VOD (1)
Obsahy(1)
Milada Horáková byla neobyčejná, nesmírně statečná žena, která, jak vzpomínají pamětníci, „hořela“ láskou ke své zemi, k demokracii a k lidským právům. Ani po 70 letech, které 27.6.2020 uplynou od její smrti, nám nepřestává být její osud lhostejný, stejně jako za tuto dobu nevybledla zrůdnost komunistické justice. Jak řekl jeden z dalších odsouzených o dobových praktikách: „To nebyl proces, to bylo divadlo!“ A mnohastránkový scénář pro Miladu Horákovou mu dává za pravdu. I původní filmový materiál a písemný záznam procesu, které jsou v dokumentu použity, byly zmanipulovány. Přesto je z nich zřejmé, že držet se předepsané role Milada Horáková odmítala, a i když byla v průběhu procesu umlčována, snažila se vypovídat v souladu s vlastním svědomím... Jakmile to bylo po změně režimu roku 1989 možné, na televizních obrazovkách se objevil pravdivý příběh doktorky Milady Horákové. Od popravy tehdy uplynulo celých čtyřicet let, během nichž bylo nutné mlčet nejen o skutečné podstatě dobové justice, ale také o vnitřní síle osobnosti, která by za normálních okolností jistě byla uznávanou oporou celého národa. Dokument přináší nejen autentické záběry z průběhu komunisty zinscenovaného soudního procesu, který trval od 31. května do 8. června 1950, ale také velmi cenná svědectví spoluvězňů či emotivní výpovědi Miladiny dcery a sestry. (Česká televize)
(více)Recenze (28)
Formální přímočarost a lehkost kombinovaná s (jakoby již zapomenutou) řemeslnou brilancí, promlouvající svědkové jako šlechta humanity i mluveného slova, záznam na charakteristickém filmovém materiálu ...a v hlavní roli svatý člověk. Našinec se považuje za s látkou obeznámeného, ale vyspělá forma, sdělnost a charismatické (přitom nenásilné) poučení, kterému je po celý dokument vystaven, sebere i po letech nesmlouvavě jeho pozornost a v závěru přemůže. ()
Veľmi depresívna podívaná, veľmi dobre zostavená a zostrihaná. Najhoršie je, že to nie je "podľa skutočného príbehu", ale je to skutočná minulosť a nie z nejakej ďalekej krajiny, ale priamo naša. Čo sa dialo v 50. rokoch a aj potom, sa nesmie zabudnúť, a treba to pripomínať pri každej príležitosti, hlavne ľuďom, ktorí si pričasto povzdychnú, že za komunistov bolo lepšie. ()
Myslím, že vše výstižné napsal v komentáři o filmu Mahalik. Pro nehistoriky tento dokument odhaluje naprosto neuvěřitelné věci, které se událi v naší historii. Podle mne by každý člověk, ikdyž zrovna nestuduje historii, měl vědět co se dělo v hrůzných 50.letech v Československu, kdy opravdu stačilo k odsouzení k trestu smrti velice málo. Vše se dalo zinscenovat a nevinní lidé s tím nemohli nic dělat. Případ Dr.Milady Horákové ukazuje jen malý kousek těchto hrůzných činů, dovídáme se zde o jejím předchozím životě a její zapáleností myšlenkou Masaryka, vlastenectvím. Opravdu nejen na tuto osobu nelze nikdy zapomenout a mělo by se o těchto letech učit více na školách. ()
Dlho, predlho som nevidel nič tak neskutočne skutočne smutné. Škoda, že to nebolo zinscenované ako podstatná časť obrazového a zvukového záznamu, aby si človek nemusel povedať, že to snáď ani nemôže byť pravda. Z jedného takéhoto dokumentu by bolo na školách viac úžitku ako z omieľania dátumov a udalostí bez vzájomnej súvislosti a kontextu. Ďalší z dôkazov, že za "socializmu" sa žilo lepšie, ono to v podstate platí, ale veľmi záleží na tom, kto to hovorí. ()
Dokument sice vše zobrazuje objektivně, ale bez řádné hloubky či spádu. Nemůžu proto hodnotit jinak než průměrně. Je tak nějak hořce vtipné, že s vynesením zcela jednoznačného soudu nad tímto dílem nemají problém ani zapřisáhlí antikomunisti (dávají "z principu" 5 *), ani konspirátoři, co "prohlídnou každou propagandu" (dávají 1 *). ()
Galerie (4)
Photo © Febiofest 2008
Reklama