Od Tatier po Azovské more

Dokument o jednom z najostudnejších období moderných slovenských dejín. Z obodbia kedy sa klerofašistický slovenský štát pripojil k útoku na ZSSR a podporoval tak genocídu civilného obyvateľstva. A čo najhoršie že sme sami platili Nemcom za vývoz židovského obyvateľstva a následne zhabali všetok židovský majetok. Tfuj!!!!! Dokument "Od Tatier po Azovské more" popisuje ako sa "chrabrí" slovenskí chlapci chopili zbraní vyrobených v ich tak nenávidenej ČSR a vydali sa na pochod na Ukrajinu. Mnoho záberov plných vysmiatých vojakov a častovaných komentárom ako naši chlapci víťazne postupujú vpred. Ale zato žiadne informácie o stratách a utrpení vojakov, ktorí ani nechceli bojovať proti slovanom. Čo je ale najhoršie, že dodnes sa mnoho ľudí k odkazu slovenského štátu hlási a sú na naše vojnové zločiny hrdí. To je len jasný dôkaz aký je slovenský nacionalizmus hlúpy a obmedzený. (02.01.2015)

Hodně slušně natočená válečná propaganda a vůbec první slovenský film. Není moc co o filmu napsat, snad jenom že je to nacistická propaganda o slovenských vojácích bojujících na východní frontě. Film je dost často probíraný i dnes a neustále o něm vznikají žhavé debaty. Mě to celkem zaujalo a snad i poučilo, avšak informace obsažené v tomto filmu beru s určitou rezervou. (24.02.2013)

Byl to právě první slovenský celovečerní film, u kterého jsem si plně uvědomil, co je na propagandistických filmech podobného ražení (tedy filmech o vojenském postupu, válce a její obhajobě) nejhrůznější. Není to zjevné překrucování historie, chorobný nacionalismus ani pochopitelná jednostrannost pohledu, ale absence, neviditelnost obětí a jejich maskování falešným optimismem. Slavnostní pochod střídá metráž z boje, boj - působící až podivně odlehčeně, ba jako nevinná hra, protože nevidíme nikoho umírat - střídají záběry na obědvající vojáky, smějící se vojáky, přesuny, manévry, strategické plánování, polní pekárnu, zidealizovaný kontakt s domorodci na dobytém území a tak je to stále dokola. Ani stopa po utrpení, strádání, bolesti. Všechno je báječné, mechanismus nemá slabého místa krom občasné únavy. I počasí se vydařilo. Technika je spolehlivá, zásobování bezchybné, vojáci jsou chrabří, disciplinovaní, v cestě jim nestojí nic jiného než jedno hladké vítězství za druhým a třes se nepříteli, protože slovenský voják bojuje za novou Evropu, za lepší svět, po boku vyvoleného německého národa a v srdci si nese nehynoucí lásku k vlasti, je neporazitelný a vůbec by bylo nejlepší, jak naznačuje pohled bezejmenného Vojáka do publika v závěru, kdyby každý mladý muž splnil svou povinnost a k tomuto hrdinskému a veřejně prospěšnému konání se bezodkladně přidal. Na frontě, jak vidno, čeká pouze lesk, sláva a železné kříže od Führera! A smrt, pokud už je přítomna, je odsunuta do zvukové stopy, kde jsou jí přisouzeny nové, vyhovující významy. Významy zbavené všech negativních konotací. Významy zbavené lidskosti. (02.05.2011)

Vraj prvý Slovenský film a hneď jedno obrovské fiasko. Pri hodinovej stopáži toľké množstvo failov a chýb (strih hrôza, od zhruba polovice vypadol zvuk a nahradili ho titulky, príšerný obraz, časté výpadky zvukovej stopy ...). Ale k obsahu snímku. Slovenský štát je v naších dejinách významným historickým mylníkom často vo svete pozabudnutým (Aj v tomto období sme pre svet boli stále československo). Avšak v skutočnosti sme boli kléro fašistickým štátom zvaným Slovensko. Poslušnými vazalmi nacistického Nemecka. Viedli sme vojnu proti komunistom, vyvážali sme židov, kradli im majetky, hlásali boha, národ a "čistotu krvy", zdravilo sa zdvihnutou pravicou, na lietadlách slovenského letectva sa "hrdo" týčil kríž nacistického Nemecka a SNP ktoré je u nás momentálne štátnym sviatkom bolo v tej dobe (a pre prisluhovačov vtedajšieho režimu dodnes) považované za vlastizradu. Pričom Češi boli vyhlásený za protektorát Nemeckej ríše bez boja a bez vlastnej vôle. Hanba Slovenských dejín ku ktorej sa fanatici dnes chcú vrátiť. Naivno hlúpa propaganda čias dávno minulých funguje asi dodnes. (19.07.2017)

Tento film je propaganda a má veľkú historickú hodnotu vzhľadom na mapovanie vtedajších udalostí a aj ako zosobnenie vtedajšej propagandy. Ukazuje prakticky vojnu hrou, ospevuje obludnú zločinnosť, ktorej sme sa dopustili a to útok proti našim slovanským bratom a sestrám. Iste boľševizmus napáchal veľa zla, na Ukrajine dokonca masový teror, ktorý spôsobdil, že zbedačený ľud sa často pridával k fašistom, ale to, že to bol boj dvoch ideí zla a to, že tam bojovali zmanipulovaní ľudia sa nedá poprieť. Áno, naša vlasť sa vtedy hlásila silnejšie ku kresťanským hodnotám, na tom nevidím nič zlé, ba naopak, ale to, že vtedajšia klérofašistická vláda prekrútila idey kresťanstva, to že poslala našich bojovať proti bratom a sestrám, to že sme platili za zabíjanie našich židov, to že zabíjali našich partizánov a odporcov režimu, či vypaľovali dediny, vrátane domov mojich starých rodičov, to sa nedá zabudnúť. Strašenie tým, že by nás Maďari obsadili s Nemcami a zničili by nás bola hlúposť, keďže po víťazstve nacistov sme mali byť vyhladení, či použití ako otroci, taktiež zvyšní ľudia prevychovaní a pomiešaní. Možno by dnes žili nejakí potomkovia ľudí, ktorých naši vojaci zabili, možno by sme zdržali postup nacistov, ale áno, možno by sme museli priniesť veľkú obeť. Tiso to možno spočiatku myslel na rozdiel od Tuku, Macha a možno aj Ďurčanského dobre. Hovorí sa, že bol umiernenejší, no potom urobil zločiny, ktoré mu dejiny nezabudnú a tiež mu to nezabudli ani po vojne. Keďže vraždenie a tresty smrti odmietam, nemali ho zabiť, ale rovnako nesúhlasím ani s akýmkoľvek vraždením za údajný lepší život v boji proti nepriateľovi. Naša armáda bola vtedy kolieskom vo veľkom voze zla a preto som rád, že niečo takéto je, aby sme nezabudli. Škoda, že ani niektorí nevedeli, čo činili. Film treba brať s nadhľadom a ozaj sa treba zamyslieť, čo z tej propagandy máme aj dnes, čo sa rozvinulo, pomenilo a aký to malo vtedy vplyv na ľudí a dnes má z historického hľadiska. Ja som rád, že sa to zachovalo, napriek tomu, že propagandistické filmy odsudzujem, ale toto je dokument, je to niečo iné ako bežné manipulácie, je to symbol, smutná spomienka, skrátka by sme na to nemali zabudnúť. (06.06.2013)