Proti proudu

Presne o tomto to je. O dôležitých a veľkých rozhodnutiach. Buď plávať po prúde, so svojou rodinou a priateľmi, ale nebyť sám sebou, alebo plávať proti prúdu a riskovať, že zostaneš sám. Veľmi citlivo natočený netradičný príbeh, ktorý dotvárajú zaujímavé zvyky, exotické prostredie a hudba. Pekný film! Videné v rámci Tour po Amerike 2016 (10.05.2016)

Na první pohled netradičně pojaté drama, na ten druhý obyčejný příběh obyčejného muže, který se bojí/nemá odvahu být sám sebou. Film plyne v pomalém melancholickém (ale ne sentimentálním tempu), umí být dramatický, ale netlačí na pilu a bonusem jsou krásné přímořské reálie. Ocenění si zaslouží i příjemné a civilní herectví. 9/10 (17.07.2013)

Nadpřirozenem okořeněný snímek řeší otázky vypořádání se s vlastní identitou v tradičně uvažující společnosti. Film je velmi citlivě natočen tak, že se můžeme přiklonit na stranu všech protagonistů, film tak nemá žádné záporné role. Prolnutí tradice a odlišnosti je v Proti proudu zpodobeno velmi přesvědčivě a emotivně silně. Hudba: Selma Mutal Vermeulen - brnkání na kytaru a na klavír se občas prolíná s tklivými smyčci. Hudba je vcelku podařená, její jednotvárnost je však časem únavná. (07.03.2011)

První dlouhometrážní autorský film se peruánskému tvůrci Fuentes-Leónovi povedl. Co by bylo možné - pokud jde o produkci - označit za malý film, je velké, dobře natočené a v neposlední řadě oceňované drama, které v sobě kombinuje tichý boj queer mladíka snad se vším, čeho se lze v jeho situaci obávat: tradiční náboženství, osamocený venkov, latinskoamerický machismus, ... Nejde ale ve výsledku o depresivní film, téměř naopak. A co by v jiném prostředí mohlo vypadat jako stereotypní coming-out story, je ve Fuentes-Leónově podání a na peruánském venkově příjemné, nepřeintelektualizované filmové osvěžení plné citu, z něhož se divák může radovat. (22.06.2011)

Proti proudu zaujme celkem netradičně pojatým milostným trojúhelníkem, jenž se pohybuje mezi romantickým dramatem a duchařským příběhem. Na jedné straně tradiční společnost s těhotnou manželkou, na druhé straně vášnivý románek s volnomyšlenkářským umělcem - a mezi vším se nachází hlavní postava Miguela, který si vše potřebuje pořádně urovnat v hlavě. Přiznávám, že dějová linie s "neviditelným" Santiagem měla svoje rezervy, což však vynahradil realisticky ztvárněný příběh s nejednou silnou scénou. Slabší čtyři hvězdičky! (17.11.2020)