Skřivánek

Válečná oddechovka, která, byť je údajně podle skutečné události, se nemůže zase brát tolik vážně. Sovětský tankista ujede z německého zajetí a rozpoutá svoji soukromou válku. Je to takový rudý superhrdina. Moc se tu toho nenamluví, ani neválčí, takže jde spíše o ponuré psychologické výjevy hrdiny a jeho skutky. Pecka to rozhodně není, ale jako odpočinkový film slouží dobře. (10.03.2015)

Docela dobrý film, s poměrně kvalitní kamerou a až na výjimky nedostatkem patosu. Dokonce i pokus o překvapení (hlavní hrdina ze začátku má probouzet spíše negativní emoce svým nevyhraněným postojem) a takové náznaky kritiky sovětského vojenského velení. Tu a tam i náznak komedie. A velice dobrá ruční kamera. Na druhou stranu film není příliš soudržný, přestože sleduje osádku jediného tanku během jediného dne. Vyskytují se scény a záběry nejasné motivace, většinou ke všemu velice dlouhé. Překvapí montáž ve stylu 30. let, a to spíše nepříjemně atd. atd. Přestože příběh se snad mohl za války stát, je jeho ztvárnění ne zrovna povedené. (04.01.2010)

Možná bych tomuto filmu dala i více bodů, zvláště za to zajímavé zakončení. Je to film podle skutečné události a tak se ani věřit nechce, že by se v r.1942 mohl na říšských silnicích prohánět ruský tank jako neřízená střela. Jelikož tank neměl na sobě žádnou identifikaci, tak důvěřivé a sebejisté Němce ani nenapadlo, že by uvnitř seděl Rus ( a k tomu ještě zajatec). Dobře zpracovaný film, jen mohl více oplývat dialogy. Pokud tam vůbec někdo něco povídá, pak jsou to Němci potažmo příslušníci Wehrmachtu a SS. Ale nenudila jsem se. (18.03.2008)

Nálepka "film podle skutečné události" pro mne vzbouzí u žánru filmů jako je Skřivánek poněkud rozpačitá očekávání. Výrobek propagandy nebo opravdu podle skutečnosti? Ať tak či onakaž na úplný závěr film není přehnaně patetický, jak často sovětské válečné snímky bývají. Dal by se spíše rozdělit na jednotlivé scény symbolizující odpor proti Němcům a statečnost sovětských vojáků. Na francouzském spoluvězni tankistů se neprojevují vlivy schematické charakteristiky postav Francie stála na druhé straně železné opony, tudíž jsem původně čekal že tato postava bude plnit ve filmu negativní roli), stejně jako i některých Němců (buď nebyli přímo záporní nebo konali povinnost, pro kterou byli vychováni(otec a syn v hospodě)). Pozastavil jsem se také nad přítomností žen ze SSSR, pracujících v srdci Evropy na německých polích, a to bez přítomnosti německých dozorců, bez okovů a plotů zabraňujících útěku. (27.03.2008)

Opravdu by mne zajímalo historické pozadí tohoto filmu. Nechce se mi totiž věřit, že by Skopčáci na pokusné střelnici nechali Rusa, kterého měli za zvěř jezdit s plně natankovaným téčkem. Testům střelby na kořistní techniku (mimochodem i na naše pohraniční pevnosti) se Němci věnovali s důkladností jim vlastní. Velmi pochybuji, že by nechali po place lítat několik tanků T34 i se zajatými ruskými osádkama a cvičně do nich stříleli. Vždyť tank se dá staticky umístit na požadovanou vzdálenost, kdy měření síly průraznosti protipancířové střely bude nejpřesnější... A i kdyby, proč neměli Němčouři po ruce pár panzerfaustů, nebo rovnou nějakého Tygra, kdyby náhodou nějaký tank zdivočel a začal najíždět na děla? I kdyby bylo problematické tank zasáhnou čelně, šel protitankovými děly znehybnit zásahem na pásy, věž atd... Neozbrojená stojící plechovka na louce by pak nepředstavovala žádnou hrozbu. Celá stíhací akce byla směšná, hrdinové mají čas zastavovat, povídat si a v závěru dokonce udělat mohylu z kamenů padlému druhovi... Škoda, že hoši nedojeli na to letiště, ten Dornier 17 mně namlsal a čekal jsem nějakou pěknou paseku mezi mesounama a fokoušema... Děcko s psíkem už byla taková protiválečná křeč i hraná hrůza osádky flaku po výstřelu... Celé je to zkrátka takové rusky heroické a tím pádem málo uvěřitelné. Vždy mne fascinovalo jakou pozornost Rusové věnují pomínkům padlých vojáků. Je to o to podivnější, že na frontě pro velení život vojáka neměl cenu a statisíce Rusů padli jen chybami velení, nedostatečným systémem zdravotnické služby nebo když byli posláni s chabou výzbrojí proti elitním jednotkám nepřítele. Co českého diváka ve Skřivánkovi zaujme, je použití Vejvodovy - Škody lásky, jako ústřední melodie filmu. A v neposlední řadě si divák prohlédne T34 zvenku i zevnitř (kdo v něm ještě neseděl). Mno, viděl jsem, poznal jsem. Podruhé se na to asi už nepodívám. Dvě sedmikrásky. * * (29.03.2013)