The House of the Blue Shadows
Recenze (3)
Typický představitel zvláštních italských filmů s přesahem do gialla v poslední třetině snímku. Luca (Stefano Gabrini) přijíždí s přítelkyní Margit (Amanda Sandrelliová) do starého vysokého domu, z něhož před patnácti lety odešel. Během dětské hry na schovávanou se zde stalo neštěstí, které se mu začne ve vzpomínkách vracet. Kromě toho se tu setká s Ayeshou, která se zúčastňovala jejich her většinou jako pozorovatel a která tady stále žije stejně, jako bývalý kamarád Bruno. Více a více se začínají vracet vzpomínky, minulost se prolíná se současností a sílící noční můra dostává podobu šílenství. Luca je pronásledován vzpomínkou na dívku Lolu a je stále více přesvědčen, že nezemřela a že se vrátila. Chce se s ní setkat, což se zdá neuskutečnitelné. Do toho se zostřuje vztah s Margit. Ďábelská maska japonského démona ožívá a do domu vstoupí smrt. Atmosférické, výborná výtvarná kamera, pečlivé barevné tónování, kontrasty modré a červené, smysl pro detail, temná hudba, půvabné ženy, černé krajkoví a břitva. Ocení především ortodoxní fanoušci žánru. ()
Muž, který v dětství nešťastnou náhodou při hře zabil jedno děvče, se se svoji snoubenkou vrací do domu, kde tehdy žil a vzpomínky na staré události ožívají... Příjemně atmosférický film s nádechem gialla... ()
Kdyz srovnam rok 1986, tedy roky vzniku filmu a srovnam s filmy které vznikly ve stejný rok, např. Modrý samet, Vetřelci, Moucha, Highlander, Poltergeist, musim se upřímně smát, tohle bych řadit opravdu někam před druhou světovou válku, herci opravdu příšerní, otravní, jenom kroutím hlavou,ale odpad i přes ty všechny negativa nedám, je to k neuvěření, ale opravdu jsem viděl ještě horší kousky. ()