Reklama

Reklama

Kam se poděla (národní) babička?

(TV film)
Česko, 2009, 59 min

Režie:

Jiří Šindar

Obsahy(1)

Božena Němcová stvořila příběhem ze Starého bělidla dokonalý národní mýtus. Jak obstojí dnešní babičky v porovnání se svým romantickým vzorem? Režie J. Šindar Do reálného života uvedlo Babičku Boženy Němcové zejména její filmové zpracování. Byla tak vytvořena vizuální typologie idyly, vznikl autentický filmový záznam z pobytu Babičky v Národní chaloupce. Stejně tak i neustálé uvádění tohoto díla na jevišti Národního divadla svědčí o tom, že útlá knížka se prostě stala literární a dramatickou klasikou a je trvalým obrazem Babičky coby reálné postavy historického rozměru. Jako taková se babička z Ratibořic stala vzorem laskavé, moudré, shovívavé a útěšné bytosti, stala se archetypem. Božena Němcová stvořila mytologickou postavu v reálné podobě a konfiguraci, v reálném prostředí, stvořila mýtus. Jsou a budou tímto "prototypem" nekonečně laskavé babičky poměřovány současné a budoucí reálné babičky? Jaký význam má naše "národní babička" např. pro výchovu dětí? A jak se odráží ve vztazích a představách dnešních vnoučat? Autoři dokumentu se vydali po stopách (národní) Babičky v nás... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (3)

triatlet 

všechny recenze uživatele

Takovou pestrost pohledu na babičky (od Starého bělidla, přes domov důchodců až třeba k univerzitě 3. věku nebo eurobabičce), jsem skutečně nečekal. Podařená sociologická studia má větší sílu v první polovině, kdy víc mluví Zdeněk Mahler, který se mmj. blýskne moudrem o chlebu - "nepředstavitelném prostém vynálezu". Vzpomínka na babičku/ -y... ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Národní klasika a diskuse o ní. Podle reakcí tímto dokumentem znuděných ostatních uživatelů asi toho o Babičce nejde víc scenáristicky vymyslet. Jsou zde i klišé, jako že staří lidé se brání moderním technologiím. Ještě se mohlo říct , že staří lidé smrdí ať je v dokumentu nějaký humor. Tvrzení, že dnešní žena ve věku shrbené babičky je kočka už dnes také nikoho nepřekvapí. Padesátiletý člověk byl tehdy brán jako hodně starý a viděl žijícího 65 letého člověka bylo výjimečné. Ve středověku se opravdu obilí na chleba získávalo hodně těžko. ()

Reklama

Reklama