Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 091)

plakát

Ex Machina (2014) 

„Now the question is, how does she feel about you?“ Alexu Garlandovi se povedl výborný sci-fi kousek pro náročné. Ex machina je minimalistická konverzační robotická sci-fi pokládající velmi zajímavé hlavně etické otázky ohledně robotů a lidí. Děj je výborně situován do klaustrofobního prostředí uprostřed nespoutané divočiny, což vytváří nádherný kontrast a navozuje to atmosféru divadelní hry o pouhých čtyřech hercích. Z nich si nejlépe vede Oscar Isaac, který skvěle vystihl neortodoxního génia a Alicia Vikander s přesnými, ne úplně lidsky působícími pohyby a výrazy tváře. Velice se mi líbilo, že film neslevuje ze svého pomalého tempa, ani když dojde k situaci jako vystřižené z béčkových hororů. Ex machina si dokázala udržovat vysoko nastavenou laťku až do konce, nikdy nesklouzla k samoúčelným žánrovým zkratkám a po skončení mě ještě dlouho přepadaly otázky ohledně možných vztahů robotů a lidí.

plakát

Grandhotel Budapešť (2014) 

„Rudeness is merely the expression of fear.“ Tento film je první, který jsem od Wese Andersona viděl a hned si mě naprosto omotal kolem prstu. Jsem naprosto nadšený z obrazových kompozic, jaké nám tento režisér předkládá jako nějaké lahodné zákusky. Barvy, rozložení scény, pohyb kamery, pohyby herců a rekvizit, celková dynamika scény jsou zde v tak zvláštním souladu, jaký jsem ve filmech ještě neviděl. Celé je to značně hypnotické a nesmírně příjemné na pohled. Občas jsem byl až zarmoucen tím, jak rychle se záběry střídají, protože jsem si nestihl vždy prohlédnout všechny detaily. Herecky je to narvané hvězdami k prasknutí, avšak Ralph Fiennes byl ve své roli naprosto nejlepší. Jen příběh je trochu obyčejnější, nikam se v něm nedospěje a nemá žádné vyznění. Také mi občas vadil příliš rychlý střih.

plakát

Není čas zemřít (2021) 

„One day, I will put ebola in your tea.“ Pětadvacáté bondovky jsem se bál, jak čert kříže. Respektive bál jsem se, jak moc bude špatná, protože v ní má být bond nahrazen černoškou! Nechápu, koho takováto kravina mohla napadnout! Nicméně musím uznat, že výsledek nedopadl tak špatně, jak jsem čekal. Lashana Lynch se totiž ve filmu prakticky jen mihne a nemá na děj žádný vliv. Zbytek je klasická bondovka s trochu emocionálnějším Bondem, než na jakého jsem byl zvyklý. Craig hraje výborně, jeho herecké charisma stárnutím roste. Léa Seydoux dostala ze své role uplakaného děvčete naprosté maximum, Malek jakbysmet. Jen je škoda, že jejich postavy nebyly trochu lépe napsané. Akce je oproti předchozím bondovkám velmi přehledná, občas i bourneovsky realistická. Některé momenty ve scénáři jsou děravé jako cedník, ale příběh drží pohromadě a i když není bůhvíjak originální, příjemně plyne. Úvodní titulky i píseň ale byly naprosto příšerné a plytké.

plakát

K zemi hleď! (2021) 

„Every single man, women and child on this planet is going to die.“ „I don’t like it. It makes me sad.“ Konečně se objevil pořádně satirický štípanec do současné internetové kultury plné lajků, sdílení, fejk ňůs a hromady lidí, co z toho mají slušný byznys. Katastrofický scénář střetu Země s kometou tu jen rozehrává kolotoč více či méně absurdních reakcí. Aby si však člověk film zcela užil je nutné se od děje trochu vzdálit a brát to spíše jako koláž současných nešvarů. Jinak je totiž film svým vyzněním nesmírně smutný. Překvapilo mě však, jak dokázali tvůrci občas nasadit i melancholickou notu. Výsledkem je velmi povedená, kousavá, ale trošku nadsazená satira s výbornými hereckými výkony a přesným scénářem.

plakát

Mary Poppins (1964) 

„A British bank is run with precision. A British home requires nothing less.“ Julie Andrews ztvárnila roli bezchybné chůvy mimořádně skvěle. Naprosto mně učaroval způsob, s jakou delikátností vyslovuje, jak je sebevědomá a přímá. Muzikálová čísla mají vtip a jsou vizuálně velmi nápaditá, písničky jsou zase příjemné na poslech. Velmi příjemně mě potěšilo zpracování studiových scén. Ač je sice poznat, že se točilo ve studiu, mají scény zvláštní fantastickou a trochu zasněnou atmosféru. Trochu mě zaskočilo, jakým způsobem se příběh uzavřel, ale jak jinak nejsem fanda do muzikálů, tak tento jsem si velmi užil.

plakát

Smrtonosná past 3 (1995) 

„Who the hell wanted to blow up the department store?“ Třetí smrtonosnou zbraň mám ze všech nejradši. Příběh konečně opouští klaustrofobní mrakodrap a letiště a hřištěm McClana se stává rovnou New York. A perfektní na tom je, že na to není sám, ale sekunduje mu sám Samuel L. Jackson v roli správně nabroušeného prodavače Zeuse. Chemie mezi hlavními hrdiny je nakažlivá a o hlášky není nouze. Akce je maximálně vyšperkovaná, výbuchy, honičky aut, vše je devadesátkově přesné a opulentní. Kam se na ně hrabou dnešní chatrné CGI efekty. Technické zpracování je vynikající. Scény jsou přehledné, žánrově přesné a dynamika nenechá diváka vydechnout. Snad jen ten úplný konec bych nepochválil, působí lacině a trochu jako rychle došitý přídavek.

plakát

Válka ve Vietnamu (2017) (seriál) 

„There was no reason to take that hill.“ Obří, desetidílný dokument o Vietnamské válce je maximálně komplexní. Začíná podrobným historickým rozborem koloniálních příčin tohoto konfliktu a pak rok za rokem podrobně vykresluje, jakým způsobem tento konflikt utvářel osudy masy lidí na obou stranách. Velice dobře ukazuje, jaký vliv na tuto válku měla prohnilá americká politika prezidentů Johnsona a především Nixona. Velice oceňuji, že v dokumentu hovoří účastníci obou stran konfliktu, dokument není americko centrický a snaží se být skutečně objektivní. Navíc to není ten typ dokumentu, který by válku oslavoval a šťoural se v bitevních taktikách a jménech generálů. Spíše ukazuje na naprostou bezvýchodnost a nesmyslnost této války. Každý díl výborně ilustrují dobové fotografie, z jejichž technického zpracování i výjevů naprosto mrazí. Některé z nich jsou doslova ikonické a člověk si uvědomí, že vietnamská válka byla první, v níž hrála novinářská fotografie takovou roli, že měla moc vyvolat vlnu protiválečných protestů. Lépe zpracovaný historický dokument než je Vietnam War jsem dosud neviděl. Nemá to prostě hluché místo a jeho sledování můžu jen doporučit.

plakát

Četník v New Yorku (1965) 

„Třeba je to nějaká špiónka!“ „Co myslíš, táto?“ Druhým četníkům docela rychle dochází dech a většina komediálních prvků sestává pouze ze řvaní Funése. Mnoho scén je navíc k uzoufání zdlouhavých, např. lekce angličtiny na parníku nebo nepochopitelná muzikálová vložka při shánění masa. Druhá půlka filmu se skládá defakto jen z neustálých honiček sem a tam, což mě také nepřišlo moc zajímavé. Co ale zajímavé je, jsou dobové reálie New Yorku a rivalita francouzských četníků s těmi italskými. Oproti prvnímu dílu tomuto schází lehkost a svěžest francouzské prázdninové riviéry a také postava Cruchota je tu natolik šílená, že působí až křečovitě. Z druhého setkání s četníky tak mám dojem jako z docela průměrné komedie.

plakát

Dobré ráno, Vietname (1987) 

„I am a lieutenant and I would like salutes occasionally. That's what being a higher rank is all about.“ Dívat se dvě hodiny, jak Williams bez ladu a skladu řve náhodná slova do rádia, má asi být dle tvůrců legrace. Ale dívat se na někoho, jak se směje či řve, prostě není vtipné. Navíc postava Cronauera mi byla naprosto nesympatická. Nejen jeho výstupy v rádiu, ale také způsob, jakým běhá po Saigonu a nabaluje vietnamskou dívku, mě byl dost proti srsti. Jeho nadutost, nepochopení místní kultury a neúnavná intenzita, s jakou si chtěl podmanit chudák nebohou dívku, jakoby v kostce symbolizovala kolonialistické vykořisťování západních mocností celé jihovýchodní Asie. Dobré ráno Vietname je dost hloupý film, vůbec v něm není stopy po pochopení celého složitého konfliktu a napjatých vztahů mezi Američany a Vietnamci. Žánrově to nebyla ani komedie, ani válečný film, jen dvouhodinová hloupá nuda. Jediný klad na tomto filmu vidím v technické stránce věci a uvěřitelnému prostředí.

plakát

Duna (2021) 

„You fight when the necessity arises, no matter the mood.“ Villeneův rukopis je na nové Duně znát, a to je moc dobře. On dokáže vytvořit z blockbusteru téměř umělecký film. Vizuální stránka je nesmírně podmanivá, ze záběrů obrovských lodí na diváka dosedne mohutnost vesmíru, rafinované kostýmy a politické rituály zase uvěřitelně vykreslují složitý sociální život univerza Duny. Naopak zvuková stránka filmu je docela utrpení. Hans Zimmer poslední dobou netvoří hudbu, ale jakési hluboké dunění, které je velmi nepříjemné pro uši. Z herců mě nadchli Chalamet, Fergusonová a Isaac, dali do svých rolí hodně emocí a jejich výkony vytvářely pěkný protiklad k blockbusterové šíři a délce celého filmu. Protože se ale jedná o vysoko rozpočtový film vzniknuvší v Hollywoodu roku 2021, nevyhnul se některým současným nešvarům. Bojové scény s akrobatickými prvky působí velmi lacině a spíše než boj připomínají balet. A bojové schopnosti hlavní alfa ženy jsou trochu moc přemrštěné. Chápu, že ženská síla je prostě v kurzu, ale proč by měla žena, která celý život trénuje boj myslí, zmlátit chlapy, kteří celý život bojují tělem? Nedává to prostě smysl a na mě tyto nesmysly působí jako rudý plášť na býka. Celkově vzato jsem byl ale Dunou potěšen, jen se trochu bojím, aby podobné kvality dostál i druhý díl.

Ovládací panel
5 bodů