Československý filmový týdeník

Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. V padesátých letech mistrná československá propaganda, troufám si říct, nejlepší ve východním bloku, silně připomíná George Orwella. Dříve jsem se na týdeník koukal jako na výmysly zlotřilých komunistů (což samotřejmě reportáže jsou) a snažil jsem se polemizovat s každým slovem. Pokojný západoněmecký lid protestuje proti novým německým nacistům, kteří zbrojí proti nebohému táboru míru, američtí imperialisté vraždí v Koreji, zlovolní francouzští kolonialisté páchají genocidu v Alžírsku, které chce shodit pouta kolonialismu, československý lid s radostí buduje socialismus a plní plán na 256 %, zatímco pošahaní švýcarští avantgardní umělci vystavují svoje matlaniny, které nazývají uměním. Teď už se jen bavím a kochám se genialitou propagandistů. Byly to ohromné bedny. Bohužel. V šedesátých letech (tedy v těch dílech, které vysílají teď) propaganda light, která už nemá pachuť politických procesů, naopak někdy ukazuje skutečné úspěchy, kterých jsme v šedesátých letech dosáhli. (09.08.2007)

Tohle je zkrátka ono. Vím, že je to často nepravdivé, často i poněkud směšné, ale těch 2379 dílů prostě něco vypovídá o nás, o naší zemi. Těch pět bodů zkrátka není o tom, že by se mi to nějak líbilo, nebo že bych tomu snad doopravdy věřil, ale je to prostě o tom, co tady bylo. V podstatě bych tomu pořadu dal tak jeden maximálně dva body ( tak nějak od 1966 do 1969) v té době, kdy byl pravidelně promítán v kinech před hlavním filmem, ale teď se na něj dívám každou neděli ráno a prostě se mi to líbí. Možná právě proto, že už je to minulost. (05.02.2018)

Sice to ve filmovém dění nemá co dělat, však jako názorné reálné obrázky z reálného socialismu povinnost pro všechny, kteří před padesáti lety ještě maximálně za sebou tahaly na provázku v rendlíku kamínky, ti bohatší kačera. (Znám rovněž z vyprávění starších rodinných příslušníků, za mého mládí již každá rodina užívala rendlík běžně pouze v kuchyni, samozřejmostí bylo již i normální nádobí a příbory - kovové, samozřejmě, plastové zatím ještě soudruzi z NDR nevymysleli.) (30.07.2006)

Problém je, že některé týdeníky jsou tak sugestivní, že pro některé, co tu dobu nezažily, mohou být snad skutečně dokumentem o socialistickém ráji a pokroku nebo minimálně jakousi inspirací (zdravíme Bagpusse či JosephineM). Principy komunistické propagandy fungují i po 50ti letech, navíc pro některé s notnou dávkou nostalgie a ve svém konečném účinku je tohle podle mě daleko horší a nebezpečnější než třeba "Major Zeman" (nezapomínejte, že styl týdeníků se měnil spolu s dobou a ne všechny musí být průhledné agitky 50tých let). Pro všechny ostatní, kteří tuto dobu zažili nebo si její dopad uvědomují, však dokonale zábavný i mrazivý historický večerníček v jednom. I když s jeho hodnocením úplně čisté svědomí nemám. (22.03.2006)

Smysluplné, poučné! Ano, takové to sice nebylo, ale strana a její lokajové chtěli, aby to tak vypadalo... Dokumentárně velmi cenné k pochopení, v čem jsme to před padeáti lety žili. Brzy nás už čeká XX.sjezd KSSS. Zvláště se pak těším na konec šedesátých let! No a devětaosumdesátého se už asi nedožijem... . . . Věčná škoda, že s pádem komunismu odešel i Československý filmový týdeník. Možná by se za padesát let naši potomci divili, jak i dnes média dokážou manipulovat stádem (říká se tomu veřejné mínění ;-)... (17.02.2006)