Obsahy(1)
FilmKANCLÉŘ vykresluje portrét vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petra Hájka, známého vyhraněně konzervativním pohledem, jímž měří svět: odmítá evoluční teorii, ale podporuje národní katolicismus, homosexuály označuje za devianty, občanská společnost je podle něj ztělesněním neomarxismu, tvrdí, že Bin Ládin je mediální fikce. Film byl natočen na Pražském hradě a na Hájkově chalupě. (MFDF Ji.hlava)
(více)Recenze (17)
Na tento snímek nemám jednoduchý či silný názor. Petr Hájek působí svým projevem maličko "hranatě " a zdá se, že to tak nechává záměrně ;-) Má vcelku jasno v pohledu na svět a na dnešní dobu se nezvykle spoléhá na sílu kritického myšlení, argumentů a schopnosti rozlišovat mezi klamem a realitou. Jako jeden z mála má odvahu mluvit otevřeně o zakázaných tématech, dovolí si nesouhlasit s momentálně fanaticky protěžovanými náhledy na společnost, anebo, z jiného úhlu řečeno, odmítá se klanět nyní povinnému náboženství - korektnosti. Myšlenky ve snímku stojí za zamyšlení, byť plně souhlasím s dalšími komentáři, že v rámci projektu jsou pouze v krátkosti nastíněné... ()
Stvrzení kazatelské mentality českého ultrakonzervativního křídla (panelová diskuze myslitelů je obrázkem pro bohy). Absence nadhledu a humoru je důkazem toho, že tady se dávno nežertuje a svatá válka za zjevenou absolutní pravdu je v plném proudu, přestože o zhnusení nad představiteli konzervativců se zatím s politickou korektností příliš nahlas nemluví. Mistrovsky zvládnutý režisérčin neangažovaný odstup nechává aktéra propadat do hlubin trapnosti bez vnějšího zásahu. Dokument, který může být vnímán jednou stranou jako stvrzení tradicionalistické nadřazenosti nad liberálním světem, pro zbytek jinak velmi diferencované občanské veřejnosti může posloužit jako zpestření hodně a hodně veselých večírků lidí, kteří nesní o návratu k prvotnímu ráji. Bytostná jednota politického i soukromého života jednoho ze Zneuznaných, kterého zamrzí, že se autoři zdrželi všech zlých větiček, jež by bylo možné vyvracet. Škoda pouze studentské kvality filmařského provedení, přesto potěšitelně falešný film pro "drahé děti". ()
Je to docela smutné. Ten pán se má rád, rád mluví, rád se poslouchá. Věty nemusejí dávat smysl, nemusejí mít podstatu, hlavně, že tam zahrne vše, o čem všechno tak skvěle ví... Kůrovce, spalničky, homosexuály, sochu Svobody, kravaty amerických prezidentů, underground... Co je ovšem hlavní - na tahle témata existuje jen jeden správný názor - ten jeho!! Argumentace ale dost vázne, věty typu "homosexuálové utlačují 'normálního' člověka" nebo shazování režisérky oslovováním "milé dítě" asi kriticky přemýšlejícího člověka tolik nepřesvědčí. Studenka FAMU Apolena Rychlíková natočila výborný dokument, v němž se pana Hájka nesnaží prezentovat jako člověka úplně mimo realitu, naopak, dává mu vlastní prostor, ovšem jeho absolutní nedostatek sebereflexe zvládne zvednout diváka ze židle sám. ()
Spíše snůška bonmotů a autoritářských monologů ultrakonzervativního kancléře, kterým dokumentaristka spíše nečinně naslouchá a nesnaží se vyvolat konfrontaci, oživit pomalu unavující proud. Postava nakonec vyznívá jednorozměrně, stejně jako je podávána v médiích, její portrét není nijak obohacen. Čtyřicet minut je na takový přístup bohužel příliš dlouhá doba. ()
škoda přeškoda, tak zajímavé téma je zabito amatérskou stránkou technickou (kamera, problémy se zvukem, kdy kolísá hlasitost a sem tam není rozumět) a trošku i obsahovou, neboť madame autorka mohla volit jiné otázky a klást je jinak (tedy pokud si Hájek sám čert ví co nekladl za podmínky), taky by seč hodila alespoň o deset minut delší stopáž. To ale nic nemění na tom, že dá tento film nahlédnout na Hájka poměrně zajímavě ()
Zajímavosti (1)
- Václav Bělohradský, český filosof a sociolog působící jako profesor na univerzitě v italském Terstu, využil dokument Apoleny Rychlíkové v rámci svého kritického výkladu českého konzervativismu. Bělohradského text "Český konzervativismus: Nad dokumentem Apoleny Rychlíkové Hájek na zámku, Petr v podzámčí" tak divákovi poskytuje jednak komplement celého snímku (neboť Hájkovu zpověď zasazuje do kontextu českého konzervativismu, jehož je hlavní hrdina filmu jedním z čelních představitelů); zadruhé lze text chápat jako možný interpretační klíč, který samotný dokument postrádá. Bělohradský mimo jiné píše: "Dokument odhaluje rétorické postupy, kterými se enkláva jednoznačných (národních) Pravd ve světě velmocenských her a mediální manipulace konstruuje." (jakub.uck)
Reklama