kinderman

Čínská historická variace na majstrštyk Luca Bessona Leon: je tam zavražděný mladší bratříček, holčička, která chce, aby ji kvůli pomstě slepý lovec odměn naučil zabíjet, i ta touha vrátit se zpátky ke kořenům. Dal bych za pět, ale nesmělo by tam být tolik předrátováno.

Když jsem v roce 1990 vycházel z kina po projekci Neúplatných, prorokoval jsem, že z Costnera bude velká hvězda. V té chvíli jsem netušil, že už hvězda je (film se u nás promítal s tříletým zpožděním), a v 90. letech jsem si nenechal ujít snad žádný jeho film. Je skvělé, že některé jeho snímky byly diváky i kritiky doceněny až později, např. moje oblíbená Krajina střelců. Jedna z mluvících hlav, Ian Nathan, je autorem výpravných publikací James Cameron: Retrospektiva a Stephen King ve filmu, které mohu doporučit.

Tady scenáristé řezali do živého masa, protože snímek pracuje s motivy pouze druhé poloviny stejnojmenného románu. Celé manželství Phillipa a Angeliky je totiž zredukováno na předtitulkovou scénu, poté dojde k propojení zápletek s Bachtiarim bejem a Rákoczim a soupeření s paní de Montespan o královu přízeň vrcholí ve scéně hrozivé černé mše. Přestože se tvůrci filmu v závěru od předlohy značně odchýlili, film drží pohromadě díky nepostradatelnému Desgrezovi (v knize se vyskytuje na několika stranách, ale i na tak malém prostoru si stihne s Angelikou znovu zasouložit). Filmová Angelika a král nedosahuje úrovně svých předchůdců, obsahuje však důležité poučení: nedebilkuj a nedělej na nepřítele dlouhý nos, i když vás dělí těžké dubové dveře.

Škoda, že tuhle osmdesátkovou divočinu (zejména úvod v soudní síni), která dvojicí dívek prchající před policií a poskoky druhořadého gangstera protáhne velkoměstskou kanalizací i feťáckým doupětem nedostal do rukou nějaký zručnější režisér. Spíše než ženskou variaci Útěku v řetězech lze snímek chápat jako brakovějšího předchůdce Thelmy a Louise.

V popisce chybí Romantický, protože nikoli zápletka kolem atentátu na JFK, nýbrž vztah Jakea a Sadie tvoří jádro tohoto příběhu.

Literárnímu Marlowovi by v roce 1939 bylo 36, a nikoli skoro sedmdesát jako jeho hereckému představiteli L. Neesonovi, v říjnu téhož roku snad i do USA dorazila zpráva, že nic jako Československo neexistuje (úvodní rozhlasové zpravodajství "citující" Hitlerovo vyjádření), přesto bych tenhle starosvětsky působící film tak úplně neodepisoval. Ovšem k tomu, abych si přečetl předlohu stvořenou jakýmsi Chandlerovým epigonem- její název Černooká blondýnka se v závěru objeví na  plakátě v kanceláři filmového studia- mě to nenavnadilo.

Pro tuhle road movie o smrti jen dvě hvězdičky: první za Eriku Christensenovou, která však bohužel z filmu brzo zmizí, a druhá za to, že režisérova manželka Cynthia hraje postavu zdravotní sestry jménem Annie Wilkesová. A to jsem si myslel, že film začínající záběrem na nahou modelku nemůže být úplně špatný.

"Do Ruska/co víme kam nás osud zavane/do Ruska/to se mi doufám nikdy nestane/do Ruska/to bych si ze všeho nejvíc nepřál." No, přemýšlel jsem hlavně o tom, že kdyby kuchař Kyril padl na Ukrajině (případně se odtud vrátil zcela pomatený), bylo by to skoro jako v Lovci jelenů.

Dokument se neustále vrací k jedinému Raffaelovu dílu, a sice k Sixtinské madoně. Vzhledem k tomu, že snímek je německý a tento obraz je umístěn v drážďanském Zwingeru, lze takový přístup pochopit. Raffaelovým životem a dílem se mnohem komplexněji zabývá italský celovečerní dokument Raffael- mladý génius.

Čekal jsem epický velkofilm, a dostal jsem komornější historické drama vyprávěné lehce ironickým tónem a gradující postupně do tarantinovského finále. Je fajn, že černoušek tam nakonec plnil především kvótu humoru. Užil jsem si to: jako jediný divák ve velkém kinosále.