Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 048)

plakát

Zvoník u Matky Boží (1996) 

„Ochutnáš nejrůznější druhy sýrů.“ „Dáš si šneka!“ Od mala mám tuto disneyovku nejradši ze všech a před nedávnem jsem ji viděl znovu jako již dospělý a musím uznat, že je to opravdu výjimečné dílo. Příběh o Zvoníkovi je sám o sobě trochu depresivní, ale tady je podán mile, ale přitom velmi dramaticky a napínavě. Z postav mi byla nejsympatičtější trojička chrličů, z nichž každý měl svou výjimečnou osobnost a styl. Písniček bylo na můj vkus docela dost, ale všechny jsou zapamatovatelné, krásné a perfektně podpořené obrazovou složkou. Animace je úžasná, pohyby postaviček jsou přirozené a akční, ale pořád to působí jako poctivý animovaný film. Musím také pochválit český dabing, který je myslím ještě o chlup lepší než originální znění, které je trochu mdlejší.

plakát

Nejistá sezóna (1987) 

„Jsou v Praze lepší divadla, ale jsou v nich skladiště.“ Nejistá sezóna je výjimečná hlavně svou kombinací hořkosladké atmosféry. Lidskost a vřelost divadla Járy Cimrmana je v tomto pseudodokumentu chladně konfrontována s mašinérií komunistických cenzorů. Film má velmi příjemné tempo, herci jsou úžasní jak na jevišti, tak i v zákulisí. Potěšilo mě a trochu i překvapilo, že se Nejistá sezóna nevyhýbá ani konfliktům mezi herci. Výsledek tak působí velmi přesvědčivě a realisticky, takže takhle nějak si představuju normalizační šeď.

plakát

Chlap jak hora (1960) odpad!

,,A jak to víte, že mně se zrovna chce na Rusalku?“ „Na tom vůbec nezáleží, jestli se ti chce.“ Tady se ten kolektivizmus vzal trochu moc zhurta. Banda pošuků uvítá navrátivšího se kolegu ze zahraničí způsobem, jakoby se ocitl ve vězení. I když… Vlastně to není tak daleko od pravdy. Ale jistota s jakou samozřejmostí to odsuzuje byť i jen náznak individualismu mně hýbla se žlučníkem. Pak se ukáže, že ani Peterkova postava není žádný sympaťák. Jeho romantická linie s Vránovou byla těžkopádná a tuze nudná. Zápletka, která se vleče jako sliz, se stavbou domku se nese v atmosféře zmaru a šedi. Závěrečná slova „tleskej, tleskaj všichni“ mě utvrdila v tom, že tento film je čiré zlo bez špetky nadšení, které lze cítit z budovatelských filmů 50. let.

plakát

Nebe a peklo (1963) 

,,Tahle bota by nevydržela ani měsíc!“ Opět mě Kurosawa dostal na lopatky. První půl hodinu rozehrává hutné drama o svědomí v jednom pokoji, aby pak přesedlal na napínavou a nesmírně poctivou kriminálku až do thrillerového konce. Detailní způsob, jakým ukazuje složitost a profesionálnost vyšetřování únosu, je vynikajícím příkladem toho, že k navození napětí není nutné používat laciné triky. Mifune opět kraluje hereckému sboru, ale kromě něj jsem si oblíbil i vedlejší postavy policistů. Černobílé zpracování tomuto filmu velmi sluší, přidává to na intenzitě již tak hutné a dusné atmosféry. Nebe a peklo je vynikající film, skvělý kus filmařiny, který se sice v závěru trochu vleče, je náročnější na sledování, ale náročnějšího diváka potěší.

plakát

Samurai (1954) 

,,Podej mi ten dřevěný meč.“ ,,Ty jsi dítě.“ Jak jsem se na třídílného Musašiho těšil, tak moc jsem z prvního dílu zklamán. Nesmírně rozsáhlý román Eidži Jošikawy je otrocky přenesen na filmové plátno. Zaráží mě, že se tvůrci ani nepokusili vybrat jen část z jeho předlohy, ale pokouší se do filmu nacpat všechny postavy. Výsledkem je guláš, kdy v knize poměrně důležitá postava se ve filmu jen mihne a pronese jednu větu. Celý film tak působí uspěchaně, není čas vychutnat některé momenty, hlavně aby se toho vešlo co nejvíc. Mifune to trochu zachraňuje, ale pro ty, kteří nečetli román, musí působit docela nesympatickým dojmem.

plakát

Den nezávislosti: Nový útok (2016) 

,,That’s sacred. That’s what we fighting for. “ Druhé setkání s emzáky z vesmíru je vhodnou ukázkou hlouposti současné hollywůdské produkce. Příběh je vycucaný z prstu a skládá se z jen z poslepovaných efektních scén, které nedrží pohromadě žádná logika. Staří herci nemají co hrát, tak většinu času jen obdivně zírají na ty mnohé počítačové efekty. Mladí herci na tom ale nejsou o moc lépe. Nemají charisma ani oporu ve scénáři a tak se jen tak plahočí dějem jako loutky bez duše. Nechybí ani zastoupení menšin, je tu hodně černochů a číňanů, aby se to dobře prodávalo i v Asii. Ona nelogičnost událostí a rozhodování postav spolu s nadměrnou bombastičností z tohoto filmu vytváří takovou nudu, že na konci jsem už jen podřimoval. Tohle nemá s prvním Dnem nezávislosti společného vůbec nic, jen ten název.

plakát

Dostaňte agenta Smarta (2008) 

,,How do you know that?“ ,,It was on page 482 of my report.“ Mám rád humor Steva Carella a v tomto filmu opět dokázal, že mě umí rozesmát jen svou přítomností na plátně. On totiž hraje pořád podobnou postavu podivína, zde ve formě tajného agenta. Dostaňte Smarta je odlehčenou parodií na špiónské filmy, humor je příjemný a nekonfliktní. Dokonce mi zde nevadila ani Anna Hathawayová, kterou jinak vůbec nemusím. Příběh hezky odsýpá a hlavně se pořád něco děje, bohaté výbuchy a honičky působí skoro velkofilmovým dojmem. Celkově vzato jde o výbornou odreagovávačku a ten poster má fakt šťávu!

plakát

Veselý souboj (1950) 

,,Ženy totiž nemají matematický mozek.“ Jo, získat Tyršův odznak zdatnosti, to asi stojí za to, nechat se šikanovat a ještě po práci soutěžit ve sportovním klání v podobě nošení knih na dvacetikilometrovou vzdálenost. Myslel jsem, že příběh bude trochu jiný. Ono to není moc o nějaké sportovní osvětové činnosti, ale spíš protahované romantické koketování mezi slečnou doktorkou a bodrým inženýrem. Marvan zase hraje sám sebe a jde mu to, no a Kemr zase předvádí takového Vyhlídku. Na ně dva se docela hezky kouká, ale jinak je to nezajímavé a nevtipné a to dokonce ani mimoděk. Potěšila mě ale dobová ukázka Letné a stadionu Sparty a také náhled do opravárenských závodů tramvají.

plakát

Únik z okovů (2001) odpad!

,,Kam chceš jít?“ ,,Za svým vlastním osudem.“ Další šťavnatě znějící Simandlovina je zase pěkná kravina! Hodinu a půl sledujeme prkenné modelky, jak se omývají, těží kámen a putují obyčejnou českou krajinou. Náznaky toho, že má jít o sci-fi z budoucnosti jsou stejně amatérské jako herecké výkony. Hudba je kategorií sama pro sebe, prostě hůř to už asi ani nešlo. Nechybí ani Simandlův trademark ve formě scénáře plného osudů, tajemství, světů a dalších abstraktních výplňových slov. Tomuhle je určitě lepší se vyhnout.

plakát

Racek má zpoždění (1950) odpad!

,,Racek čeká na holuby, Růženka na Racka.“ Veselohra o Rackovi, pekaři, co se mu nechce na brigádu do uhelných dolů, je teda pěkný opruz! Samotný Racek je postava krajně nesympatická, navíc herecký projev Vladimíra Řepy mi nebyl vůbec blízký. Ono najít v této komedii dobrou postavu je úkol nadmíru obtížný. Všichni se chovají velmi afektovaně a protivně, hlavně ta jejich nadrženost na brigádničení. Aspoň na Rudolfa Deyla a jeho přehrávaného ulejváka se dalo jakž takž koukat. Jak mi budovatelské a komunistické filmy z 50. let příliš nevadí, tak tento mi byl protivný a dokoukal jsem ho jen s největším sebezapřením.

Reklama

Reklama