Obsahy(1)
O hodnotách mladých lidí v posledním roce totalitního režimu. Poslední záběr filmu je natočen 17. listopadu 1989 na Národní třídě. (oficiální text distributora)
Recenze (25)
Škoda, že se Špáta sveřepě drží jediné otázky, která dala i název celému dokumentu. Párkrát se odváže, když se respondentů zeptá "co vás nejvíc štve", ale čekat nějaké hluboké úvahy od pubescentů, kteří právě přišli fandit Spartě, a navíc je vidět, že mají kapku naváto, je poněkud naivní. Chybí mi tedy větší invence a také lepší retrospektivní provázanost s prvním dílem. Špáta jej tu a tam proloží, ale není to systematické, a na rozdíl od Třeštíkové jen jaksi klouže po povrchu. ()
,,V dnešní době? V dnešní době stačí zmáčknout knoflík a je po zeměkouli." Druhou část Špátova dokumentu považuji za dokument, který nejlépe, nejhlouběji, nějšířeji a nejzajímavěji zachycuje stav společnosti v socialistickém Československu. A Špáta toho dosahuje prostou anketní otázkou po životním štěstím. A mladí lidé odpovídají přesně podle stavu tehdejší společnosti a jejich místě v ní. Tento dokument tak tvoří neuvěřitelně pestrý a hluboký obraz, který bude mít časem věrší a větší cenu a jednou ho jisto jistě budou historici hojně citovat. Jednoznačně bych tento film zařadil do školních osnov k výuce. Necelá hodina a půl sledování by nahradila nekonečné řady dat a jmen daleko smysluplňěji. ()
"Každej má něco. Jeden má todle. Druhej má todle. Jeden si něco přeje. Druhej si nepřeje nic, ten už to má. Jeden si přeje auto, a tak střádá. Druhej už ho má, a tak strádá. Jeden to má polepený. Druhej čím víc to má polepený, tím míň to má polepený. Jeden to támhle takhle nějak všelijak pytlikuje. Druhej to pytlikuje úplně konkrétně. Jeden smrdí korunou. U druhýho není ani cejtit. Jeden se zpije, a potom hrozně nadává. Druhej se raději zpije do němoty. My máme knihy. My tomu říkáme bojovný knihy. Vono to má vohnutej hřbet...Jedni si vyvolili cestu. Druzí jim říkají "vy volové". Každej má něco. Nebo...Nebo nenajdeš vesnici, v níž by nebyla hospoda. Nenajdeš hrob, kde by nezobali ptáci. Nenajdeš klec, v níž by nebyla svoboda." ()
Největší přání z roku 2012 ma oslovilo. Bolo povrchné ako ja vtedy a hlavne +/- vypovedalo čosi o mojej generácii. NP z roku 90 ma zarazilo (Ako tí ľudia môžu byť takí povrchní a frázovití? :) Inu, prudko starnem. "Ježíš řekl: Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim v těle a našel jsem všechny opilé. Nenašel jsem mezi nimi jediného žíznivého a moje duše pocítila bolest nad lidskými syny, že jsou slepí ve svém srdci a nevidí, že přišli na svět prázdní a hledají zase, jak by prázdní vyšli ze světa. Ale teď jsou opilí. Až setřesou své víno, budou činit pokání." ()
Geniálně lidský pohled na dobu...člověka žijícího na konci šedesátých a osmdesátých let v Československu. S několika jednoduchými otázkami, ve všech možných společenských skupinách. Zakončeno otázkou obrněnému příslušníkovi SNB, těsně před vykonáním rozkazu proti demonstrujícím na Národní třídě v listopadu 1989. ()
Reklama