Jako hvězdy na Zemi

Ťažko by sa mi tento film hodnotil ako celok, keďže má v podstate akoby 2 fázy, ktoré sú od seba oddelené príchodom učiteľa Nikumbha na scénu. Prvá fáza bola na môj vkus zbytočne dlho naťahovaná a vlastne stále dokola sa to točilo okolo toho istého - podceňovania situácie okolo dyslektického chlapca Ishaana, ktorého mali všetci za hlúpeho, čo mu dávali teda patrične pocítiť, až kým jeho sebavedomie nekleslo na samé dno. Táto prvá polka bola len taký vlažný prológ, ktorý predchádzal výbornej druhej fáze. Po príchode učiteľa Nikumbha v podaní zas a znovu skvelého Aamira Khana, to nabralo razom výbornú atmosféru a didaktický rozmer. Kiežby boli takíto zanietení všetci učitelia. Záver síce podľa očakávaní, ale posolstvo filmu naozaj úžasné. (08.07.2017)

Škoda toho, že film tak citově tlačí na pilu. Trochu střízlivější přístup by neškodil. Příběh se snaží nahnat slzy do tváře i v těch nejbanálnějších situacích a po chvíli to začne nudit. Konec samozřejmě dopadne nanejvýš dobře a všichni si můžou klidně oddechnout a vyhodit posmrkaný kapesníky. Třeba 3 idioti jsou proti tomuhle dokonalost sama. (21.06.2012)

S bollywoodskou kinematografií nemám zkušenosti a musím se přiznat, že se mi do ní ani moc nechtělo a tento snímek mi doma ležel dlouho. Jenže jsem velice mile překvapena. První hodina byla sice nudnější a k hlavní postavě, která mi byla zpočátku nesympatická, jsem si také hledala cestu déle, ovšem poté se vše jaksi změnilo. Snímek je to hravý, barevný, plný chytlavých písní, hraje na city a budí emoce - zkrátka má přesně ty vlastnosti, jaké si u bollywoodského filmu představujete. Vedle toho všeho pozlátka a sluníčkovosti však stojí dojemný a dramatický příběh o malém chlapci a jeho statečném boji nejen s nepochopením okolí. Film tlačí na pilu, ale co, je to Bollywood, tak to s úsměvem na rtu a slzou v oku odpouštíte... (04.06.2013)

Trochu jsem čekal, že pro Evropana to bude hůře stravitelné, než pro amíky, kteří tento film mají v top 250. Ten malý klučina je neskutečný, emoce z jeho postavy jen srší a ani se moc nemusí snažit dojit slzy z diváka. Naopak mě trochu zklamala postava učitele, čekal jsem trochu více mentorování a místo toho jsem dostal učitele, který měl v každém druhém záběru na krajíčku. Také je to strašně dlouhé, především kvůli písničkám, které asi v indickém filmu musí být (Indové jsou asi na takovou délku filmu zvyklí). Film se snaží dojmout ze všech sil a i když první polovina je velmi dobrá, ve druhé už trochu schéma dojáku začíná nudit. Tři z pěti je pořád víc než polovina, ale docela zklamaný jsem. (03.03.2015)

Ač stále stojí trochu ve stínu slavnějších a profláklejších tváří, patří Aamir Khan k nejvýraznějším osobnostem Bollywoodu a v Taare Zameen Par se mu podařilo dokázat, že mu pánbůh nenadělil pouze talent herecký, ale i režijní. Příběh o chlapci, který je v mnoha směrech jiný než jeho vrstevníci, věru nenabízí nic nového, ani se nezkouší dívat na věc z neotřelého úhlu; skoro by až člověk tvrdil, že je natočený na zakázku pro promítání na základních školách - ale to by školáci museli být tolerantní k velkorysé stopáži a neobvyklému způsobu vyprávění, kdy se v první třetině seznamujeme pouze s Ishaanem, v druhé pouze s jeho učitelem a až v té třetí se dočkáme koexistence obou. Kouzlo Taare Zameen Par se neskrývá v nějakém novátorství, ale v tom jak Aamir Khan dovede zacházet s (pro Indii) typickými výrazovými prostředky. Mává kolem sebe otřelými postupy a hází po nás klišé, ale všechno to obléká do svěžího kabátku; hraje si s kamerou, použivá netradiční hudbu, pro každou hudební scénu vymýšlí odlišnou stylizaci a občas dojde i na nějakou tu animovanou vložku. Zkrátka je co do formy mnohem hravější a zajímavější, než bývají mnozí jeho slavnější kolegové typu Aditya Chopry. Pokud se má Bollywood vydávat novým směrem, doufám, že při tom bude sledovat mimojiné i stopy Aamira Khana. (19.08.2009)