Reklama

Reklama

Děti ze stanice Leningradská

  • Česko Děti z Leningradské (festivalový název) (více)
Dokumentární / Krátkometrážní
Polsko, 2005, 35 min

Obsahy(1)

Dokument uvozuje informace, že po rozpadu SSSR se zemí potulují na čtyři miliony dětí bez domova a že během natáčení se jen v Moskvě pohybovalo takových dětí na třicet tisíc. Filmová výpověď je založena na interview s dětmi nejrůznějšího věku a záznamu jejich otřesných existenčních podmínek. Shlukují se v metru a na nádražích, přespávají v kanálech a ruinách. Živí se žebrotou, krádežemi, příležitostnou prostitucí, náruživě fetují. Malé komunity jim nahrazují rodinu. Ta vlastní je buď vyštvala na ulici, anebo ji sami zavrhli. Vypěstovali si až dojemný smysl pro solidaritu. Dovedou něžně milovat, ale i zabíjet. Někdo si přesně uvědomuje svou situaci, někoho už hubí drogy a nemoci. Čelit krutému světu ulice dětem pomáhá nejen dodržování jeho drsných zákonů, ale i jeho folklorní reflexe. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (121)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Takže se tvůrci prošli po ruských železničních stanicích, natočili ony "děsivé" záběry, dokonce se jim podařilo zobrazit i jednu z tisíce dětských tragedií, a pak šli zase domu do svých vyhřátých bytů? Jako vyobrazení toho, že život jedince v Rusku neměl, nemá a nebude mít nikdy velkou cenu, ano. Jako obraz toho, co je dnes ve světě již zažitou součástí společnosti (Homeless people) ano, ale co z toho? Již vypěstovaná otupělost kolem jdoucích, i když občas přispívajících lidí, je jasná. A to, že se tato otupělost šíří jak lavina, je více než jasné. Jasná je i lítost, kterou tito lidé nad dětmi ležící jim u nohou určitě mají, a dokážou jim i na onen den pomoct, ale co zítra? Znovu tam tý špinavý holčičce hodíš pár rublů? Nebo jí přineseš svetr a půjdeš domů? Větší město znamená daleko drsnější podmínky pro všechny, jak pro bezdomovce, tak pro ostatní lidi. Toto nejsou dva světy, tito děti tu žijí s námi. Ovšem upozorňovat na problém tím, že natočím špinavé děti foukajíci lepidlo nebo chlastající vodku, a završit to plačícími lidmi u rakve mrtvé dívenky, kteří se před tím o nic nestarali, je pro mě osobně málo. Tohle chce revoluční přístup k tématu. Seber ty děti a jděte na Rudé náměstí, zastavte ty lidi v metru a profackujte je...ať vidí to, co včera neviděli, i když obraz zůstává stále stejný! Tohle přece není varšavské ghetto, kde na ulicích umíralo několik dětí denně, tohle je náš domov. Kdepak, tohle nic nezmění. A myšlenka...vím, že nic nezměním, ale musí se na to upozornit, je více než zcestná. Koho na to chtěli tvůrci upozornit? Rusi? Ti snad ví, kde žijí ne? Cizince? Ano, pro ty je to strašný šok....tak na 35 minut. Toto je pouze strohé a nicneřešící vyobrazení globální netečnosti vůči těm odepsaným, vůči těm, kteří jsou níže, níže tím, že nic nemají, a kdyby ta holčička, které jsem včera dal do ruky pár mincí, tu už zítra nebyla...co z toho? Dám ty drobné někomu jinému? Je jich všude kolem dost. Tady je potřeba hlasitě volat, ne zpovzdálí natáčet. Jestli se na základě tohoto dokumentu začalo něco radikálně měnit, lze to považovat za úspěch, ale na diváka to spíše působí jako výprava do zoo Leningradská. Zhlédnout, politovat (snad od srdce) a žít si dál svůj život, na který stejně budeme dál nadávat, ať už jsme toto viděli nebo ne. ()

latvar 

všechny recenze uživatele

Hodně silný dokument o situaci vyvržených dětí, které už od ranného věku musí přežívat v ulicích Mosky bez dozoru rodičů, či dospělých. Alkohol a čichání lepidla tu je na denním pořádku. Film je zdrcující, mrazivý a člověk si v tuto chvíli uvědomí, že své problémy nejsou nic oproti těm, jaké mají děti v Rusku. 85% ()

Reklama

Gumi.30 

všechny recenze uživatele

Nic horšího jsem po lidské a duševní stránce snad nikdy neviděl. Děti, které žebrají, čichají čikulík nebo mlátí bezdomce, kterými se po pár letech života v kanálech (ano, kanálech) vlastně sami stávají. Zatím co si my hráli např. s Pokémony a láteřili na Horalkou se jiní musí vypořádavat v deseti letech s rozpatlaným lepidlem po obličeji od policisty. Fuu, je mi špatně a tehle dokument je neskutečným důvodem k zamyšlení nad současným systémem i světem. ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Forma tohoto filmu je velmi nevyvážená - pokud mám hodnotit jen provedení, pak bohužel musím konstatovat, že dobrý scénář sráží dolů laciná kamera, někdy to vypadá, jako by to točili na nějakou levnou VHSku. Obsah je ale dost silné kafe - dětští bezdomovci, dvanáctiletí prostituti, tváře rozežrané od toluenu, desítky osobních příběhu. Tvůrci tato dramata velmi citlivě stupňují až ke závěrečné smutné pointě. Doporučuji všem, kteří naivně věří na dobré anděly a spravedlivá řízení osudu. ()

Gardenboy 

všechny recenze uživatele

Ale áno, dokument má svoje nesporné kvality a rozhodne ide možno o najlšpeí dokument svojho druhu. V tomto ohľade si oscara na nomináciu zaslúžil. Obdivujem obrovskú odvahu tvorcov dokumentu prísť až prakticky do samotného skrytého jadra a natáčať práve tých, ktorých sa dokument týka v ich bezprostrednom životnom prostredí, či už to je na stanici metra alebo pri teplovodnom potrubý, alebo so sáčkom na ústach. Obdivujem tvorcov za to, že sa nebáli, kedykoľvek sfetovaná mládež mohla na nich zaútočiť a v čase pobytu s kamerou v ich "domove" (rozumej na mieste, kde by sa pomoci nedovolal nijak raz) to muselo byť obrovské riziko a v tomto pravdepodobne tkvie najväčšia sila snímky. Lenže je tu pár problémov beräcich piatu hviezdičku. Mne totiž to len nikam nevedúce zobrazovanie hrôz života nestačí. Dokument neponúka riešenie. Zobrazuje len pár odbrovoľníkov pomáhajúcich deťom a neutešenú situáciu. Zopár bitiek, kopu fetu a špiny. Celý "dejový oblúk" je postavený na záverečnej smrti 14 ročného dievčaťa, ktorá má znamenať akúsi alegóriu (riešenie?) k bezvýchodiskovej situácií. A nakoniec nemohol som sa zbaviť dojmu, že film vypočítavo brnká na najcitlivejšiu strunu zaslepených divákov - utrpenie bezbranných - a tým si prudko, no bezdôvodne zvyšuje akúsi naliehavosť (rozumej v porovnaní s inými ohniskami, kde deti tiež trpia ... ). Lenže ono deti z Leningradskej zastávky nie sú jediné na svete, ktorých situácia je neutešená. Somálske deti v občianskej vojne, deti v Zimbabwe, deti z Mesta bohov, Kosovské/Srbské/Bosniacke deti ... Tie ruské z Moskvy sú len jedni z mnoha. A ničím výnimočné. Bohužial dokument ich stavia do úrovne bezbranných, ktoré sú odkázané na jedno jediné - natŕčať ruku okolitému svetu, bez možnosti sa od dna odraziť (to podtrhuje práve onen fakit, že dokument vlastne riešenie neponúka). my plačeme nad ich utrpením, ale poskytovaním pomoci, ktorú im dáme rovno pod nos siutáciu ešte nikto nikdy nevyriešil. Problém totiž to je v celkovej ruskej náture, ktorej dopomohli bratia zo západneho sveta - rozhodli sa zničiť východ ekonomicky takmer hneď po tom, ako pochopili, že vojensky to nepôjde. Presne tí istý bratia zo západného sveta, ktorí teraz alibisticky tento film oceňujú ako výborní dokument. Výsledok ich ťaženia pred tým ako prehodili kabát? 80% nezamentnanosť, pár multimiliardárov a takmer všetci hlboko pod hranicou chudoby, prázdne regály v obchodoch, hyperinflácia 2050% (1993, 1998), 4 milióny opustených detí z toho len 30 000 v Moskve a to navyše ešte v čase natáčania filmu (2004). Takže sa na to skúsme pozrieť reálne ... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • V roku 2005 bol film bol nominovaný na Oscara za najlepší dokument s krátkou témou, vyhral cenu za najlepší dokument na MFF Cinemanila v meste Manila na Filipínach a cenu IDA za krátky dokument od International Documentary Association. V roku 2006 bol nominovaný na cenu Emmy v dvoch kategóriách. (Marek1991)

Reklama

Reklama