Mrazivá hrozba (S18E10)

15. listopadu 1987. Let společnosti Continental Airlines 1713 mířící do Boise v Idahu stál v Denveru. Hustě sněžilo a řídící letového provozu měli plné ruce práce, aby udrželi plynulý provoz. Letiště nebylo vybaveno pozemním radarem, který by pomáhal sledovat pohyb letounů po letištních plochách... Když let 1713 konečně dostal povolení ke vzletu, přesunul se na práh dráhy a rozjel se. Sotva se však letoun DC-9 odpoutal, naklonil se prudce doleva, pak doprava a následně havaroval. Na místo přispěchaly týmy záchranářů. Ti si však brzy uvědomili, že situace je mnohem horší, než předpokládali. Více než polovina z 82 cestujících na palubě stále žila, byli však uvěznění v pokrouceném vraku. Na jejich vyproštění pracovali hasiči dlouhé hodiny. Když se dým rozptýlil, napočítali 28 mrtvých. Jako první zvažovali vyšetřovatelé možnost, že letadlo nebylo pro vzlet správně konfigurováno. Brzy se však potvrdilo, že klapky byly vysunuté a ve správné poloze. Když dispečer vypověděl, že se let 1713 ohlásil z ranveje dřív, než očekával, nabízela se možnost, že posádka vynechala odmrazení. Záznamy z letiště a zvuková nahrávka z kokpitu nicméně potvrdily, že letadlo odmrazeno bylo. Mohl být letoun během rozjezdu zasažen turbulencí v úplavu za jiným letadlem? Složité výpočty i tuto teorii vyvrátily. Vyšetřovatelé pátrající po stopách se rozhodli podrobně zrekonstruovat pohyby letadla před nehodou. Vypadalo to, že na věži panoval chaos. Dispečer totiž ztratil přehled o pořadí letadel čekajících na vzlet. Zatímco let 1713 vyčkával u dráhy, řídící provozu se domníval, že na řadě je let 594. Ten však byl teprve na odmrazovacím stání a měl vypnuté motory i vysílačku. Ke zmatku navíc přispělo to, že dispečer neměl letový proužek letu 1713. Předpisy aerolinií vyžadovaly, aby letadlo vzlétlo do 20 minut po odmrazení. Let 1713 však v hustém sněžení čekal 27 minut. Vyšetřovatelé zkoumali, zda fatální nehodu při běžném vzletu zapříčinilo sedmiminutové zpoždění. Cestující vypověděli, že během čekání pozorovali koláče námrazy na křídlech. Údaje ze Státní meteorologické služby umožnili vypočítat, jaké množství námrazy se na křídlech nahromadilo. Bylo jí dost, aby vytvořila souvislý ledový povlak. Vyšetřovatelé porovnali výsledek s tolerancí uváděnou výrobcem a zjistili, že tato tenká vrstva podstatně zvyšovala vzletovou rychlost. Data ze zapisovače letových údajů, která měla tuto hypotézu potvrdit, však ukazovala, že samotná námraza nehodu nezapříčinila. Letadlo překonalo stanovenou vzletovou rychlost 145 uzlů (270 km/h) a těsně před pádem zrychlilo na 165 uzlů (305 km/h). Při této rychlosti mělo být schopné účinek námrazy překonat... (Česká televize)