Artifact

Spoustu podnětných informací o realitě hudebního průmyslu tohoto století a skutečném postavení hudebníků. Dosti to odhaluje důvod, proč má poslední deska tak smutně bojové naladění. Není to ani tolik o 30STM jako kapele, nechvástají se tam o svých úspěších, vyprávějí příběh o tom, že i muzikant je normální vydělávající osoba. A taky může znát šikanu na pracovišti. Zbývá jen vyslovit naději, že si EMI a spol jednou uvědomí, že je 21.století a místo skuhrání na pirátský kopie jako jediné ultimátní zlo se radši sami přizpůsobí době a technologii, aby už lidi neměli potřebu tolik pirátit, a už nebudou mít potřebu nám ty muzikanty tak vykořisťovat. Poznámka pro doplnění: již nespadám do věkového průměru jejich fandů, nikdy jsem nebyla Echelon, nejezdila jsem na srazy, ačkoliv jsem je měla ráda. Aktuálně jsem spíše příležitostná posluchačka. Nicméně na bratry Letovy se nesmírně dobře kouká. Na staršího ještě líp jak na mladšího, takže motivace vidět dokument ani už tolik nebyla muzika:-D (13.04.2014)

"Ahoj, já jsem Jared. Jsem režisér, muzikant, herec, sem tam jsem manažer, jsem grafický umělec, kreslím, byl jsem známý jako tanečník, rád chodím na dlouhé tůry. Ach do prdele...to je den... to je den..." 30STM v mém životě figurují již 11 let a přesně pro to, čeho je schopen Jared Leto ho obdivuji a je to on, kdo mi denodenně dokazuje, že jsou tak unikátní jedinci jako je on. Artifact je krátký, ale výstižný dokument, ve kterém můžete 30STM vidět z malinko jiného úhlu, což považuji za lidské, jelikož je zde jen dokázáno, že to jsou taky jen lidi. Ale vidět Jareda takhle až moc smutného a vyčerpaného, kvůli soudnímu procesu...škoda :( (16.09.2013)

Okej, příště už se asi nebudu dívat na dokumenty o hudbě, která mě přinejlepším vůbec nezajímá a přinejhorším se mi během jejího poslechu otevírá kudla v kapse. Nicméně chtěla jsem si vytvořit alespoň mírnou představu o tom, co je Jared Leto za člověka/autora, neboť mi přijde fascinující, jak je jeho výraz absolutně prázdný navzdory tomu, že prakticky v každé písničce projde celou škálou od uvzdychaného "prožívání" do emocionálního řvaní. No a za dojem jedné velké totální prázdnoty za těma jeho vytřeštěnýma očima jsem se moc neposunula. Je to taková hudba jak do reklamy na Coca Colu, kde hlavní dějová linka naznačuje, že všichni mladí krásní lidé na světě jsou spojeni tím, že pijí stejnou značku v cukru rozpuštěné kyseliny fosforečné. Jo a jinak korporace ničí naše duše a dělají z nich prázdné schránky, to se myslím kluci snažili říct. A navzdory všemu, co jsem napsala, mi ho bylo chvíli i líto, jak se tam tak krčil v koutku a bál se, že kvůli právníkům nebude moct vydávat svoje písničky. Jenže na druhou stranu, když to svoje dílo potom popisuje, tak je zřejmé, že nějaký mesiášský komplex určitě má a že jsem si ten narcisismus, co z něj čiší, nevymyslela. ("Chci vytvořit něco, co bude žít navěky", what the fuck Jarede, tak nedělej pseudorock pro týnejdžry.) A to jsem ještě zapomněla zmínit, že to je vlastně obyčejné home video, a že doufám, že nemá dojem, že vytvořil komplexní filmové dílo. P.S.: Body language Chestera Benningtona v jeho příspěvcích byla vážně děsivá, takhle nějak musí vypadat zosobněný stres. (11.10.2018)

A já si bláhově myslel, že Jared si dal přestávku, aby se pobavil při hraní s kapelou. A on mezitím musel řešit takovéhle sračky s hudebním průmyslem, který nehraje ve prospěch kapely, ale ve prospěch svůj. Pro mě, jako člověka, který tenhle byznys nesleduje, je to hnusný podraz. Ale máte na výběr? Buď budete pod společností, která vás odrbává a jste v dluzích nebo se osamostatníte a bez týmu zajišťujícího marketing jste v podstatě taky na mizině. Jared Leto je mimochodem úžasný člověk. (04.03.2014)

Zajímavý dokument o tom, jak slušně řečeno kakáme umělcům (muzikantům, filmařům, spisovatelům,..) na hlavy tím, že chceme potěšení z umění zadarmo a stahujeme jako šílení. A taky o tom, že v Americe jde všem jen o prachy, akorát Jared Leto to všechno dělá z lásky, takže zpoplatní i vlastní prd. Ve zkratce. Lidstvo se zahubí vlastní blbostí. (01.08.2015)