Od Tatier po Azovské more

Byl to právě první slovenský celovečerní film, u kterého jsem si plně uvědomil, co je na propagandistických filmech podobného ražení (tedy filmech o vojenském postupu, válce a její obhajobě) nejhrůznější. Není to zjevné překrucování historie, chorobný nacionalismus ani pochopitelná jednostrannost pohledu, ale absence, neviditelnost obětí a jejich maskování falešným optimismem. Slavnostní pochod střídá metráž z boje, boj - působící až podivně odlehčeně, ba jako nevinná hra, protože nevidíme nikoho umírat - střídají záběry na obědvající vojáky, smějící se vojáky, přesuny, manévry, strategické plánování, polní pekárnu, zidealizovaný kontakt s domorodci na dobytém území a tak je to stále dokola. Ani stopa po utrpení, strádání, bolesti. Všechno je báječné, mechanismus nemá slabého místa krom občasné únavy. I počasí se vydařilo. Technika je spolehlivá, zásobování bezchybné, vojáci jsou chrabří, disciplinovaní, v cestě jim nestojí nic jiného než jedno hladké vítězství za druhým a třes se nepříteli, protože slovenský voják bojuje za novou Evropu, za lepší svět, po boku vyvoleného německého národa a v srdci si nese nehynoucí lásku k vlasti, je neporazitelný a vůbec by bylo nejlepší, jak naznačuje pohled bezejmenného Vojáka do publika v závěru, kdyby každý mladý muž splnil svou povinnost a k tomuto hrdinskému a veřejně prospěšnému konání se bezodkladně přidal. Na frontě, jak vidno, čeká pouze lesk, sláva a železné kříže od Führera! A smrt, pokud už je přítomna, je odsunuta do zvukové stopy, kde jsou jí přisouzeny nové, vyhovující významy. Významy zbavené všech negativních konotací. Významy zbavené lidskosti. (02.05.2011)

Hm, označit zde tento film v podtitulku za československý, to se mi nezdá... Jinak - z hlediska filmového i propagandistického je to dost slabý film, který začne brzy nudit. Běžné řemeslo, vhodné tak do filmového tydeníku, oproti německému občas ozvláštěné "zbožnou" polevou. Z hlediska dokumentárního je to dnes film zajímavý, zvláště když je to asi jediný, který vidí válku z hlediska slovenského štátu. Na celé 3* to ale není. Je to opravdu první slovenský celovečerní film? To za 1. republiky žádný nevznikl, nebo ho "v obnovenom" štátě nebrali v potaz? (15.05.2011)

Ťažko dnes percentuálne hodnotiť film, ktorý je tak obsahovo závadný. Dokumenty veľkej Leni obdivujeme najmä kvôli geniálnej formálnej stránke a zároveň odsudzujeme kvôli tej obsahovej. Od Tatier po Azovské more nejakými novotami filmárskeho remesla nezaujmú, poteší ale dramaturgická stránka. Film je totiž veľmi svižný, striedajú sa rýchlo lokácie, sme svedkami bojov, zábavy, osláv, záberov rozbombardovaných miest atď. Osobne ma najviac zabavilo "opekanie Jana". No a po tých kvantách až tonách hraných filmov z druhej svetovej vojny nie je od veci si pozrieť niečo"autentické", dokumentárne. Film hovorí nechtiac v tej svojej škodnej obsahovej stránke najmä o tom, že my Slováci sme sa poväčšinu času vždy prispôsobovali tomu silnejšiemu, že sme šli s vývojom a báli sa vyjadrenia svojho názoru. Nebol to samozrejme iba náš problém, je to problém menších s väčšími všeobecne. Ako rýchlo sme potom obrátili kabát, že, a sledovali propagandu rovnako škodnú z opačnej strany. Ak by som ako diktátor zadal úlohu nakrútiť propagandu, bol by som s výsledkom, aký tu vidíme, spokojný. Ešte že ním nie som :) (06.11.2014)

Ťažko sa mit to hodnoti. Je to prvý celovečerný slovenský film a ešte aj slúžiaci len a len na propagandu. Kvalita podľahla času. Na ponaučenie slúži dnes pre nás ake ľahké je ovlivniť verejnú mienku prostredníctvom médii. Keď už vtedy vedeli ako správne nastrihať film a čo k tomu povedať, aby sa z tragédie stalo povzbudzujúco národne odhodlanie bojovať a zabíjať iných len pre údajný lepší život, tak čoho su schopné média v dnešnej dobe? 3* (19.03.2012)

Vraj prvý Slovenský film a hneď jedno obrovské fiasko. Pri hodinovej stopáži toľké množstvo failov a chýb (strih hrôza, od zhruba polovice vypadol zvuk a nahradili ho titulky, príšerný obraz, časté výpadky zvukovej stopy ...). Ale k obsahu snímku. Slovenský štát je v naších dejinách významným historickým mylníkom často vo svete pozabudnutým (Aj v tomto období sme pre svet boli stále československo). Avšak v skutočnosti sme boli kléro fašistickým štátom zvaným Slovensko. Poslušnými vazalmi nacistického Nemecka. Viedli sme vojnu proti komunistom, vyvážali sme židov, kradli im majetky, hlásali boha, národ a "čistotu krvy", zdravilo sa zdvihnutou pravicou, na lietadlách slovenského letectva sa "hrdo" týčil kríž nacistického Nemecka a SNP ktoré je u nás momentálne štátnym sviatkom bolo v tej dobe (a pre prisluhovačov vtedajšieho režimu dodnes) považované za vlastizradu. Pričom Češi boli vyhlásený za protektorát Nemeckej ríše bez boja a bez vlastnej vôle. Hanba Slovenských dejín ku ktorej sa fanatici dnes chcú vrátiť. Naivno hlúpa propaganda čias dávno minulých funguje asi dodnes. (19.07.2017)