Režie:
Michael GlawoggerScénář:
Michael GlawoggerKamera:
Wolfgang ThalerHudba:
John ZornVOD (2)
Obsahy(1)
Dnes už dělníky a manuální práci nikdo neopěvuje. A tak jim nezbývá než se navzájem povzbuzovat, že i ta nejtvrdší dřina je pořád lepší než být bez práce. Skupina mužů na Ukrajině se celé dny plazí stísněnými šachtami v ilegálních uhelných dolech. Sběrači síry v Indonésii se odvažují do štiplavého horoucího jícnu aktivní sopky i na zrádnou cestu zpět. Dělníci pracující na venkovních jatkách v Nigérii jsou zase zvyklí na krev, oheň i odporný puch, který se tam v každodenním mumraji line. Pákistánci holýma rukama rozebírají opuštěné tankové lodě a sbírají kovový odpad. Čínští oceláři se obávají, že jejich řemeslo zcela zanikne... Pět portrétů manuální práce, kterou v technologickém 21. století vídáme čím dál méně. (Doc Alliance Films)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Osobně jsem čekal od tohoto velice dobře hodnoceného dokumento něco víc. Chtěl jsem se dozvědět nějaké konkrétní informace, ale dokument se ve směs soustředí na dobře odvedenou obrazovou stilizaci a na pár pohovorů s jednotlivými dělníky, které jsou ovšem skoro bezpředmětné. Navíc sem se po třetím povolání začal docela nudit a tak si o de mě tento dokument odnáší průměrných 50%. ()
Dokument, který vyprávý především obrazem. Mám malou výtku k některým opakujícím se obrázkům na úkor délky filmu, ale to není příliš podstatné. Při představě, že rubu v nějakých úzkých prostorách uhlí, abych přežil, mně trochu naskočila zimnice, při rutijních jatkách v Nigérii zase obracel žaludek, kdežto rozřezávání starých lodí mi přišlo jako práce docela zajímavé. Hodně se mi líbily nosiči síry v kontrastu s turisty. Úvod této části byl vizuálně velmi pěkný. Jsem šťastný pracující - já, informatik. Jsem vděčný, že nemusím být dělníkem. ()
Hodnocení jednotlivých kapitol: Heroes (ukrajinští havíři) - 4*, Ghosts (asijští nosiči síry) - 4*, Lions (nigerijští řezníci) - 5*, Brothers (Íranci rozřezávající zrezivělý tanker) - 4*. Poslední dvě kapitoly - The Future a Epilogue bohužel zůstaly jedinou černou kaňkou na jinak unikátním dokumentu, který je NUTNÉ vidět především na velkém plátně. ()
Nejvic z teto serie sesti kapitol me vzala ta prvni o hornicich v ukrajine. Kutat uhli asi ve 50 cm stole, kde nikdo nevi, jestli se strop zriti nebo ne a vse jen majzlem a kladivem, pak rucen vynaset ven. Husta drina. A to jen kvuli tomu aby meli co jist a doma si mohli zatopit. Ostatni uz pro me byly jen hruzne obrazky dnesni moderni spolecnosti. ()
Práca-základný prostriedok sebarealizácie vyjadrený tvorivosťou ľudských rúk a mysle, je naším spoločníkom už od dávnych vekov. Je možno ju nenávidieť či odmietať no aj tak sa stane nakoniec naším celoživotným spojencom v boji o prežitie. Tento dokument je mementom ľudskej sily, schopnosti tešiť sa z maličkostí i v tých najťažších životných podmienkach či schopnosti adaptácie sa extrémom prírody. Ku cti autorom treba dodať, že sa podarilo potlačiť ideologizáciu na prijateľnú úroveň a priestor je prenechaný výhradne hrdinom, levom, duchom... tohto sveta. Žiadne zbytočné slová komentátora, zvuk a obraz sú prenechané symfónii ľudského tela a jeho boja s prírodou, zo všetkých síl si brániacej svoje cenné poklady surovín. V rámci jednotlivých pasáží navštívime súkromných baníkov z Ukrajinského Dombasu, neúnavných nosičov síri z Indonézie, pracovníkov priemyselného bitúnku na africká spôsob, či paštúnov bojujúcich s oceľovými kolosmi zo západu. 4,5* ()
Galerie (14)
Photo © 3Sat
Reklama