Sigur Rós - Heima

Pokud máte rádi zvláštní hudbu Sigur Rós plus islandskou přírodu, tak... jste pravděpodobně jeden z těch, co tenhle film protlačili do topky (v tuhle chvíli je na 167.místě). Já bohužel stojím na druhé straně barikády. Ta jejich parta je určitě sympatická a Island se mi taky nijak neprotiví, ale prostě to není můj šálek čaje, takže mě film nebavil... (4/10) (22.04.2010)

Nejvíc uklidňující hodina a půl co jsem v životě zažil a rád si pouštím právě tenhle dokument, který mě dostane ze spárů falešného světa do jiné dimenze, kde se moje duše cití volná a čistá. Miluju post-rock, Miluju Sigur ros - uz jen z principu bych mohl dat 100%, ale prostě i kdybych nemiloval, tak tento dokument je zpracovaný tak nádherně a ukazuje čirou krásu tamější krajiny za pomocí emotivních a srdceryvných songů, které vám prostě vyryjou do paměti své místo. 100%. (09.01.2011)

Sigur Rós bych přirovnal k Islandským Radiohead (Radiohead jsou ale originální a velice poslouchatelní). Sigur Rós jsou oproti nim ještě dvakrát rozvláčněnější, pomalejší. Frontman mňouká, kníká a vydává zvuky podobné přiskříplé kočce. Každá písnička je téměř stejná, žádná změna hudebního pozadí. Smyčce hrají stále unyle a pokud doposloucháte do konce, tak na vás zaútočí neposlouchatelnou kakofonií. Island je temný depresivní ostrov plný stejně šedých lidí. Nejraději mají šílenou hudbu, uzené kozí hlavy a koupají se v ledové vodě. Melancholická propaganda Islandu v každém záběru. A ještě se ani nestydí členové stále opakovat, jak jsou skvělí, že koncertují zadarmo po celém Islandu. Upřímně, na jejich koncert bych nešel ani zadarmo. Během celého hudebního dokumentu jsem se schovával zabalený pod dekou a sledoval po očku ten horor z temné země jménem Island. (03.10.2011)

Hudbu islandské kapely Sigur Ros mám rád a nepravidelně ji poslouchám. Heima je průvodce malebnou islandskou krajinou a zárověn má divákům představit Sigur Ros ve skutečném světle. I přes podmanivou hudbu a krásné záběry si mě Heima citově nezískala tolik, jak jsem očekával. Důvod bude nejspíš ten, že některé skladby od Sigur Ros prostě zbožnuji a nedám na ně dopustit, ale najdou se také písně, které mě po dobu filmu uspávaly. Hodnocení 4* je spíše subjektivní, ale jak jinak hodnotit film o hudební kapele z pohledu fanouška kapely, což? (19.04.2011)

Během pokuku jsem spolkla krajinu, vypila vodopády mořských hroznů, navlékla vzorkovaný svetr. V krvi proudily tóny, melodie, ve lbi rezonovaly, až zapadly za víčka - a proměnily se v kapky. Dokument s místy, která se zachvějí, než ustrnou, ornamentální kresby bosých nohou v černém písku, pásmo běžících koní - za nimi vlající hory. V islandské nostalgii byla nalezena má heima: domov, vlast. - pozn. Tatatr.: Tento komentář je součástí islandského komentátorského cyklu. (07.06.2008)