Obsahy(1)
Záznam části koncertu ze dne 3. 12. 1989 ve Sportovní hale v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (22)
Atmosféra nabitá nadějemi a touhou po lepším příštím. Karel Kryl jako návrat svědomí národa a v pravdě jeho buditel. V ostatním viz. můj komentář k Karel Kryl v Ostravě PRO VŠECHNY SLUŠNÝ LIDI Velmi se omlouvám vám všem za to, co jsem nucen zde v následujících řádcich napsat, ale pokud chlap nemá místo koulí měchuřinu, musí na podobné projevy hovadství reagovat rázně a s přiměřenou dávkou třeba i vulgarismů. PRO FLEKERA:Naštěstí jen zřídka vytryskne z jezera plného žabích sraček tak odporný výkal mrtvého psa baskervillského, ale pak je třeba tě upozornit, ty parchante zdechlý děvky, že takovou vymrdanou čůráčí hlavu už dlouho svět neviděl. Pro mě jsi jen hovno prasečí, nad kterým se normálnímu uživateli může pouze zvednout žaludek. A všechny ty zblitky by se ti měly narvat do tvé nevymáchané držky s bolševickým mozkem. ()
Nádherný záznam toho, co už na vlastní oči nikdo z nás neuvidí. Ta atmosféra na mě z obrazovky sálá i po těch letech a nemůžu si po moc, ale mráz mi běhá po zádech a v očích se mi leskne. Na druhou stranu může být Karel tam nahoře rád, že se nedožil dnešních poměrů. "Kůň běží bez udidla, kouř štípe do očí - hrajem si na pravidla a deska přeskočí, přeskočí, přeskočí..." P.S. Nechci se pouštět do osobních útoků, ale jeden z diskutujících je totálně mimo ;-) ()
Názov tohto koncertu inšpiroval kopaničiarskych pankerov a alternatívcov k zorganizovaniu prvého pankovo/ undergroundového festivalu v časti Starej Turej, nazývanej Topolecká. Išlo o Koncert pre všetky slušné deti. Uskutočnil sa v júni 1990. Vďaka Karlovi Krylovi za účasť na koncerte pre všetkých slušných ľudí, vďaka čomu vznikol o pár mesiacov neskôr koncert pre všetky slušné deti. ()
Poprvé jsem Karla Kryla slyšel v prváku na gymplu z ošoupané kazety, na které byla nahrávka LP Bratříčku, zavírej vrátka. Tu mi půjčil spolužák s tím, že o tom nemám nikde mluvit. Pár měsíců před maturitou (přesně v sobotu 2.2.1991) jsem téhož spolužáka vzal na členské setkání Klubu Karla Kryla do sálu Dopravních podniků v Praze 7. Což bylo jedinkrát, kdy jsem Karla viděl a slyšel naživo. Zůstaly písničky na všech typech nosičů, pár knížek, fanzin Ječmínek, novinové výstřižky a pár televizních záznamů. A otázka: Co se asi stalo se všemi těmi slušnými lidmi v hledišti?! P.S. V tom únoru si na jeviště Kryl přivedl i kamaráda a kolegu Egona Lánského. Později jsem si říkal, ještěže se nedožil jeho vládního angažmá. ()
Karle Kryle, už zase ryjeme držkou v zemi, ale ty jsi patrně nemohl udělat víc pro to, abychom neryli. S tebou ta "sametová doba" dávala smysl a naději, kterou jsme nekompromisně spláchli ekonomickým mamonem. Škoda tě a škoda promarněné šance, ale atmosféra z tvých koncertů je něco, na co si vzpomenu, i kdybych měl Alzheimera v kebuli. ()
Reklama