Podvodník

Jsem z tohoto filmu trochu na rozpacích. Nejsem vůbec žádný odborník, tak si drze dovolím říct, že mi tento film přišel, jakoby měl jakési dvě roviny... v jednu chvíli se objevila spusta lidí (což mě ve výsledku trochu ruší - ruch, akce), a pak najednou je tam podvodík sám se svým finálním poznáním (emoce, myšlenky, duševní stav). A z tohoto pohledu mi je sympatičtější ta část s malým počem lidí či samotným Podvodníkem. BTW děkuji za informaci Exvizitorovi, že Il Bidone patří do trojice s filmy La Strada a Le Notti di Cabiria. Stradu miluji, Cabiria byla ok, ale už ne tak lyricky tragická, jako Strada. Z filmů od pana Felliniho,co jsem viděla, mi opravdu sedí spíše taková poloha...nemůžu najít to slovo, ale jako příklad dám Stradu (dle mě "emoce na pochodu") a Amarcord. U Podvodníka hrála roli i jakási akce, Strada a Amarcord jsou spíše pocity, stavy lidí...až do extrému si myslím, že to Fellini žene ve filmu Giulietta a duchové, který se mi taktéž velmi líbil. (22.08.2011)

Podvodník je trochu opomenutým kouskem z Felliniho tvorby, ale mě oslovil víc, než například opěvovaný Amarcord (nic ve zlém). Takže pokud jste už viděli všechny slavné kousky z filmografie tohoto režiséra, tak dejte určitě šanci i tomuto méně známému. Ačkoliv nepřináší převratný příběh, tak předkládá pár zajímavých otázek a poměrně povedený psychologický vývoj hlavní postavy. (28.09.2013)

Předposlední film starého (smýšlením a filmařskými postupy), nebo tedy mladého (věkem) Felliniho, který Il Bidonem dává tečku spolu s Cabiriinimy nocemi za svou první filmařskou etapou, ve které se věnoval především lidem životem zkoušeným a postavičkám na okraji společnosti, kterými je i ústřední trojice tohoto filmu. Starý Augusto je již protřelý podvodník, který však strávil takřka celý život obíráním nemajetných a bezbranných lidí až v něm začne i díky dceři hryzat svědomí. Jeho dva kumpáni mají také jednotlivé brzdy, ať už jde o poctivou manželku a malou dceru, anebo o touhu po něčem větším, výnosnějším a méně nebezpečném. Nakonec přijde katarze, avšak není už moc pozdě? (28.10.2017)

Obsahově a tematicky pokračující-navazující na předchozí Felliniho tvorbu. Vědomě sociální, neorealistické v obsahu a minimalisticky poetický realismums plný životaschopnosti, který se distancuje od zavedené italské konvence zobrazení podvodníků jako legračních figur komického dobrodružství, přičemž k vážnému klasickému gangsterskému filmu má taktéž daleko. Bez přítomné sentimentality s působivými scénami, které tvrdě a zřetelně vykreslují každodenní ponurý život skrz realistický popis okolního prostředí a osamělost. Zároveň při hlubší analýze je sociální kritika a křesťanská perspektiva zajímavým obsahovým prvkem na pozadí. (31.10.2021)

Podvodník patří dle kritiky k nejslabším Felliniho filmům. To je možná pravda, přesto u mě uspěl na slušných 75%. Film je lehce stravitelný, přímočarý, plný děje doprovázen dobrou hudbou (Nino Rota). Délka na DVD vydaného na jaře 2012 je 88 minut, originál má uveden 104 minut. 30.6.12. (01.07.2012)