Happy People - Ein Jahr in der Taiga
Happy People: A Year in the Taiga
Obsahy(1)
Navštívíme vesnici Bakhtia. Evropanům připomínají zdejší podmínky zimu, ale tady je jaro. Jsme totiž v srdci Sibiře. Nekonečná divočina kolem se nazývá tajga. Nevedou tu žádné silnice, ani železnice. Existují jen dva způsoby, jak se sem
dostat: vrtulníkem nebo lodí. Řeka Jenisej je zamrzlá. Lodě se do Bakhtii dostanou jen během pár letních měsíců. Ve vesnici žije asi 300 obyvatel, většina se živí jako lovci kožešin.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (93)
Nezískal jsem dojem, že by ti lidé byli nějak zvlášť šťastní. Spíše mi přijde, že to divákovi podsouvají tvůrci (v názvu i ve filmu). V dokumentu je celkem detailně popsáno spoustu věcí (hlavně fungování pastí, výroba lyží nebo kánoí), ale některé zásadní věci tam nezazní, což je škoda. Nedozvěděl jsem se např., jak lovci žijí, když jsou doma. Jaké mají rodiny, jestli jejich děti mají vůbec nějaké vzdělání, jestli je v životě naplňuje i něco jiného než práce, tj. lov... Štěstí si zkrátka představuju ještě trochu jinak. U dokumentu jsem postrádal také nějaké emoce. ()
Opět dokumentární neděle, ale musím přiznat, že už jsem viděl opravdu hodně mnohem zajímavějších dokumentů. Tenhle z tajgy mě nějak extrémně nebavil. Nejvíc mě zaujala výroba lyží a kanoe, to mi vyrazilo dech, jinak mě lovení moc neoslovilo. Jako v každém dokumentu je tady pěkná příroda, ale to už mi tak nějak nestačí. ()
Mrazivá dokumentární lahůdka. Sdílím s Herzogem nadšení z života lovců a jejich doslova bezmezné improvizace a vynalézavosti v těch nejtěžších podmínkách. Bonusem je zjištění, že údajný příbuzný slavného režiséra Tarkovského si tam někde v Tajze místo filmařiny loví ryby puškou. Jedna výmluvná "Za všechno mohou Rusové. S nima přišla vodka." ()
Zajímavý dokument, ovšem takových jsou spousty. Zobrazený způsob života byl ve skutečnosti po staletí pro severní Rusko docela typický: v létě trocha té zeleniny, a jinak co dá les a řeka. Objektivita filmu trpí prvoplánovou ideou, že tenhle život je receptem na štěstí. Bylo-li by tomu tak, muselo by Rusko být tradičně šťastnou zemí - což je nápad přímo mistrovsky pitomý. --- Univerzální recept na štěstí neexistuje. Tak například pan Herzog je filmař. Ve svých filmech rád ukazuje šťastný život v divočině. Sám ale v divočině žít nechce, jenom o ní dělá filmy. Předpokládám, že to je jeho recept na štěstí. ()
Snímek zachycuje rok z života lovců, kteří žijí ve vesnici Bakhtia u řeky Jenisej v srdci sibiřské tajgy. Jsou velice obratní při práci se dřevem, protože z něho dělají lyže, pasti, kanoe a chaty. Výroba kanoe dlabáním z jednoho kusu kmene stromu byla hodně zajímavá. Život tam mají lidé těžký, ale z dokumentu je cítit, že jsou svobodní a štastní. ()
Galerie (20)
Photo © Music Box Films
Zajímavosti (1)
- Werner Herzog ve skutečnosti v tajze osobně nenatáčel, veškeré záběry pocházejí z předchozí televizní práce Dmitrije Vasjukova. (PhilN)
Reklama