Spolužáci (S05E03) (epizoda)

Dokumentární

Česko, 2017, 57 min

  • bohemia_regent
    *

    Dlouho se mi nestalo, abych u filmu, který se mi až do poloviny zdál na poctivé tři hvězdičky, nakonec váhal mezi jednou hvězdou a odpadem. Z původně docela zajímavé sociologické sondy se ve druhé polovině stala čím dál trapnější exhibice pana režiséra a jeho politického přesvědčení. Z jeho bývalých spolužáků ve filmu vystupuje Dasty (nebo Dusty?), pracovitý kluk, který ignoruje politiku, Vlasta, pracovitá holka, která dokázala veřejně ustát svoji sexuální orientaci, a Peca, pracovitý kluk, který je členem Dělnické strany a pořádá různé akce včetně koncertů skupiny Ortel. Režisér Kratochvíl se svěří Dastymu, že podle něj by naše země potřebovala, aby se tu usadilo „pár set tisíc“ migrantů. Dasty se ptá, „a myslíš, že budou všichni pracovat?“, na což Kratochvíl odpoví, „někdo jo, někdo ne - stejně jako je to u těch ostatních“. (Opravdu stejně? Statistická čísla se tu pro jistotu nezmiňují...) Když dojde řeč na Pecu, Kratochvíl o něm jak před Dastym, tak i před Vlastou mluví jako o náckovi - a totéž opakovaně podsouvá samotnému Pecovi. Jde o exemplární případ neetické podpásovky v podobě zneužívání faktu, že má proti sobě argumentačně nepříliš zdatné partnery v potenciální polemice, ke které pochopitelně nedojde. Ale i kdyby došlo, i kdyby kdokoli z těch tří řekl něco ve smyslu, „jestli je Peca jakožto člen Dělnické strany, která není zákonem zakázaná, automaticky nácek, tak podle stejně demagogické logiky jsi ty, milý Tomáši, jakožto vítač automaticky vlastizrádce, islamista nebo dokonce džihádista“ (a vzal si k tomu na pomoc např. v Německu zveřejněné údaje o procentuálním zastoupení teroristů mezi jinak zajisté přátelsky naladěnými uprchlíky)... pořád je to režisér, který má tu moc rozhodnout, co ve filmu použije a co ne. A vzhledem k demagogii, kterou tu předvádí, mám silné pochybnosti, že by si vůbec dělal starosti s nějakou etikou, protože ta by mu mohla narušit snahu o prezentaci vlastního světového názoru. - P.S. 1) Dřívější filmy Tomáše Kratochvíla, které jsem viděl (Gadžo, Češi proti Čechům, Ubytovny) považuju za dobré a především poctivé, přičemž mi vůbec nevadí, že dává jednoznačně najevo, na čí straně stojí (u autorského dokumentu rozhodně nevyžaduju absenci názoru a objektivitu za každou cenu, která je naopak zásadní např. u investigativních dokumentů) - protože tenkrát se dokázal vyhnout primitivní demagogii. 2) Nejsem vítač, ale ani xenofob. Vážím si pracovitých Ukrajinců, Vietnamců (těch obzvlášť, když vidím, co všechno dělají pro to, aby jejich děti tady získaly co nejkvalitnější vzdělání a jednou se měly líp než jejich rodiče)... prostě všech slušných cizinců. A pokud jde o znalost dějin a kultury (a pozitivního vztahu k ní, který je založený na vlastní zkušenosti) neevropských civilizací včetně islámské, troufnu si odhadnout (slovo „odhadnout“ bych chtěl zdůraznit, protože vycházím pouze z dojmu z několika osobních setkání), že o tom všem vím víc než deset podobných vítačů dohromady. 3) Nikdy jsem nebyl, nejsem a těžko někdy budu sympatizantem, natožpak voličem Dělnické strany. Je na můj vkus přece jen potenciálně extrémistická a nebezpečná - pokud v ní budou dostávat prostor neonacistické tendence. Je stejně nebezpečná jako plíživý neomarxismus se svojí pseudokorektností a demagogiií ve filmu Spolužáci. Ten by musel objektivně ocenit i dr. Goebbels - a je úplně jedno, že pro Tomáše Kratochvíla by to nejspíš byl člověk „z druhé strany“. Pro mě ne - ve sklonu k manipulaci by si klidně mohli podat ruce.(10.1.2018)

  • 666teen
    odpad!

    Pan režisér je dobroserovitý demagog, zcela odtržený od reality. Myslí to se svými spolužáky dobře. Popletenému náckovi řekne takřka v jedné větě, že ho má rád, ale že ho bez milosti udá, až někde s Vandasem budou ukazovat, kam až vyskočí jejich kokr. OK. Chudince lesbě, která se horko těžko vypořádala se svojí orientací a s pohledem lidí na ní samotnou vysvětluje, že nynané uprchlíky v počtu statisíců v pohodě dáme. No snad jo, ale nechci si ani představit, jak se budou synové pouště tvářit na její sexuální orientaci. Ze své třídní, která drží nějakou zapadlou vesnickou díru v chodu udělá jakousi popletenou panímámu bez SPRÁVNÉHO názoru. A ten tesař co maká od nevidím do nevidím je taky nějakej divnej, protože programově nevolí (ani Zelené!) a poslouchá Kabáty. Verpan jeden. Takže až pan Kratochvíl zase pocítí nutkání nás všechny zachránit a vysvětlovat, že takhle tedy rozhodně ne a zpátky ni krok, měl by si před zrcadlem nafackovat a pak zavolat svojí teplou spolužačku, jestli by jí nemohl pomáhat při úklidu v lese.(12.12.2017)

  • Autogram
    **

    Tentoraz sa to zaobišlo bez akejkoľvek investigatívy a ide viacmenej len o také krčmovo-domáce bľabotanie k horúcim témam dneška. Dve hviezdy za tú odvahy ísť s takouto kamarátskou debatou pred kamery, hoci práve to kamarátstvo obrusuje hrany konfrontácie. Tak ako v triede spolu dobre vychádzajú nácek, antifašista a lesba, je to možné aj v spoločnosti? Možno by bolo lepšie, keby mali v triede aj róma, vietnamca a podobne, čo je dnes celkom bežné, a mohlo to byť o niečo zujímavejšie. Snáď u nejakého nasledovníka o pár rokov, ak takéto debaty už nebudú celkom zakázané, čoho sa obávam najviac.(5.12.2017)

  • lubospoti
    **

    Režisér jako "demokrat". Správný je jen můj názor. A důležitější než skutečná povaha člověka je jeho politický názor. Ale vše je obalené líbivými frázemi. Režisér se na první pohled stylizuje do role hloubavého humanisty. Ale při hlubším zamyšlení jsou to právě názory podobné režisérovým, které místo, aby lidi sbližovaly, je rozdělují.(5.12.2017)

  • Bachy
    *****

    Žeru Kratochvíla. Čím dál víc. A to s tím, že jeho Spolužáky považuju za doposud asi nejsilnější kousek žurnálový skládačky. Tomáš nevystupuje k ostatním ani s despektem, ani ze stupínku dolů. Zároveň se nebojí ptát na nepříjemný věci a rozhodně nedělá z objektů debily. Schytá za to pak spoustu komentářů podbarevenejch politickým smýšlením autorů, kde místo výpovědní hodnoty dokumentu řešíme aktuální politickou situaci, která je nepřekvapivě výsledkem názorových hodnot společnosti jež právě Tomáš sonduje mimo svou bublinu a ještě větší spoustu poznámek o nadřazenosti městského liberála, ač přesně o pravej opak v dokumentu jde. Tomáš totiž nejede dělat "osvětu na vesnici". Ale poměrně zevrubně zkoumá, proč šly všechny ty názorový proudy jinou cestou a jaký hodnoty za nima stojí. A jasně, že vobčas vyjde sám z některejch scén jako osel, ale neskloní se k tomu, aby soudil. Dík za to, protože těch přínosů a podnětů je v tomhle kousku až až.(17.1.2018)