Píseň pro Rudolfa III.
Obsahy(1)
Pohleďte, toť Praha Rudolfa III., nikoli Praha bujné fantazie 15leté Šárky, ale Praha oktrojované fantazie šedesátiletého Leonida, neboť přiznejme si, když se budou oddávat snění i sovětští politici, jak to s námi se všemi může dopadnout... (sator)
Recenze (4)
„Pohleďte, toť Praha Rudolfa III., nikoli Praha bujné fantazie 15 leté Šárky, ale Praha oktrojované fantazie šedesátiletého Leonida, neboť přiznejme si, když se budou oddávat snění i sovětští politici, jak to s námi se všemi může dopadnout.“( ()
Epizoda, která vznikala spontánně, tak, jak situace vyžadovala. Jaroslav Dietl napsal pouhý šestistránkový scénář, který byl především aktuálním vyjádřením k probíhající okupaci. Dodnes se dochovalo jen několik krátkých záběrů, zbytek byl pořizován živě, v ilegálním televizním studiu. Úvodní komentář z devadesátých let, tedy z období, kdy probíhala obnovená premiéra seriálu, čte Iva Janžurová. ()
Do neuskutečněného dílu nás počátkem 90.let zasvěcuje Iva Janžurová. Jen něco málo nafilmovali, ale spíš jen v civilu a zachytili příjezd okupantů v srpnu. Díl má 9 minut. ()
Natáčanie v pohnutých okupačných časoch za partizánskych podmienok, zachoval sa len scenár, pár záberov bez zvuku a Janžurová s Kubišovou bozkávajúce generálneho tajomníka KSČ ako svätú ikonu, ktorou v tej dobe svojím spôsobom bol. Zahraniční hostia prítomní, ale nespievajú... ()
Zajímavosti (3)
- Díl byl vysílán v těsné době po okupačním 21. 8. 1968 v improvizovaných podmínkách televizních studiích přímým přenosem a nedochoval se. (sator)
- Epizoda byla dokončena přímo během vysílání z improvizovaného ilegálního studia ČT (výzkumný ústav A. S. Popova). Filmový materiál, který byl v roce 1990 nalezen, se zachoval jen bez zvuku (tvůrci neměli při natáčení potřebnou techniku a herci tedy své role namlouvali živě až ve studiu). (sator)
- Iva Janžurová vzpomínala: „Tehdy jsme nemohli do studia. Byl srpen roku 1968. Neměli jsme k dispozici náležitou techniku, maskéry, kostýmy, museli jsme si vybrat sami doma ve svých skříních něco, co se hodilo na naše postavy. Pro mě to bylo dost obtížné, protože mi nebylo 15 jako Šárce, bylo mi už 27. Nenašla jsem ve své skříni podkolenky, neměla jsem doma ani brýle, které Šárka nosila. Ale díl jsme chtěli natočit a také jsme to dokázali.“ (sator)
Reklama