Obsahy(1)
V komiksovém vizuálním a částečně i dějovém stylu se odehrává melodramatický příběh jazzového hudebníka Chica a zpěvačky Rity. Milostný příběh začíná na konci čtyřicátých let na Kubě a postupně se přesouvá do Spojených států i do Evropy. V tradici těch nejlepších melodramat se pak rozvíjí jejich dobrodružství o věčném hledání vzájemné lásky. Do života jim zasáhne také kubánská revoluce v roce 1959. Důležitou roli hraje hudba, ať už je to jazz nebo populární latinskoamerické písně. Jazz si tvůrci vybrali záměrně, protože byl důležitým inspiračním zdrojem ve vývoji kubánské hudby a kultury vůbec. (La Película)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Animace je velmi jednoduchá, je samozřejmě adekvátní nízkému rozpočtu, ale vůbec jí to neubírá na efektivitě, svým stylem a hravostí připomíná některé starší dětské animáky. Příběh o neustálých rozkolech a návratec působí tuctově, je to typická old school romance, což evokuje i závěr, kdy se během polibku hlavních hrdinů objevuje nápis the end, tedy přibližuje se romantickým filmům, které vznikaly v době, ve které se tento příběh odehrává. Děj nás přenese do doby kolem poloviny minulého století, avšak problémy těchto časů, jako je těžké postavení černochů nebo později i kubánskou revoluci přechází téměř bez povšimnutí a stále se vrací jen k tomu jednomu - k jazzové hudbě. Právě nádherná hudba, která hraje téměř neustále, osvěžuje milostný příběh, který se mohl zdát dávno okoukaný. Navíc bylo příjemné poslouchat pro změnu zase jednou španělštinu. ()
Woody Allen by jednou rád natočil film o svém oblíbenci Sidneym Bechetovi a neworleánském jazzu vůbec, ale ví, že potřebných sto a více milionů dolarů mu na to nikdy nikdo nedá - autoři Chica a Rity nalezli řešení (efektivní a zároveň i efektní) tohoto problému v tom, že si drahé dobové lokace prostě namalovali... A také jsme se posunuli o pár dekád později, kdy nejžhavější přísadou v tavném kotlíku jazzu byla řádně pikantní omáčka (salsa, chcete-li) z Kuby. Čtu tu stížnosti na tuctovost příběhu, kterým rozumím, ale podle mého tu slouží spíše jako záminka pro rekonstrukci oné éry a k verbalizaci alespoň některých emocí, které v člověku hudba může vyvolat. Chápu nicméně, že lidí, kteří si tento kousek užijí tolik jako já, nebude asi kdovíkolik (pokud jste poznali alespoň onoho "pianistu v divném klobouku", jehož jméno ve filmu nakonec vůbec nezazní, a víte předem, jaký osud čeká Chana Poza, jste na dobré cestě). P.S. Vedle boxu, do kterého toto píšu, se na mě zpod titulku "Mohlo by se ti líbit na DVD" zubí Alvin a Chipmunkové. Je mi jasné, že je to pravděpodobně generováno automaticky podle nějakých tagů - pokud by však snad někdo náhodou právě hledal argument do debaty, zda může umělá inteligence plně nahradit často chybující lidský faktor, názornější příklad mě momentálně nenapadá... ;-) ()
Film, kde není potřeba složitějšího příběhu protože forma je dokonalá. Nic neviděného, převratného - vše přesně stylizované do rytmu jazzu, který strhl dobu. Tento film si může dovolit klasický příběh protože on není rozhodující, není záměrem tady diváka něčím překvapit. Naopak záměr dostat jej do naprosté pohody se myslím velice povedl. Ochutnávka kubánské atmosféry nočních klubů, divokého nevázaného života a rytmů, jimž buď podlehnete nebo ne. V druhém případě není film pro Vás. Viděno na festivalu španělského filmu La Pelicula, Praha 16.2.2012 ()
Nádherný jazzový příběh s noirovým nádechem, který v každém z nás probudí city vyvolané hudbou. Kde jsou ty doby, kdy jsme my psali holkám písně a snažili se urvat jejich srdce. Mariscalova dovednost je patrná v obrazech, které jsou stejně výrazné jako jednoduché. Navíc doprovodná hudba jazzových velikánů od Theloniuse Monka a Dizzyho Gillespieho až po Colea Portera a Tita Puenteho je potěšením pro milovníky jazzu tak i pro nováčky. ()
Pokud nejste fanoušky jazzu podobně jako já, asi vás na Chico & Rita kromě grafické stránky nic nezaujme. Příběh je totálně o ničem a tak tu máme dvě stránky, dle kterých můžeme tento animák hodnotit. Tedy grafika, která jakoby z oka vypadla ručně kreslené pc gamese Brocken Sword a již zmiňovaná hudební složka. Ze začátku mi klavírní tóny nevadily, ale postupem času už mi lezly na nervy. V podstatě zde ale není nic, o co by se dalo "opřít" a citové napětí taktéž nefunguje...ale je se na co dívat. 20% ()
Galerie (64)
Photo © CinemaNX
Zajímavosti (1)
- Snímek byl v roce 2011 oceněn v soutěži Evropské filmové ceny v kategorii nejlepší animovaný film. (*Elfík*)
Reklama