Reklama

Reklama

"Interstella 5555 - The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem" z dílny japonského mistra Leiji Matsumota je nakreslen na míru ke slavnému albu Daft Punk "Discovery". V dojímavém sci-fi příběhu o zrození nejslavněvnější kapely na světě tedy narazíte na hity jako "One More Time", "Aerodynamic", "Digital Love", "Something About Us" ad. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

Legendární elektronické duo Daft Punk je jedna z mých absolutně největších srdcovek, která mě provází už od mého dospívajícího dětství: Discovery bylo první hudební CD, které jsem si kdy koupil. Téměř dokonalosti toto dílo dosáhlo tím, že si hudebnící napsali svůj vlastní filmový příběh a nechali si ho zanimovat jako videoklipy ke všem songům na tomto albu. I když tuto hudbu bych mohl poslouchat na nekončném repeatu až do mé smrti, tak při prvním shlédnutí jsem nebyl opojen kvůli tehdejšímu nezájmu k japonskému výtvarnému stylu. Až nyní si uvědomuji, že toto spojení a jeho výborné provedení je úkaz, který v rámci originality nemá obdoby a měl by se vyvažovat zlatem. Co se týče němých kinematografických projektů, tak vůbec stojí na mém osobním pomyslném vrcholu. Lehce subjektivních 5*. ()

maddy 

všechny recenze uživatele

Skupinu Daft Punk mám rád, ale majú už aj lepšie albumy ako Discovery, s ktorým je spätá Interstella, napríklad excelentný Random Access Memories, a toto ich skĺbenie elektronickej disco hudby z albumu Discovery s anime sa pri dĺžke cez jednu hodinu míňa účinku. Nápad vytvoriť jeden rozsiahly videoklip je síce pútavý, ale samotný príbeh z pera Daft Punku nie je vôbec ničím zaujímavý. Jedná sa len o jednoduchú story o únose mimozemskej kapely z jednej planéty a jej pretvorenie na populárnu kapelu na planéte inej. V jadre sa to síce snaží o kritiku fungovania hudobného biznisu, ale tá nie je nijako do hĺbky rozpracovaná. Zároveň hudba po väčšinu času nekorešponduje s dianím a tak sa vytráca aj súhra obrazu a zvuku. Samotná japonská animácia nie je vôbec ničím špeciálna a Japonci zvládli oveľa krajšie „nakreslené“ a rozhodne aj námetovo silnejšie anime filmy už pred 30 rokmi (viď napríklad Grave of the Fireflies, Akira atď.). Tým pádom táto dosť strohá animácia nemá v „novom miléniu“ čím zaujať. Mať to maximálne do pol hodiny dostavil by sa zamýšľaný efekt, ale pri hodinovej dĺžke sa sledovanie tohto plytkého deja bez jediného slova stáva hlavne v druhej polovici už neskutočne ubíjajúce. Daft Punk si tým síce svojho času splnili svoj detský sen, čo im nemôžem zazlievať, ale faktom ostáva, že nie je absolútne žiaden dôvod počúvať ich hudbu práve v takejto „celovečernej“ podobe, na to Vám plne vystačí aj album. A odmietam tento „film“ adorovať len kvôli hudbe Daft Punku, pre ňu sú určené iné média. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Mno, pár výhrad žel mám. Ale jsou to drobné výhrady. Trošku mi vadila modrá barva pleti mimozemšťanů, protože třeba u té holky mi to připomínalo Šmoulinku. Ta japonská animace je chvílemi naprosto geniální, aby tam pak animátoři prdli rádoby vtipnou postavičku jak z Dobrodruhů z vesmíru (ano, jeden z členů skupiny). Některé skladby bych prohodil, třeba ta u pohřbu se ke scéně moc nehodila. Samotná hudba docela ušla, jen to, že některé skladby stojí na repetitivnosti, mi chvílemi vadilo - a asi nejvíc u závěrečné, skoro nekonečné skladby. AVŠAK. Jinak mne celý film hodně potěšil. Říkal jsem si, že takhle kdyby někdo zfilmoval od ELO Time, to by bylo super. Tady to trvá hodinu a nápadů je, že by z toho Američani natočili 24 sezón nějakého seriálu. Vážně mne to hodně bavilo, a když už jsem si myslel, že jsem tvůrce prokoukl a vím, co bude dál, přišli s docela nečekaným zvratem. SPOILER SPOILER A ten nápad, že Mozart, Jimi Hendrix nebo Ella Fitzgerald vlastně byli mimozemšťané mne hodně nadchl. KONEC SPOILERU Navíc tam jsou drobné špílce jako fotbalový zápas Francie a Japonska, který je v určitou chvíli 1:1 (ha ha, kdo zná japonský fotbal, tak ten vtip pochopí daleko víc) nebo že na zlatých deskách jsou nominováni Daft Punk. Celkově to má přes určité smutné momenty hodně poztivní náboj, a to mezigalaktické spojení s mimozemšťany při koncertu je hodně příjemná vize. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[3,5*]     Toto pomerne neobvyklé dielo je vlastne akýmsi tak trochu prerasteným videoklipom. A hoci takáto elektronická hudba nie je práve môj žáner, napodiv sa mi tu celkom dobre počúva, aj vďaka tomu, že je dobre skĺbená so zaujímavým animovaným sci-fi príbehom. Páči sa mi v ňom to podobenstvo na hudobných producentov, ktorí ako takí vesmírni votrelci parazitujú na svojich obetiach (umelcoch) a tiež na celý ten zvrátený, silne umelý šoubiznis, plný pretvárky a manipulácie, ktorý pohltí človeka a vypľuje ikonickú figúrku. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (9)

  • Film slouží jako vizuální průvodce albem "Discovery" skupiny Daft Punk. Nemá žádné dialogy a je v něm minimum zvukových efektů. (Jantar2)
  • V jednom okamžiku je na monitoru zobrazen fotbalový zápas. Týmy, které zrovna hrají, jsou týmy Francie a Japonska. Jedná se na odkaz na původ tvůrců filmu: Daft Punk jsou Francouzi a Leiji Matsumoto je Japonec. Skóre zápasu navíc odpovídá počtu tvůrců, tedy 2 pro Francii a 1 pro Japonsko. (Adasin)
  • Skladba „Superheores“ obsahuje vysamplovaný vokál „Something is in the air“, který pochází ze skladby „Who's been sleeping in my bed“ od Barryho Manilowa. (l3ricktop)

Reklama

Reklama