Spolužáci (E24) (epizoda)

Dokumentární

Česko, 2017, 57 min

  • lubospoti
    **

    Režisér jako "demokrat". Správný je jen můj názor. A důležitější než skutečná povaha člověka je jeho politický názor. Ale vše je obalené líbivými frázemi. Režisér se na první pohled stylizuje do role hloubavého humanisty. Ale při hlubším zamyšlení jsou to právě názory podobné režisérovým, které místo, aby lidi sbližovaly, je rozdělují.(5.12.2017)

  • kiddo
    ****

    Tak jsem si uvědomila, že můj alkoholismus je vlastně podvědomou, zcela racionální reakcí na svět kolem mě. Všechno jedno, hlavně to svý prděníčko, na politice nesejde, s ničím nic nezmůžem, dyť jsme jen hodný ubližovaný lidičkové s velkým srdíčkem, i když pochodujem za Dělnickou stranu. Velký obdiv režisérovi za jeho schopnost s tímhle materiálem diskutovat, protože jinak je ten český sjezd směr totální prdel asi nezastavitelný.(5.12.2017)

  • nirvanafan
    ****

    Přiznám se, že místní kritiku úplně nechápu. Kdyby totiž se svými exspolužáky režisér nedebatoval, mnoho bychom se toho od nich nedozvěděli. Většina z nich nemá svůj názor nijak zvlášť podložený, vyargumentovaný...Prostě si v médiích přečetli, že uprchlíky tady nechceme, protože nebudou chtít makat (a zároveň nám berou práci), a tak to podle nich prostě takhle je. Naprosto chápu, že někoho politika zase tak nebere, má svých starostí dost a po manuální dřině si radši dá to pivko, než aby večer koukal na zprávy. Nemyslím si, že by kvůli tomu byli horšími lidmi, i když ty sympatie k Dělnické straně bych asi nepřekousla podobně jako režisér. Podle mě s nimi argumentuje dobře, ale stejně jsou to nakonec dva světy, které se na chvíli potkají, ale pak si každý jde zase dál svou cestou. Je to možná další ilustrace neúspěchu Strany zelených, které sám režisér na konci volí. Oni by hrozně chtěli hlasy těch voličů, kteří makají někde v přírodě, mají rádi přírodu, (o tom, jak by šikovného podnikatele zaujala jejich sociální politika můžeme silně pochybovat...), ale mluví na ně jako městští liberálové, mnohdy až povýšeně. A nakonec je asi vyděsí podobně jako Okamura mě, protože věta typu "myslím, že sta tisíce uprchlíků bychom u nás v pohodě zvládli", je teda moc sluníčková i na mě. Hlavně městský liberálové s těmito lidmi na pivo nechodí, žijí si ve své bublině a pak se diví, že nevyhrál Karel, Zelený jsou v totálním loji a i ta Topka skoro zmizela z politické mapy. Ono vytáhnout si hlavu z prdele totiž něco stojí, a to oboustranně. Takže režisérovi naopak všechna čest, že se o to alespoň pokusil.(8.12.2017)

  • MartinX.
    ***

    Dokument, i když zajímavý, mne velmi rychle začal iritovat. Jeho autor má zjevně dosti vyhraněný pohled na svět. Portrétuje tři své spolužáky ze základní školy v rodné vesnici na Vysočině. Vcelku hodného, medvídkovitého nácka. Sympatickou, ale trochu plochou (myslím osobnostně...) lesbičku. A řemeslníka-živnostníka s velmi úzkým rozhledem, ale vcelku dobře zakotveného v životě. Sám autor viditelně považuje za zásadní zdejší problém xenofobii lidí a opakovaně se svými spolužáky řeší právě tohle. Uprchlíky, Romy, atd. Pozoruhodná scéna nastává, když sděluje svému spolužákovi náckovi, že ho sice má rád, ale kdyby ho viděl někde něco volat, co je proti zákonu, tak ho nemilosrdně udá a pošle "bručet". Problém tohoto výjevu je v tom, že autor dokumentu se chová (a to nejen v této scéně) jako věřící fanatik a "nácek" ho poněkud bezmocně poslouchá a působí v tu chvíli mnohem lidštěji. Pro autora totiž jeho "pravda" stojí výš, než člověk. A to už tady bylo v dějinách mnohokrát, pokaždé se smutnými důsledky. Protože pravda je vždycky, naprosto vždycky, mnohem složitější. Malér nastává, když se někdo domnívá, že je majitelem jedné, jednoduché a černobílé pravdy a je jeho povinností ji všem okolo natlouci do hlavy. (Abych doplnil, kde stojím: sám volím ve volbách podobně jako autor a snad bych se s ním v mnohém shodl, ale jeho fanatická jistota a černobílé vidění světa na mne působí hodně strašidelně).(5.12.2017)

  • Britrik

    Autor dokumentu by si měl nejlépe několik uprchlíků nastěhovat k sobě domů, případně se dovzdělat v otázkách islámu. Dokument jako takový ukazuje, že největší hrozbou nejsou voliči Dělnický strany. Totalitu naopak budují liberální městští levičáci. Za povšimnutí stojí, že účinkující lesba o sobě hovoří jako o někom, kdo není normální, respektive říká "Kdybych byla normální". I takový člověk chápe, že nedělá něco normálního, přirozeného...(7.12.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace