Sigur Rós - Heima
Heima: film kapely Sigur Rós
Heima
VOD (1)
Obsahy(2)
Vizuálně ohromující záznam kapely Sigur Rós, která je produktem a zároveň součástí své rodné země s její dramatickou krajinou a úzce propletenou společností. Po návratu domů z dlouhého turné v roce 2006 se tato islandská kapela rozhodla zahrát řadu volně přístupných, většinou neohlášených koncertů. Hrála pro různě velké skupiny diváků všech věkových skupin, ve vesnických kulturních sálech, na společenských večírcích, v hlubokých údolích a širokých polích, v opuštěné rybárně a v ekologickém protestním táboře. Kontrast skromných a majestátních prostředí dokonale doplňuje zvukovou paletu kapely, známé pro skladby kombinující tichá rozjímání a extatická, bouřlivá vyvrcholení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (181)
I když Sigur Rós znám a líbí se mi, nikdy jsem nevěděl, jak členové této skupiny vypadají. Hlavně jsem byl zvědavej na toho, kdo zpívá, protože jsem si ho vůbec nedovedl představit. Tady nám je konečně všechny ukážou, což je fajn - a všichni strašní sympaťáci. Samotný dokument mě nadchl - je to sice klasická osnova koncert + rozhovory (u kterých se mi moc líbily jejich názory - žádná velká touha po zisku, úcta k přírodě a snaha vytvořit něco nového), ale to celé je prodchnuté záběry na islandskou přírodu, kulturu a lidi. Netradiční je to už tím, že ty jednotlivé koncerty byly neohlášené, zadarmo a na zajímavých místech. Svérázný islandský lid má také svou krásu - líbí se mi jejich povaha, přátelské charisma, svetry, čepice, komunita. Obzvlášť ty svetry jsou všudypřítomné. Na závěr musím říct, že ještě štěstí, že tam navzdory názvu ve skutečnosti nebyl Hejma. Je to parádní zážitek a povedený hudební dokument, který by mohli ocenit i lidé, co nejsou fanoušci, ale jen mají rádi netradiční nápady. Tohle je prostě přesně ten Sigur Rós, kterej mě oslovil. ()
Nejvíc uklidňující hodina a půl co jsem v životě zažil a rád si pouštím právě tenhle dokument, který mě dostane ze spárů falešného světa do jiné dimenze, kde se moje duše cití volná a čistá. Miluju post-rock, Miluju Sigur ros - uz jen z principu bych mohl dat 100%, ale prostě i kdybych nemiloval, tak tento dokument je zpracovaný tak nádherně a ukazuje čirou krásu tamější krajiny za pomocí emotivních a srdceryvných songů, které vám prostě vyryjou do paměti své místo. 100%. ()
Ikdyby se mi nelíbila svérázná hudba, kterou Sigur Rós vytvářejí - líbil by se mi tento dokument beze zbytku. Je nejenom o návratu "hvězd" domů, je nejenom o krásách Islandu. Je i o tom, že krásná místa je potřeba uchovávat nejen v srdci, je o tom že hezké věci se dají dělat i bez vidiny peněz. Mimochodem: hudba Sigur Rós se mi velice líbí... ()
Během pokuku jsem spolkla krajinu, vypila vodopády mořských hroznů, navlékla vzorkovaný svetr. V krvi proudily tóny, melodie, ve lbi rezonovaly, až zapadly za víčka - a proměnily se v kapky. Dokument s místy, která se zachvějí, než ustrnou, ornamentální kresby bosých nohou v černém písku, pásmo běžících koní - za nimi vlající hory. V islandské nostalgii byla nalezena má heima: domov, vlast. - pozn. Tatatr.: Tento komentář je součástí islandského komentátorského cyklu. ()
Opravdu ohromující a silný emociální zážitek, při hudbě Sigur Rós v kombinaci s krásami islandské přírody jsem byl ve zvláštním tranzu a chvílemi mi naskakovala husí kůže. Koncerty po kamerové stránce byly zvládnuty dokonale, krajina by naopak možná snesla ještě lepšího dokumentaristu. Myslím, že se z tajemného, chladného islandu dalo dostat víc. Pak by to bylo úplně dokonalé. Rád bych nějaký z koncertů zažil na vlastní kůži. 80% ()
Galerie (6)
Photo © Klikk Production
Reklama