Obsahy(1)
Porozumět Krenovým filmovým metodám se konečně stalo možným poté, co ilustroval svoji věcnost pomocí příběhu: byl požádán, aby natočil film pro festival během čtyř dnů, což udělal (proto foot´-age shoot´-out). Za normálních okolností mu ale tvorba filmu zabere dlouhou dobu, proto tento způsob označil za „znásilnění“. Film zbavil svého jména i copyrightu a řekl, že je to nejspíš jeho poslední film. Zeptal jsem se ho, jestli někdy viděl kopii. „Ano, je super,“ odpověděl... (Brněnská 16)
(více)Recenze (3)
Kren překonal sám sebe, tenhle kraťas má myšlenku! (Jen nemá uváděné dvě minuty, ale tři.) ()
Dominancia hranolov z betónu, mrakodrapov, preplnených ciest a automobilových križovatiek, zadrátovanej oblohy a ošuntelé trávniky - nenávratne a automaticky sa takéto obrazy všednosti usídlili v mozgoch súčasníkov. Akoby to, čím sa zaplevelili mestá po druhej svetovej vojne bolo niečo normálne. Nacizmus síce nezvíťazil priamo ako ideológia, ale veľkomestská architektúra je odvtedy naplno v područí monštróznej funkcionality. Prvoradé sú na odiv vystavované bloky veľkodomov obchodu, bánk, prístupových ciest a mimoúrovňových križovatiek, obytných (v poslednej dobe zväčša uzavretých) blokov, luxusných megahotelov a podobných čúd, neobsahujúcich nič esteticky hodnotné, nič zjemňujúce. Kurt Kren vystihol zotročený priestor v trojminútovke niekoľkých pohľadov na scenérie veľkomesta v sprievode pozmenenej úvodnej znelky z Vtedy na Západe. ()
Jeden z nejlepších Krenových filmů, který rozhodně má co říct a říká to i poměrně chytře. No jo, všechny ty nově postavené krychle sice působí moderně, ale to nemění nic na tom, že ty budovy jsou hnusené a čím více jich ve městech je, tím více to město ztrácí duši. Vezměte si třeba Prahu... Slabších 5* ()