Reklama

Reklama

Wanda

(festivalový název)
  • USA Wanda
Trailer

Obsahy(1)

„Byla jsem Wandě dost podobná. Neměla jsem vlastní identitu, vždy jsem byla tím, kým podle mě lidé chtěli, abych byla,“ svěřila se Barbara Lodenová a potvrdila částečnou autobiografičnost své celovečerní režijní prvotiny, která bohužel zůstala jejím jediným filmem. Jako přímá inspirace pro příběh pasivní a zranitelné titulní hrdinky však Lodenové posloužil novinový článek o skutečné Wandě Goronské, která údajně poděkovala soudci za to, že ji coby komplice při bankovní loupeži odsoudil k dvacetiletému trestu. Filmová Wanda, ztvárněná samotnou režisérkou, odmítá hájit svá práva při rozvodovém řízení, kdy manžel popisuje její naprosté selhání coby matky, manželky a hospodyně, a s lhostejnou odevzdaností se vydává na cestu bez cíle. Pro účely digitálního zrestaurování poškozených částí jednoho z nejvýraznějších debutů v historii nezávislého filmu byly původní 16mm kamerové svitky překopírovány na 35mm materiál. Řada sekvencí však byla ponechána v původním stavu, v souladu s autorčiným režijním rukopisem blízkým stylu vérité a nízkorozpočtovým charakterem filmu. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (11)

saillor 

všechny recenze uživatele

Určitě to bylo hluboce umělecky myšleno a já jsem do toho jen tupě nepronikla, ale mě to nebavilo. Osudem zmítaná zcela pasivní, odevzdaná a hloupoučká Wanda mě nudila, bylo mi jedno jak skončí a sledovat jí 102minut bylo vcelku náročné, ještě že v Karlovarském divadle, kde jsem ji shlédla, jsou vcelku pohodlné polstrované sedačky. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Tenhle snímek rozhodně zaujme tím, jak realisticky je natáčen. Dovede se vám postupně dostat pod kůži, protože je možné se ztotožnit s hrdinkou a děsivým světem, ve kterém žije. Jenže stejně tak je možné film chápat jenom jako určitou pózu a snahu ukázat, jak to spodní vrstvy mají těžké a k čemu se uchýlí anebo jsou vláčeny svou netečností. Ale kloním se spíše k první variantě, která je tak honosně nazývána cinema verité. ()

Reklama

LuccinyFilmy 

všechny recenze uživatele

Amatérsky střelím od boku a řeknu, že tenhle film je tak na první pohled antifeministický, že je vlastně subverzivně ultrafeministický. Cože? Já taky nevím. Zcela vypatlaná hlavní hrdinka se nechává využít jakýmkoliv mužem, na kterého se náhodou nalepí. Jo, taky je to pěkná nuda, koukat na to doma, vypnu to po deseti minutách. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

2,5  "You don't have anything, you're nothing. You may as well be dead. You're not even a citizen of the United states."  Nízkorozpočtový debut nezávislej režisérky (žiaľ, aj posledný jej film), ktorý je tak trochu o odvrátenej strane amerického sna. Nakrútené je to dosť zvláštne, obraz je trhaný, nepozerá sa na to dobre (a to som videl reštaurovanú verziu z roku 2010). Akoby nestačilo, že to nie príliš príjemný film na sledovanie už len pre jeho bezútešnosť a ubíjajúcu rozvláčnosť. Hlavná hrdinka veľa sympatií nevzbudzuje, je to mimoriadne tupá blondína, ktorú výborne zahrala samotná režisérka Barbara Loden. Napriek všetkým nedostatkom film isté čaro má. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

První a jediný film režírovaný Barbarou Lodenovou (mj. manželkou Elii Kazana, který z jejich soužití čerpal při psaní Tiché dohody) si bezesporu zaslouží přídomek „feministický“. Není ovšem vystavěn okolo autorčiny nezvratné teze, okolo přesvědčení, že svět řídí muži, zatímco ženy si své místo musí vybojovat. Wanda, ztvárněna na základě osobních zkušeností samotnou režisérkou, nebojuje. Není hrdinkou v tradičním slova smyslu. Rozhodla se utéct před rolí, která jí byla předurčena, ale nyní, ztracena v půli cesty, neví kam dál, co si počít s nabytou svobodou. Osamostatnění nepředstavuje řešení. Neschopnost dotáhnout sebeobjevování k trvalejší změně charakteru Wandu odděluje od road movies, jejichž protagonisty jsou muži a jež nabízejí řešení. Zatímco mužská identita se v americké kinematografii 70. let ocitá v krizi z důvodu neschopnosti, příčinou Wandiny ztracenosti je nemožnost. Nemožnost zařazení mimo společensky vyhrazenou zónu. Bezvýchodnost Wandina bloudění vyjadřuje zpustlá krajina bez začátku a konce, ve které je sama jenom malým světlým bodem kdesi v dálce (jedna z úvodních scén uprostřed uhelných dolů v podstatě shrnuje téma celého filmu - tuláctví). Na syrovém vzhledu filmu, natáčeného zejména kvůli penězům (sháněným šest let) ruční 16mm kamerou, měl podíl Nicholas Proferes, střihač a producent dokumentů hnutí direct cinema. Točilo se bez zkoušení, bez storyboardů a mnohé scény byly řešeny improvizací. Wanda představuje v rámci amerického neavantgardního filmu unikát díky pohledu zevnitř, z pozice ženy a současně pohledu zvenčí, mimo dominantní ideologii, který žádný „ženský“ film mužského režiséra zprostředkovat nedokázal. Další rozpracovaný projekt Lodenová, oceněná za Wandu cenou kritiků v Cannes (v Evropě se filmu oproti USA dostalo alespoň nějaké pozornosti), již nedokončila. Deset let po uvedení svého režijního debutu zemřela na rakovinu. 75% ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama