se násilných scén týká, Snuff killer - La morte in diretta). Neodmyslitelný primát ale patří sérii japonských filmů Ginipiggu. Syrovou realističností, amatérismem a hlavně nesmírnou mírou brutality se daleko neliší od skutečnosti. Vždyť i samotný Charlie Sheen na jednom divokém večírku viděl právě tento snímek a naprosto otřesen zalarmoval FBI, která se případu dokonce věnovala. Samozřejmě, že se jedná o podvrh, ale o podvrh natolik skutečný a mírou brutality značně neúnosný až se člověk zamyslí, co všechno můžeme považovat za film. Hideshi Hibino se odvolává na balíček jednoho maniakálního fanouška, jenž obsahoval osmimilimetrový film, 54 obrázků a devátenácti stránkový dopis popisující záznam skutečného (!) krutého zločinu. Na základě této zásilky režisér natočil polodokumentární záznam vraždy, kde oživuje praktiky hrůzného zločinu. SPOILER! Mladá dívka je večer unesena neznámým útočníkem a probírá se svázaná v ponuré místnosti. Nadopovaná prášky otupěle zírá na ošuntělé prostředí a na potřísněné zdi zaschlou krví. Následně si všímá muže, který je oblečen do samurajského úboru s helmou na hlavě. Od této chvíle nastávají bohapustá jatka, sice v některých momentech amatérsky zpracovaná, ale natolik sugestivní, že i otrlejším jedincům se může zvednout žaludek. Po nabroušení čepele muž chytá slepici, kterou nemilosrdně podřeže a chladným hlasem ženě oznámí, jaký pro ni přichystal osud. Porcování oběti prokládá vzletnými projevy o krvi a tělu, které ho tolik fascinují. Systematicky ženě uřízne nejdříve zápěstí, poté ramena (dlátem a kladivem), nohy a následně ji vykuchá za výkřiků extatického vzrušení. Oběť se již mění v lidské torzo, ale násilníkovi to stále nestačí. Sekerou amputuje hlavu od těla a nakonec se jí rozhodne vzít její nejdrahocenější věc - oko - jehož bulvu pak následně olizuje. Nejsadističtější část snímku je u konce. V dalších minutách útočník představuje zvrhlou sbírku hnijícího masa plného červů, očních bulev a hlav svých předešlích obětí. Perverzně skandální děj, na jehož popularizaci měl podíl již zmíněný Sheen, vytvořil tomuto snímku až jakési mýtické postavení mezi ostatními díly série. Hodnocení něčeho takového se vzdávám.... (23.06.2004)

Legendární japonský arty fake snuff (hehe :-) ) ve mne zanechává tak trochu rozporuplné pocity. Co mi zde moc nesedlo a nad čím jsem se spíš křenil byl herec, ztvárňující hlavní postavu šílence. Působil na mě nechtěně směšně, kolikrát nasadil tak vykulenej výraz (např. když odřízl nohu), že člověk nevěděl jestli hraje dítě sedící na nočníku nebo údiv jako vyoraná myš. Jeho oblek a helma mi taky připadly jak z maškarního, nemluvě o rybářské zástěře, která mi připomněla fronty na kapra :-) . Další věc je gore. Jakože guma rules, ale tady je to místy (říkám místy, krev má opravdu barvu krve, střeva taky vypadají jako střeva, jen občas ta gumová kůže) opravdu docela okaté a umělé, Charlie Sheen musel bejt při sledování sjetej fakt těžce když uvěřil že je to opravdový snuff. Na druhou stranu i lépe zvládnuté gore efekty můžou v člověku co studuje medicínu (což není můj případ) taktéž vyvolat úsměv. O třináct let mladší Niku Daruma od Tamakichiho Anaru, které z tohoto snímku v lecčem čerpá koneckonců také obsahuje některé momenty které vyloženě prozrazují že jde o fake. Ale přejděme k pozitivům - celý film se opravdu snaží tvářit tak trochu neotřele arty, včetně ústřední fetišizace vlastního aktu rozřezávání mladé japonky, které se místy evidentně to všechno docela líbí a užívá si to. Za dobrý nápad považuju i cílenou změnu osvětlení pro každou nadcházející fázi řezničiny a zajímavě pojaté doprovodné zvukové efekty, šikovně dokreslující záběry řezání a sekání. Takže ve výsledku takový průměr. (29.12.2009)

Pri tomto vyzerá Cannibal Holocaust ako rozprávka pre deti na dobrú noc a je to asi to najšokujúcejšie, najgorovitejšie, najsplatterovatejšie, najkrvavejšie a najbrutálnejšie, čo som kedy videl (teda nič ma nenapadlo ani po dlhšom premýšlaní:))) Toto je len pre FEST silné nervy a žalúdky! Čo sa dá vlastne na takomto snímku hodnotiť??? Ak budeme brať snuff ako plnohodnotný filmový žáner tak musím dať odpad, aj keď to je z 85% podmienené skôr šokujúcim obsahom, ktorý poriadne útočí na divákove emócie a zmysly. Tých 15% (jedna hviezdička) je za spracovanie, ktoré keď sa na to pozeráme z umeleckej stránky (značne zvrhlej a chorej samozrejme) je výborne naturalisticky spracované a nebyť úvodných titulkov (chvalabohu že tam sú!!!!!) tak mám vážne obavy o to dievča...Takéto filmy fakt nemusím a už nechcem ani ďašie diely série vidieť...Aj gore má pre mňa isté hranice...Len tak na margo-ako budúceho psychológa by ma zaujímala typológia ľudí, ktorý si snuff dokážu "vychutnať" a páči sa im to...Možno sa tým v budúcnosti budem zaoberať :))) (18.03.2006)

Vzhledem k tomu, že série už je stará skoro 30 let, musím jí uznat určitý potenciál své doby, ale v současnosti, kdy hranice toho, co je zobrazeno, zacházejí ještě o něco dále, jen tenhle vrah v samurajském brnění prostě jen jedním filmem z mnoha, který ničím zásadně nevyniká. Absence děje tomu příliš nepomáhá, jsme vlastně celou dobu v místnosti, z níž se nehneme, až na úvodní scénu, kdy je vražděná dívka unesena. Jak říkám, se statickou kamerou by tohle celé vyznívalo jinak. (27.11.2013)