poster

Ró kjú bu! (TV seriál)

  • Japonsko

    ロウきゅーぶ!

  • Japonsko

    Rō kyū bu!

  • anglický

    Ro-Kyu-Bu: Fast Break!

Animovaný / Komedie / Sportovní

Japonsko, 2011, 12x24 min

  • daGGos
    **

    Sportovní drama patří bezpochyby k jednomu z nejstereotypnějších žánrů vůbec. Vždycky jde o bandu outsiderů, snažících se za pomoci trenéra dosáhnout nějakého úspěchu v tom či onom sportu, kteří obvykle rozhodují utkání v posledních vteřinách hrací doby a mezi samotnými zápasy si navzájem lízají vlastní životní bolístky. "Dá se vůbec do něčeho takového přinést závan čerstvého vzduchu?" řekli si pravděpodobně Japonci. A napadlo je Ro-Kyu-Bu! .Tam se sice vše výše zmíněné i nadále objevuje, ale navíc k tomu dostaneme tým skládající se z pěti lolitek, jež kromě všeho toho trénování a zápasení pochopitelně dostanou dostatek možností prezentovat svá útlá tělíčka, takže se dočkáme typických koupacích či svlékacích scén, stejně jako pro každý správný harém naprosto životně nutného výletu na pláž. Tím také Ro-Kyu-Bu! dostává i úplně novou cílovou skupinu, protože kromě nadšení pro basketbal je záhodno míti i značně pedofilní preference a tací jedinci si mohou k mému hodnocení přidat klidně 3 hvězdičky. Pro nás ostatní jde ale jen o sotva průměrnou podívanou...(25.9.2011)

  • Subjektiv

    Keizó Kusakawa měl v životě (u mě) jeden jakýstakýs úspěch, a to tehdy, když Nanoha a její (ne)kamarádky po sobě vrhaly ta nejničivější kouzla. Dělaly-li však co jiného, oči jsem zavíral. Žel v seriálu o dívčím basketbalovém klubu se asi magických bitev nedočkám. V méně pozitivním slova smyslu, však drží svůj styl i formu. Malá tělíčka osazená velkými hlavičkami, roztomilé moe, kalhotky, maidky a basketbalový harém v jednom dávají tušit, že úsilí bylo vrženo do rešerše na téma "Co v anime dlouhodobě frčí a zároveň vyžaduje minimum kreativity." Ano, RoKyuBu patří k těm seriálům, o nichž se velmi těžko specificky hovoří, aniž byste zároveň nezačali plácat banality. Tak já nějaké plácnu. 5 dívenek touží hráti basketbal, ale zatím jim to moc nejde. A když jim to brzy nepůjde lépe, nebudou ho moci hrát. Každá je trochu jiná, čas od času brečí, každá z jiného důvodu. Nyní mají naději na zlepšení, páč se jich ujal, trochu z donucení, nadaný mladík. Tak je trénuje, všichni si navzájem dělají psychoterapeuty, divák tupě zírá a pak to vypne. Může ho snad čekat něco víc, než občasné radsotné ječení kvůli výhře, zlepšení se nebo, co já vím, dortíku? Pláč pramenící v prohře? Občasné spory, ba až mezilidské krize ukončené šťastně v dalším pláči a rozpuštěné v nablblých, širokých úsměvech? Možná, ale testovat to nehodlám. Konec po druhém dílu.(13.7.2011)

  • Larky
    **

    Smutným pravidlem sportovních anime (a nejen jich) je, jak už tu ostatní zmínili schématičnost (seriály ať už jsou zaměřeny na jakýkoliv sport se příliš neliší). Problematické jsou ale i další aspekty, například primitivní náplně jednotlivých dílů, slabé dialogy, nezajímavé charaktery (což uznávám, neplatí vždy, v tomto případě však ano). Rō Kyū Bu! je hodně nemastný, neslaný seriál, pamatovat si jej dlouho nebudete, také není kvůli čemu: Hlavní hrdina je donucen tři dny trénovat v basketbalu bandu lolitek, která když prohraje následující zápas, tak končí...velmi překvapivě se po počáteční averzi s holčičkami sžije a začne do nich pumpovat....hádejte co?...Adrenalin samozřejmě a holčičkám to jde...chachá, to je parádní námět na dvanáct dílu serie, řekli si zřejmě (ne)tvůrci. Z mého pohledu bych byl radši, kdyby setkání hl. hrdiny a lolitek vůbec neproběhlo, ale ono je to ve výsledku vlastně jedno, protože by se jich ujal jinej jaryn a dopadlo by to stejně. Přidaná hodnota v podobě lolitek, což by měl zřejmě ocenit každý správný otaku, přijde díky jejich výrazné nesympatičnosti totálně vniveč, čili přidaná prakticky není. Nenapadá mě jediný důvod, proč tenhle seriál doporučit, není to vyložený průšvih, v rámci žánru se jedná o standartní kousek...což ale není moc lichotivé vezmeme-li v úvahu značnou prohnilost, tupost a nudnost sportovních anime. Škoda, naděje byla, ale ta neumřela jako poslední, ale jako první.(26.9.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace