Nefes: Vatan Sağolsun

Trosku natiahnuta drama o malej tureckej vojenskej hliadke, ktora sa dostane do konfliktu s kurdskymi militantmi vedenymi vodcom prezyvanym Doktor. Vycibreny pohlad do psychiky mladeho vojaka, ktory musi absolvovat povinnu vojensku sluzbu na velmi nebezpecnom mieste. Sneh, zima, vysoke kopce, pochmurna nalada aj ked svieti slnko, este horsia ked nesvieti, drobne radosti aj starosti maleho kolektivu. Zaverecna scena prepadnutia stanice je surova, realisticka a kruta ... a takto vyzera vojna ... nikto nepozera co je fer alebo kto ma pravdu, koho nazory su spravne, proste ste jej sucastou a bud sa nadychujete alebo naposledy vydychnete ... velmi zivo som si scenu predstavoval, film Vas vtiahne do deja. Akurat to politicke som trosku nepochopil, lebo zopar kurdov bolo aj medzi tureckymi vojakmi v hliadke. (15.09.2010)

Ze zde uvedených žánrů bych rozhodně podtrhnul slůvko "drama", zatímco "válečný" bych napsal hodně malým písmem a "dobrodružný" raději úplně vypustil. Nefes je zcela v duchu turecké kinematografické tradice velmi komorní a pomaloučku vyprávěný film, v němž jsou všechny scény několikrát tak dlouhé, než jsme zvyklí z filmů západních. Dlouhá je sice i sekvence přestřelky s ozbrojenci, ale ta je zase zahalena do tmy, takže ani zde si vyznavači akčnějšího stylu na své nepříjdou. Spíše se snímek v určitých ohledech trochu přibližuje Marhoulovu Tobruku. Narozdíl od něj má ale vynalézavější režii - zejména scény v nichž se prostříhává mezi dvěma souvisejícími ději jsou působivé. 70% P.S. pro Mertax: :-P (09.01.2010)

Ak turecky vojnovy film, tak potom jednoznacne az "otravne" agitacny, alebo Kurdov v tych najhorsich "zlodusskych" intenciach opisujuci. Pri vsetkych tych patetickych, vlasteneckych nahladoch, podhladoch, ci nabehoch kamery na hrdo plapolajucu turecku vlajku, som s usmevom na tvari cakal, kedy z rohu vybehne Bayov Optimus Prime s jeho prednesom :D. Niekolko scen neprijemne mrazivych (doslovne zasnesene skalnate vrchy) ci pekne melancholickych. V kontexte svetovej tvorby ale lahko zabudnutelna vec. (17.05.2021)

Pro Turky je Nefes něco jako film o Gottovi pro Čechy, prostě must see. Tahleta depresivně realistická podívaná na malou strážní stanici nebyla zas tolik špatná, ale mělo to dost chyb. Rozhodně se nejedná o dobrodužný film, ale ba naopak zas o luxusní drama. Styl vyprávění mi přišel docela divnej, z jedný scénky do druhý rychleji než výstřel z kulomet, bylo to zamotaný jak klubko vlny. Kamera byla taková lacinější, některé svižnější pasáže vypadali jak z Indický telenovely. Ale herecký výkony byly taky dost dobrý. Ani nevím, co si o tomhle filmu mám myslet, jo, je to depka, jo, není to průser, jo, pro fandy dramatu je to povinnost, ale, že by mi film utkvěl v paměti se říct nedá, ani ho nějak neplánuju vidět znova. (27.10.2020)

Odvážil bych se to nazvat tureckou verzí Full Metal Jacket až na to, že tento film je více syrovější. Cesta do hlubin vojákovy mysli. Na válečné bitvy nečekejte. Nic takového tu nenajdete, tedy až na posledních 30 minut filmu. Ale i tak spíše nahlédnete do duší vojáků, kteří se právě ocitnou pod palbou a uvědomují si některé věci. Každý začne na pokraji smrti přemýšlet o životě. A vy s nima. Vřele doporučuji z hlediska psychologického. A nejen to, každý si z toho něco odnese. Záleží jen na Vás, co to bude. (28.02.2010)