Úsměvem ke štěstí

Úsměv nebolí a nic nestojí (pokud to s ním tedy nepřeháníte, nezablokujete si panty a nemusíte na pohotovost, kde zaplatíte 90,- Kč za návštěvu :o). S úsměvem jde všechno líp. Úsměv sluší každému. Tak proč denně vidím ty kyselé ksichty? Já si vezmu příklad z hlavního hrdinu. Jsem přeci nádherná, mám krásné oči, můj outfit mi padne a mám zářivý úsvěm i s křivými zuby. Miluji svůj život, vy né? :o) (27.05.2010)

Za čtvrthodinu stihnout to, co někdo nedokáže celý život, tomu říkám skutečné prosté a pro někoho možná naivní lidství. Hodnota člověka není v jeho postavení ve společnosti, není v tom, co dokáže nahromadit za hmotu, ale kolik nehmotných světýlek na tomto světě po sobě nechá. U tohoto krátkého filmu se dá smát i brečet a to současně. Ordinoval bych to povinně každému bručounovi aspoň třikrát denně;). Myšlenka tohohle dílka je stará jak sám lidský svět. Je zvláštní, kolika lidem v komentářích to připadá hloupé, až protivné. Zkuste někdy sami přinést ostatním kolem sebe aspoň kousek radosti. Stojí to za to! (10.09.2010)

Kritická dávka optimismu chrstnutá přímo do obličeje. Ač nevyléčitelný cynik, ani já jsem se nedokázal ubránit přiblblému úsměvu. Chování hlavní postavy osciluje mezi nevinnou naivní dobrosrdečností a neupřímnou vlezlostí a opravdu si nejsem jistý, jak bych reagoval při srážce s někým takovým v reálném světě. Nakonec si mě to ale získalo svojí překrásnou pointou, která všem dává naději v jakousi celkovou karmu, která zajistí, aby se dříve či později dobré věci vrátily k těm správným lidem. // 75% (04.05.2010)

T. J. je sympaťák až na půdu, celkově je to milé, ale jinak mě tato přeslazená etuda kdovíjak nedojala. Především jsem očekávala nějaké úžasně originální rozuzlení, které nepřišlo. Pointa mi bohužel byla jasná, jen co se stará paní objevila. Nicméně věřím, že spoustě lidí takovéhle líbivé filmečky dokáží rozsvítit den, takže proč ne.:) A hlavním hrdinou by se rozhodně měli inspirovat čeští úředníci. (23.07.2010)

Čirým optimismem nabitý film, který vás opravdu přiměje k úsměvu. A kromě toho vám připomene i fakt, že jakmile se jednou ocitnete na dně a nemáte sílu se dál rozdávat, rozzářené tváře ostatních zhasnou rychleji než svíčka v průvanu. Ale naštěstí Hugh nedokáže žít bez úsměvu dlouho a nakonec dojde ke štěstí, a tak to má být. (23.06.2013)