Guzaarish

Nic nového pod sluncem, aneb Mar adentro (nebo kdo ví co ještě) 100x jinak. :-) Ještě nás tak u sledování napadlo, že téma eutanazie a Indie, kde lidi umírají na ulici a nikoho to nevzrušuje, prostě nejdou dohromady přes to, že je příběh zasazený do křesťanského prostředí. Ovšem výtvarné zpracování rozhodně stojí za vidění. (06.02.2011)

Portugalská koloniální architektura, americké písně, křesťanství, dvojka předních indických herců a Bhansaliho delikátní audiovizuál dávají dohromady vydařené (melo)drama. Že si celý příběh Bhansali "vypůjčil" z filmu Čí je to vlastně život jsem zjistil až po zhlédnutí a dost mě tento objev zklamal, nicméně hodnocení ponechám adekvátní výslednému zážitku. Alespoň do doby, než uvidím ten původní film. (07.01.2011)

Ďalší film o bohatom kriplovi, ktorého jedinou starosťou je túžba zomrieť. Už mi fakt lezie na nervy, že vo filmoch sledujeme väčšinou kriplov boháčov. To chudobný človek v takej situácii by rozmýšľal o pravom opaku. Jak to zvládnuť a prežiť. Pochvalu si zaslúži aspoň Hrithik Roshan, ktorý to zahral kvalitne a dokazuje, že by sa nestratil aj v charakterných úlohách. Akurát mi príliš nesedelo jak občas až príliš zbesilo krútil hlavou. A tá jeho sestrička v podaní Aishwarya Rai Bachchan je až príliš veľká kráska na to, aby robila takú robotu. Línia s procesom za eutanáziu ma nebavila vôbec. Takže celkovo to je solídny nadpriemerný film, ale mne táto tématika príliš nesedí. Tento typ filmov ma nedokáže vôbec dojať. Ani nechcem rozmýšľať, že by som sa v takej situácii ocitol. 6/10. (24.08.2019)

Trochu rozpruplná očekávání před sledováním filmu - nemám ráda Hrithika Roshana a nemám ráda filmy o postižených lidech (tedy ne, že bych proti nim něco měla, ale spíš proti tvůrcům většiny z těch filmů, protože při jejich sledování mívám pocit permanentního citového vydírání). Na druhou stranu mám ráda Aishwaryu Rai. Po shlédnutí musím říct, že jsem si opravila mínění o Hrithikovi a naprosto mě dostala nádherná hudba, pro indické filmy dost netypická, řekla bych. Hlavně díky ní ta čtvrtá hvězdička. Dokonce se ve fimu objevilo i pár překvapivých momentů z minulosti (nebudu dál napovídat) a celý film je zahalený takovým pohádkovým výtvarným závojem. Krásně se na to koukalo. (30.08.2011)

(3x) Už je to nějaký ten pátek, co jsem se stala přítelkyní indického filmového zázraku. Už mám za sebou nějaké to sdílení nejšťastnějších momentů, které lze strávit s filmem, od uplakaných čtyřhodinových rodinných dramat přes dokonalosti lásek na mnohý způsob po požitek stvořený pouhým řasením sárí. Ale zdá se, že to pravé jsem potkala až nyní. Pokud bych mohla vybrat z celého spektra této nádherné filmové země a udělit šestou hvězdičku, připadla by právě Bhansaliho pomyslnému šperku jménem Guzaarish. Pokud se tak často hovoří o hereckých koncertech například v kontextu s minimalistickými inscenacemi nebo komorními dramaty, věřte, že je možné je neomylně zasadit i do rámu velkého filmu. Mistrovství Hrithika a Aishwaryi nenalézá srovnání v žádné v jejích dosavadní práci a daleko za sebou nechává i jejich první setkání v jinak výborných projektech. Práce s prostředím Mascarenhaseova domu a jeho funkčním zařazením mezi hlavní postavy děje patří mezi skvělé volby a jen umocňuje celkový zážitek. Stejně tak dokonalá barevná kompozice, pravidelné hry s odlišnými náladami, a nepřebernou škálou emocí skládá dohromady požitek nad vším. V tomto příběhu nejde jen o otázku bytí, ale o život sám. "You can call me Ethan now." _ Miluju vlastní zvlhlé oči, které se ani při reprízách nedokáží zbavit slz smíchu ani slz štěstí po celou dobu projekce. #festivalbollywoodskehofilmu (26.07.2011)