Režie:
Roy AnderssonScénář:
Roy AnderssonHrají:
Nils Westblom, Holger Andersson, Ola Stensson, Lotti Törnros, Oscar Salomonsson, Jonas Gerholm, Viktor Gyllenberg, Roger Olsen Likvern, Mats Ryden (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jako moderní Don Quijote a Sancho Panza, tak Sam a Jonathan, dva cestující prodejci s drobnými cetkami, nás vezmou na kaleidoskopickou toulku lidskými touhami. Na výlet, který nám ukáže krásu jednotlivých momentů lidského života, malichernost druhých, humor i tragédii, které se skrývají uvnitř každého z nás, majestátnost života či lidské slabiny. S panoramatickým výhledem poukazuje holub ze své ptačí perspektivy na lidský stav. Opeřenec je ohromen lidmi – jejich aktivitami, pošetilostmi, pýchami a nervozitou, kterým se snaží porozumět a pochopit je. Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je třetím závěrečným filmem Anderssonovy trilogie o lidském bytí, ve které se tvůrce snažil vytvořit napětí mezi banalitami a podstatnými věcmi, mezi komickým a tragickým – ukázat protichůdnost a dynamickou povahu existence, zatímco formuje myšlenku, že lidský druh potenciálně směřuje k apokalypse, ale také že její výsledek máme ve svých rukách. (Film Europe)
(více)Recenze (71)
Chceme bavit lidi, ale máme děsivé myšlenky, které nám to nedovolí. Anderssen nám ukazuje zestárlou, nemohoucí, nekonkurenceschopnou Evropu a možná tak trochu naznačuje, že si její dnešní stav zasloužíme, tím jak jsme pořád válčili, kolonizovali (švédská těžební společnost Boliden byla v roce 2013 souzena za skládku toxického odpadu v Chile v 80. letech. To způsobilo u více než 700 lidí otravu arzénem) atd. Některé z jeho metafor jdou pro mě osobně už za hranu, nadto se úplně nepotkávají s realitou a problémy 21. století (určitou "vyšlost z módy" mimochodem vykazují i prvky absurdního divadla, ty se však ještě dají zdůvodnit nebo omluvit potřebou ozvláštnění). Naštěstí Andersson na rozdíl třeba od Akiho Kaurismäkiho (jenž si libuje v podobných charakterech) neservíruje pouze bezvýchodnou depku, ale i humorné momenty. Je to ale ten typ humoru, po kterém máte chuť si dát panáka (nebo dva). ()
U předchozích filmů Roy Anderssona jsem se nasmál, završení trilogie ale bylo spíš na hořkou notu. Nevím jestli je to mnou nebo panem režisérem, ale už tam nevidím a necítím tolik, co dřív. ()
Už od loňska jsem byla na toto dílko zvědavá, ale abych ten film pochopila, musela jsem si po jeho zhlédnutí znovu přečíct o čem vlastně je (a to už je chyba). Bohužel to na mě působilo jako hrozná slátanina, prostě absurdistán, ale budiž. Možná, že když ho ještě někdy uvidím a už budu vědět co mě čeká, budu ho chápat jinak. ()
To sa hneď tak nevidí :D ()
"Je to moc krásný. Ale i hrozný. " Pořádnej art. Buď ti to sedne nebo ne. Nebo to zkusíš několikrát a uvidíš, samozřejmě. Není to žádná Disneyovka, samozřejmě. Člověk na to musí mít tak trochu koule. Nebo víc koní. ()
Pokud se po 30 minutách promítání filmu podívám na diváky v sedadlech a pět z osmi v dohledu má sklopenou hlavu, zavřené oči a klidně oddychuje, není to pro film dobrá vizitka. Za dalších 30 minut už nedokážu udržet pozornost ani já a přidávám se k většině.... ()
Kdo viděl předchozí, stylem podobné a skvělé Ty, který žiješ a Písně z 2. patra, se ničeho nového nedočká, vypije druhý odvar a bude se ptát, proč ještě. Chtělo by to přestat vykrádat sám sebe, přestat vyrábět (mistrnou) formu bez obsahu a začít hledat novou cestu. ()
Velmi bizarní. ()
Reklama